Anežka Česká (1211- 82)
Anežka se narodila pravděpodobně roku 1211 jako nejmladší dítě českého krále Přemysla I. Otakara (1155 - 1230) a jeho druhé ženy Konstancie Uherské (1180 – 1240), dcery uherského krále Bély III. z rodu Arpádovců a francouzské šlechtičny Anny de Chatillon. Již ve 3 letech byla, z důvodů sňatkových machinací, poslána na vychování mimo domov. Do šesti let žila v klášteře cisterciaček v Třebnici ve Slezsku, kde abatyší byla Hedvika, žena polského knížete Jindřicha I. (Anežčiným snoubencem měl být jejich syn). Poté byla poslána do premonstrátského kláštera v Doksanech, kde žila do osmi let. Již v osmi letech se stala obětí otcových politických zájmů. Byla zasnoubena s Jindřichem VII. Štaufským, synem německého císaře, a do čtrnácti let tak vyrůstala na dvoře Babenberků ve Vídni a Klosterneuburku. Intriky Leopolda Babenberského však zmařily Anežčin sňatek, což vedlo k jejímu návratu r. 1225 domů. O sňatek s ní pak usilovali ještě anglický král Jindřich III. Plantagenet, znovu Jindřich VII., který však již byl ženat s Markétou Babenberskou (později manželka Přemysla Otakara II.), a římský císař Fridrich II. Ani k jednomu sňatku nedošlo a Anežka volí r. 1231 duchovní dráhu.

Pro Anežku je velmi příznivá doba změny postavení ženy ve společnosti, zvyšuje se úcta k ženám, je posilováno rytířství a v kultuře se rozvíjí mariánský kult. R. 1209 vzniká nový řád založený Františkem z Assisi (1182-1226) a jeho ženská větev založená r.1212 sv. Klárou. Františkáni na rozdíl od starších řádů reprezentovali tzv. žebravý řád bez hmotného zabezpečení, což byla příčina rychlého šíření po celé Evropě. Menší bratři se orientovali na duchovní a misionářskou činnost, klarisky na charitu a péči o nemocné.

Prvním stavebním počinem bylo v r. 1232 založení špitálu sv. Františka poblíž kostela sv. Haštala na Starém Městě pražském, jehož členům papež roku 1250 povolil nosit vlastní řádové označení a pražský biskup Mikuláš r. 1252 pak položil základ nového řádu, křížovníků s červenou hvězdou (jediný původem ryze český, zaměřený na špitální činnost). Jeho zřízení potvrdil papež Alexandr IV. v roce 1256, ale to již bratrstvo sídlilo u Juditina mostu. R.1233 Anežka nechala postavit v blízkosti špitálu první zaalpský mužský klášter menších bratří sv. Františka a ženský klášter řádu sv. Kláry. Byl to v dané době velkolepý podnik, podporovaný i její matkou Konstancií a bratrem králem Václavem I. Do nového kláštera klarisek bylo v r.1233 uvedeno pět italských sester z domovského kláštera v Assisi a zanedlouho i sedm vznešených dívek z Českého království. 1234 vstupuje do kláštera sama Anežka a stává se abatyší. Anežka usilovala o vytvoření vlastních řeholních pravidel, jež by položily základy nového řádu, a aby se stala světicí. Hojně si dopisovala se sv. Klárou i papežem Řehořem IX.

Vedle těchto aktivit Anežka nepřestala aktivně zasahovat do veřejného života. Díky jejímu vlivu se Václav přiklání na papežskou stranu, r. 1249 sjednává smír mezi Václavem I. a Přemyslem Otakarem II. a po Václavově smrti nadále podporuje činy svého synovce a chrání rodinu.

Anežka zemřela 2. března 1281 a je pochována v Anežském klášteře. O prohlášení Anežky Přemyslovny za svatou se pokusila už Eliška Přemyslovna r. 1328. Zemřela však příliš brzy. Podobné snahy měl i Karel IV. či Václav IV., v 17. stol. císař Leopold nebo vlastenci jako Balbín, Crugerius, Beckovský a jiní. Teprve r. 1874 byla Anežka Česká, zásluhou kardinála a pražského arcibiskupa B.J. Schwarzenberga, blahoslavena a 12. listopadu 1989 svatořečena Janem Pavlem II. Patronkou plynárníků se Anežka stala 27. února 1991 prohlášením Františka kardinála Tomáška, tehdejšího arcibiskupa pražského a primase českého.

Jako světice bývá často zobrazována v řeholním rouše s korunkou na hlavě, občas v královském hermelínu. Lze ji vidět i bez královských atributů pouze s ubožákem u nohou a s modelem kostela v ruce. Na výjevech ošetřuje nemocné, uděluje almužnu nebo sytí hladové.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6757