LITERATURA PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE DO 1969
I.Literatura v letech 1945 - 1948
1) Poezie - rychlejší reakce na dění - hlavně zážitek z okupace, vztah k národu, květen 1945, vztah k RA:
Seifert - Přilba hlíny
Holan - Rudoarmějci, Panychida
Nezval - Historický obraz
Hrubín - Jobova noc, Chléb s ocelí
Šrámek - Rány,růže
Neumann - Zamořená léta aj.
Rysy : silný patos, sklon k historismu, řečnický akcent (pro veřejný
přednes)
Zahradníček - Stará země
2)Skupiny kolem časopisů - zde se soustřeďuje jádro české kultury
a) postoj autorů se formoval už za války
Skupina 42 (výtvarníci + literáti)
- výtvarníci vystavovali už za války, literáti vystoupili kolektivně až v roce 1947
- duší skupiny publicista a organizátor Jindřich Chalupecký
- zdůrazněn význam experimentu v umění
- dobrá orientace po západních směrech (vliv existencionalismu, expresionismu)
- vliv díla Ladislava Klímy.
patří sem :
literáti Kamil Bednář, Jiří Kolář, Ivan Blatný, Jiřina
Hauková, Josef Kainar
výtvarníci Jiří Kolář, Kamil Lhoták, Tittelbach, Ježek, Pauer,
Zábranský, Brož aj.
Skupina RA
- ustanovena za války
- název podle sborníku z roku 1934
- především surrealističtí výtvarníci
- teoretikem je Ladislav Effenberger
- navazovali na předválečného Šímu, Štýrského, Toyen.
patří sem :
literáti Ludvík Kundera, Karel Teige, Josef Hiršal, Miroslav Holub, Kamil
Bednář
teoretici Josef Březovský, Urbánek
b) obnovené předválečné časopisy
AKORD
- šéfredaktorem Jan Zahradníček,
- další v okruhu Jan Čep, B. Reynek, Klement Bochořák, Zdeněk Rotrekel
Bedřich Fučík - kritik, Josef Vašica -
literární historik, zájem o baroko a Velkou Moravu
ŘÁD - katolický časopis, ale má širší zaměření než
vyloženě náboženské,
patří sem: Jan Vladislav, J.Šotola, I.Pilař, F.Křelina, J.Kostohryz,
J.Durych (před válkou, po roce 1945 nepublikuje)
KVART
- zaměřený na obecně humanistické a demokratické myšlenky,
šéfr.Vít Obrtel
významné články: K.Teige (Varování před demagogií,
totalitou a vlivem SSSR)
KRITICKÝ MĚSÍČNÍK
- zakladatelem a šéfr. Václav Černý
- dále publikovali: Fr.Halas,Josef Palivec,Fr.Hrubín, O.Mikulášek,
Blatný,Diviš,Šotola, Fikar, P.Eisner (překladatel).
Václav Černý
- monografie
Esej o básnickém baroku (37)
První sešit o existencionalismu nevyšel, Druhý sešit o
existencionalismu (48)
Studie o J.Seifertovi (54)
Starší česká literatura (54)
Studie a eseje o moderní světové literatuře a ze starší světové literatury
(69)
O povaze naší kultury (S 75)
Studie o B.Hrabalovi (S 76)
2 masarykovské studie, pracuje na Pamětech (77)
Paměti (Škvor.82) - 4.svazek Pamětí důležitý pro
pochopení 50. let.
Publikoval v zahraničí, uspořádal a vydal Ortena už v roce 1947, vědomě navazuje na Šaldu, snaží se být nejen literárním kritikem, ale i kritikem kulturním a politickým, víc než Šalda je v zajetí osobních sporů, od nichž se nedovede oprostit. Má vyhraněné vidění kultury a literatury, ovšem názory formuluje až agresivně, hlavní vliv 45-48, snaha čelit sov. vlivu, sestupu české kultury, marně se pokouší o přijatelný kompromis v článcích (např. úvaha Mezi Východem a Západem - diskuse o české kultuře), signatář Charty.
