Díky odhodlání generací badatelů neexistuje na Zemi téměř žádné místo, které by bylo dosud neprozkoumané a nepojmenované. Víme, co leží v hlubinách oceánů a na vrcholcích nejvyšších hor. Mapy znázorňují vysušené skály v nejrůznějších pouštích světa i ledovce nejstudenějších polárních oblastí. Ani zemská přitažlivost nedokázala odradit badatele od létaní do vesmíru. Když se vzdálená místa stala známějšími, změnil se i charakter bádání. Není už třeba zkoumat necivilizovaná místa na světě. Dnešní badatelé se pokoušejí porozumět zemi a jejímu podnebí i všemu živému, co obývá její povrch. Milióny let existoval na Zemi přirozený řád, podle nějž probíhal život v určité rovnováze. Objevování a výzkumy tuto rovnováhu narušují. Ale jakmile se lidé začnou stěhovat do nově objevených oblastí, začne tím docházet k neustálým změnám. Badatelé v minulosti ukázali našim předkům různé zemské divy. Povinností dnešních badatelů je vyzkoumat, jak tyto divy uchovat pro budoucí generace.

Výzkum v horách
Horolezectví není pouze sportovní odvětví. Značná část Populace žije v horách nebo je na nich závislá. Výzkum V Himalájích prokázal, že ničení lesů na horských Stráních může půdu narušit a způsobit záplavy. Vědci Doufají, že se dozvědí víc o geologii země studiem a Měřením nepatrných přesunů holých skal na vrcholcích hor.

Dobývání kosmu
Až do roku 1950 se výzkum omezoval pouze na povrch Země.
Ale v roce 1957 vypustil bývalý Sovětský svaz první kosmickou
Družici Sputnik I. Byla veliká pouze jako fotbalový míč a jediné,
Co mohla dělat bylo vysílat radiové signály. Ale za necelé čtyři roky
Vypustily USA a Sovětský svaz kosmickou loď s posádkou.
Pro závodění kdo první doletí do vesmíru , si jako první vybrali Měsíc.
Původně se jednalo o vojenské, nikoli vědecké soutěžení, ale dnešní
Výzkum kosmu má mírumilovnější vědecké důvody.

Záchrana dešťových pralesů
Tropické deštné pralesy jsou dobrým příkladem pro určení rozdílu mezi výzkumem a chápáním přírod. Badatele již navštívili některé z nejvzdálenějších dešťových pralesů, ale vědci toho stále vědí málo o „baldachýnu“, přikrývce z listoví, která se klene ve výšce 300m nad lesem. Bohužel ti, kdo chtějí studovat pralesy a stvoření v nich žijící, nemají času nazbyt. Rozvíjející se obchod ničí 110 000 – 150 000 kilometrů čtverečných dešťových pralesů ročně

Polární výzkum
Na základě mezinárodní smlouvy je Antarktida určena jen k mírumilovným vědeckým účelům. Dnes má na Antarktidě své vědecké základny 24 zemí. Navzdory prázdnotě této zmrzlé pustiny je oblast jižního pólu vědecky nesmírně důležitá. Samotný led kupříkladu působí jako databanka. V jeho vrstvách je zformován vzorek složení sněhu, který padal na kontinent více než 160 000 posledních let. Studiem vzorku získaného vrtem ze 4,5 kilometru silného pevninského ledového příkrovu mohou vědci zjistit, jak se měnilo během této doby podnebí a atmosféra.

Pouště a suché oblasti
Výzkum pouštních oblastí se začal provádět již před hodně dlouhou dobou, ale vědecký výzkum je mnohem mladší. Každý osmí člověk na světě žije na poušti nebo na místě s nízkým množstvím dešťových srážek. S růstem této části populace roste tlak na vzácně se vyskytující přírodní bohatství v těchto oblastech. Výsledkem přílišného spásání trávy a kácení nadměrného počtu stromů se každých pět let mění přes milión kilometrů čtverečných úrodné země na poušť. Vědci zřídili v pouštích výzkumné stanice, aby zjistili, jak tento proces odvrátit.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1245