Jan Patočka (1907-1977)
- český filosof, nejvýznamnější ve 2O. století .
- jeho význam je převážně v tvůrčí interpretaci jiných světových filosofů
(Platon,Heidegger).
- do února 48 přednášel na FF UK.
- v letech 68-69 se tam vrátil
- pak přednášel filosofii soukromě po bytech
- publikace v zahraničí
- signatář Charty.
Z duševní dílny lidstva (34)
Česká vzdělanost v Evropě (39)
Symbol země u K.H.M. (44)
monografie: Sokrates (46), Platon (49), Aristoteles (49), další díla : Aristoteles, jeho předchůdci a pokračovatelé (64),
mají vyjít Kacířské eseje a Filosofie - ze 70. let
c) komunistické skupiny
- kolem Rudého práva(J.Skála - básník, Jiří
Hájek - kritik, V.Štuchl, S.Machonin, I.Petrmichl -
literární historik aj.)
- kolem Mladé fronty (mladí autoři, nejradikálnější, ideový
zmatek, L.Filcar - překladatel, I.Fleischmann, Jan
Grossman - režisér, Eduard Petiška, Oldřich Kryštofek
aj.
3) Próza
- pomalejší reakce
- nutnost časového odstupu
- dovydávána díla z okupace
- jinotajná (Olbracht - Dobyvatel)
- psychologické romány (Marek - Muži jdou ve tmě)
- v nových dílech válečná tématika, osvobození
- většinou kratší útvary (Drda - Němá barikáda, Fučík -
Reportáž psaná na oprátce)
II. Literatura po roce 1948
1)jednostrannost pohledu
- podporována loyálnost k SSSR a vládnoucí KSČ
- oddanost k novému zřízení a budovatelskému optimismu
- starší básníci si udržovali svou kultivovanost a individualitu (Nezval),
mladí - povrchní rýmování "častušky" (Kohout)
- mnoho schopných a nadaných autorů nemůže psát vůbec
- v poezii potlačování subjektivních pocitů (láska,city X veřejná činnost,
příroda X průmysl, doly, budování)
- 1950 - Ladislav Štoll "30 let bojů ..."
- dělení básníků na socialistické (Wolker, Nezval, Neumann)
a protisocialistické (Halas, Holan)
- Zdeněk Nejedlý
- jednostranně orientace na sovětskou literaturu
- vyzdvihování několika klasiků (Jirásek,Tyl)
- zavržen Čapek, sporný Vančura
(slovní experiment)
- podpora loyálním autorům (Olbracht, Majerová, Pujmanová, Drda,
Svatopluk, Řezáč)
- náměty ze současného života - tzv. budovatelský román
- zkreslení a zjednodušení syžetu, stereotyp (např. Pluhař - Modré
údolí).
- zajímavější díla :
Řiha - Země dokořán
Řezáč -Nástup
Pujmanová - Život proti smrti- náměty historické
- preference dělnického hnutí(Zápotocký,Říha) a husitství
(Kratochvíl)
2) likvidace odpůrců
- zastavení časopisů - např. Kritický měsíčník, Akord, Řád
- velká emigrace
- odchází Jan Peroutka (kritik,esejista), Pavel Tigrid
(od r. 56 časopis Svědectví v Paříži), Egon Hostovský, Jan Čep, Ivan
Blatný
- "vymazávání" z učebnic a kulturního povědomí:
historici - J.Pekař, Z.Kalista, literární historik Arne
Novák, autoři legionářské literatury, autoři duchovní a katolické
literatury (Durych, Zahradníček, Renč)
- útok proti V.Černému,Bedř.Fučíkovi, J.Kolářovi a K.Bednářovi
- problémy má Seifert, Hrubín, Holan
- končí sebevraždou - K.Teige,K.Biebl,I.Frejka
- procesy se spisovateli
- 48 - Ed. Valenta, Jiří Mucha, K.Pecka
1950 - Josef Palivec (10 let)
1951 - proti katolickým autorům a ruralistům - B.Fučík,J.Zahradníček
(20 let,11 odseděl), I.Kalista, J.Knap, V.Prokůpek, Fr. Křelina, Kostohryz
(v průměru byli ve vězení 8 let)
3) 1. polovina 5O. let
- největší tlak na literaturu
- požadavek socialistického realismu (u nás návaznost na realismus 19. století,
konzervativní ve formě).
Úkoly: přiměřenost, přístupnost, názornost, ideová poplatnost
4) přelom v polovině 5O. let
- 20. sjezd KSSS - Chruščov kritizuje Stalina 1956
- 2. sjezd Svazu čs. spisovatelů (vystoupení Seiferta o nutnosti literárního vývoje
a o mravní odpovědnosti umělců "Spisovatel - svědomí národa")
- snaha o vypořádání se s dogmatismem
a) Poezie
- oživení, rozšíření námětů (cit, krajina, dětství)
- zdůraznění básnické osobnosti a prožitku, filosofické otázky lidského života,
poezie "všedního dne"
1955 - časopis KVĚTEN
- vyhraněná skupina básníků (Šotola, Šiktanc, Holub, Florian, Ptáčník),
vystoupili na sjezdu s programem
1959 - konference SČS - Štoll - "snaha čelit revizionistickým tendencím"
- opět snaha omezovat kulturu
b) Próza - probouzí se z útlumu, větší důraz na psychologii a
individuální osud.
- projevuje se ve válečných námětech -
1954 - Ptáčník - Ročník 21;
1955 - Otčenášek - Občan Brych;
1956 - Valenta - Jdi za zeleným světlem;
1958 - Otčenášek - Romeo, Julie a tma - bestsellery té doby -
1957 - V.Stýblová - Mne soudila noc;
1958 - Škvorecký - Zbabělci;
významný vliv revue SVĚTOVÁ LITERATURA (od roku 1956)
redaktor Škvorecký
3. Literatura v 6O. letech
-jasně vyhraněný úsek,intenzivní kulturní život
- důraz na prózu a drama
- psychologicky hlubší a citlivější přístup k člověku
- snaha o kompletnost pohledu (individuální osud + společenská aktivita)
- vyrovnávání se s kultem osobnosti
- narůstání kritičnosti, ale i pesimistického pohledu na současnou společnost
- vývoj v kultuře nabýval na mnohostrannosti (viz časopisy)
1961 konference literárních kritiků
- Štoll odsuzuje revizionistické tendence (Snaha upírat
dělnické třídě právo zasahovat do kulturního vývoje)
1963 - Kafkovská konference s mezinárodní účastí
- důraz na nezbytnost svobody každého umělce, jeho právo na experiment
- ref. Goldstücker; vydán sborník F.K.
1967 - 4.sjezd SČS
- řada vystoupení s otevřenou kritikou vývoje a řízení společnosti (Klíma,
Kliment, Vaculík, Goldstücker, M.Kundera)
- proti nim J.Hájek, Pilař, Skála, Pludek
- za ÚV KSČ Hendrych, smířlivý tón K.Bednář,
V.Závada
Oživení ve vydávání časopisů :
od 1952 LITERÁRNÍ NOVINY - (2/68 - 8/68 Literární listy,
11/68-5/69 Listy)
- kolem se shromážďila základní skupina, tzv. Generace 60.let: Klíma,
M.Jungmann, A.Brousek, L.Vaculík, M.Šulc, Z.Pochop, A.J. Liehm, S.Machonin, Chudožilov,
Hamzík, I.Fleischmann
- pracovali tu delší dobu v 68.roce :P.Pithart, K.Sidon, Zd.Pinc, J.Lederer,
E.Kriseová, L.Dobrovský
- časopis měl široký kulturní dosah
- razil reformní pojetí
od 1956 SVĚTOVÁ LITERATURA
- vystřídala se řada spolupracovníků.
- recenze, překlady
- šéfr. byl i Škvorecký
od 1954 HOST DO DOMU
- brněnský měsíčník
- kolem se vytváří skupina hlavně moravských autorů
- časopis má vyhraněný profil
- z básníků: Ludvík Kundera, Jan Skácel, Oldřich Mikulášek,
Milan Uhde,
- prozaici: Jan Trefulka, Jaromír Tomeček
z méně známých Pavel Švanda (prozaik křesť. zaměření), Oleg
Sus (lit. vědec, kritik)
od 1959 PLAMEN
- ved.red.Jiří Hájek
- mírněji inklinovali k reformám
- prošel mnoha reformami díky velmi pružnému charakteru šéfredaktora
- časopis sehrál významnou úlohu - v pol. 60 let tu publikovali všichni významní
autoři, i jinak politicky orientovaní (L. Hejdánek)
od 1963 -1969 TVÁŘ - (66-67 Sešity, 68-69 opět Tvář)
- mladší autoři (25-35 let)
- nemarxist. zaměření
- mnozí navazovali na duchovní poezii Holana, Demla, Hanče.
- čas. měl zvláštní místo v dějinách české literatury
- jejich lit. ideál postupně směřuje k "absolutní výpovědi" , tvořit
literaturu, která není vázána konvcencemi
- pokus o vyjádření smyslu bytí
Jiří Gruša (spoluzakladatel časopisu, básník, prozaik -
Dotazník), Mikuláš Medek (surr. básník), Zb. Hejda
(básník),J.Němec (křesť.zam. esejista), Emanuel
Mandler (historik, prozaik), Lad.Hejdánek (filosof),
J.Lopatka (lit.kritik), V.Havel, Andrej Stankovič (začíná
- kritik), Josef Topol (dramatik)
1966 - 1970 ORIENTACE
- jádro redaktorů tvoří dřívější generace Května
- vývoj od marxismu k obecně formulovanému humanismu
- probojovávány myšlenky vedoucí k tzv. "pražskému jaru"
- J.Brabec, Mir. Červenka, Vl.Karfík, K.Šiktanc, Šotola,Kv. Chvatík,
R.Kalivoda, M.Holub
kromě toho: SEŠITY PRO MLADOU LITERATURU, DĚJINY SOUČASNOSTI, STUDENT
- začíná diskuse, zpochybnění soc. realismu, vedoucí úlohy strany v literatuře
- uváděna tvorba záp. autorů, maličko otevřen i prostor pro umlčené spisovatele z
5O. let
- většina vězněných spisovatelů do roku 1969 stačila vydat jen 1 dílo a ne
nejvýznamnější
"Návraty v 6O. letech" -
Egon Hostovský - (+ 1973 N.Y.)
- vyhraněný talent,upozornil na sebe už v 3O.letech, práce s žid. tématikou
- za války vydával v USA např, - novela Úkryt
- po válce v Praze jen novely a povídky - Osamělí buřiči
- po roce 1948 v emigraci
- Nezvěstný vrcholné dílo s autobiografickými prvky
- Všeobecné spiknutí
- Cizinci hledají byt (3 novely publikované už po roce 45), (Listy z
vyhnanství, 7x v hlavní úloze, Cizinec hledá byt)
- jeho typickým hrdinou je osamělý člověk, plný úzkosti a pronásledování, motiv
tzv. "vnitřního ghetta"
Jakub Deml (1878 Jinošov-1961 Tasov)
- problematická osobnost
- značně netradiční dílo
- osobité vidění světa
- navazoval na Březinu
- časté spojování reálných událostí života s obrazy neobyčejné básnícké
fantazie
Dílo:
Rodný kraj
Moji přátelé
- pořady ve Viole
Jan Čep
- ruralista, katol. zaměření
- po 48 v emigraci
- 1969 povídky z 30.let ve sborníku Zeměžluč,letnice,děravý plášť
- krásný jazyk, zvláštní způsob vidění, potlačení děje, výstižnost vyjádření
Jaroslav Durych
- prozaik, básník, esejista, dramatik, přísně katolicky orientovaný
- ne všechna díla stejně významná
- nejlepší v hist. prózách (velké události + velký patos)
- Díla
Bloudění (velká valdštejnská trilogie)
Rekviem (menší valdštejnská trilogie), posedlost barokem
- pozoruhodné jsou i eseje
Jan Zahradníček
- "veliký kouzelník verše"
- návaznost na Březinu
- patří k tzv. básníkům duchovní poezie
- v prvotinách kult bolesti a smrti
- 1933 - Jeřábi - obraz přírody v souladu s bohem, mizí melodičnost
verše, důrazný volný verš s významem každého slova
- La Salleta - cyklická báseň, obavy o osud lidstva
- Znamení moci
- předtucha toho, co bude
- člověk je bezmocně vydán zlu bez pomoci boha
- jestliže nevěří,zbývá mu jedině jistota smrti, ale v té není naděje
- krátce nato zatčen, vězněn 8 let, 1966 posmrtně rehab.
- 1969 - Rouška Veroničina
Další autoři duchovní poezie:
Václav Renč, Zdeněk Rotrekl, J. Kostohryz, F. D. Mert, Jan Kameník (pseudonym L. Maceškové), R. Lozecký, B. Rejnek, Vl. Vokolek, Kl. Bochořák, J. Jelínek, Jan Vladislav, Ivan Blatný
Próza 60.let
- vymaňuje se z ustrnutí soc. realismu, chce vyjádřit vztah ke světu, být autentická, přesvědčivá
1. Příklon k subjektivnímu pohledu na svět (Ich - forma, deníkový záznam)
2. Podtržena schopnost vypravovat
3. Prolínání dějových pásem a časových rovin
4. Lyrizace prózy (Hrubín - Zlatá reneta)
5. Význam podtextu
6. Časté absurdní prvky (Vaculík - Sekera, Trám) - převažuje spíše povídka a
novela (hlubší psych. propracování na malé ploše)
- témata:
- válka - zobrazena jako násilí, nesvoboda,
L. Fuks - Spalovač mrtvol
A. Lustig hist. náměty - reakce na události 50. let
Kaplický - Kladivo na čarodějnice;
přímé zobrazení: Mucha - Studené slunce, Kantůrková -
Smuteční slavnost, Pecka - Velký slunovrat
- intimní náměty - opět určitá alegorie na 50.léta, ale i snaha o kritický rozbor života současníků; Kundera, Páral
- autoři:
Ptáčník - Město na hranici
Pluhař - Ať hodí kamenem
Neff - závěr pentalogie Sňatky z rozumu
Otčenášek - Kulhavý Orfeus
Březovský
Frýd - Krabice živých
Branald - Vizita
Langer - Malířské povídky, Filatelistické povídky
Jiří Šotola - Tovaryšstvo Ježíšovo
M. Nesvadba - sci-fi
L. Fuks - Pan Theodor Mundstock
J. Smetanová
A. Kliment - Marie
L. Hašková - Obžalovaný
A. Lustig - Démanty noci, Dita Saxová, Modlidba pro Kateřinu Horowitzovou
Josef Škvorecký - Legenda Emöke, Sedmiramenný svícen, Lvíče
Milan Kundera - Směšné lásky, Žert
I. Klíma - Hodina ticha, Milenci na jednu noc
V. Páral - Veletrh, Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a vrazi
B. Hrabal - Pábitelé, Perlička na dně, Taneční hodiny pro starší a
pokročilé, Ostře sledované vlaky
L. Aškenázy - Dětské etudy
P. Kohout
J. Procházka
I. Kříž
V. Trefulka
Poezie 60.let
- básně v oblibě, popularitu zvětšuji, jsou-li recitovány z pódií (vliv Violy), nebo jako texty v "malých divadelních formách"
J.Seifert - nová podoba verše Koncert na ostrově
V.Holan - Mozartiána, Noc s Hamletem
Mikulášek - Svlékání hadů, To královské
M. Holub - poezie všedního dne
M. Kundera - Monology
F. Hrubín - Romance pro křídlovku
K. Šiktanc - Heinovské noci
V. Závada
M. Florian
I. Skála
J. Pilař
J. Šotola
- nová generace: J. Hanzlík, V. Honz, A. Brousek, P.Šrut, K. Kryl, I. Wernisch, J. Gruša, S. Pištora- zpívaná poezie - Suchý, Šlitr, Kryl (protestsongy)