Při cvičení z chemie jsme mněli za úkol oddělovat látku pomocí destilace. Destilaci používáme hlavně k oddělování různých látek podle těkavosti.To znamená, že jejich bod varu může být různý, nebo k oddělení rozpuštědla od látek v němž rozpuštěných - řadíme dvě části.

a) přeměna kapaliny v páru

b) kondenzace páy v kapalinu

V praxi používáme 3 způsoby destilace:

1. destilace za atmosférického tlaku

2. destilace frakcionovaná

3. destilace za sníženého tlaku – vakuová

Aparatura pro destilaci za atmosferického tkaku je zcela jednoduchá. Může se skládat:

a) z části varné

b) z části konvenzační ( chladič )

c) z části jímací

Abychom se ujistili že destilace podle těchto způsobů probíhá, provedli jsme pokus. K provedení destilace jsme si připravili destilační baňku, teploměr, odvádějící trubici, chladič, přestupník a jímací baňku.

Nejdříve jsme naplnili destilační baňku vodou. Tuto baňku jsme položili na trojnožku pod kterou jsme vsunuli kahan. Kahan jsme zapálili a pomalu jsme sledovali jak se voda přivádí do varu. Když voda mněla určitou vysokou teplotu začla se přeměňovat v páru. Tato pára se dostávala pomalu odvádějící trubicí, která směřovala do chladiče. Tam se pára přeměnila opět v kapalinu a postupovala do přestupníku, ze kterého vytékala do jímací baňky.

Po destilaci nás čekala sublimece. Na tuto operaci jsme potřebovali trojnožku, kahan, hodinové sklíčko a jód.

Při této operaci jsme vložili jód do hodinové sklíčka, které bylo položeno na trojnožku, která byla připravena nad kahanem. Kahan byl zapálen a my jen sledovali co se bude dít dál. Jód nám začal měnit barvu a my jsme vědeli, že došlo ke vzniku sublimátu jódu.

Dále jsme prováděli krystalizaci. Krystalizace je nejdůležitější k oddělování pevných látek. Při tomto ději se látky vylučují ze svého nasyceného roztoku, tímto postupem se také získávají většina krystalických látek ze směsi NaCl ( kamenná sůl ).

Krystalizaci můžeme také rozlišovat:

a) volnou

b) rušenou

Volnou krystalizaci provádíme např. tak, že máme dostačně zahuštěný a čistý roztok, který nalijeme do krystalizační misky a ponecháme na chladnějším místě zvolna krystalovat. Při tomto ději se vylučují větší krystali do značně velkých rozměrů, které ovšem bývají méňe čisté.

Rušná krysatlizace je naopak od volné rychlá a provádí se tak, že se připravý za tepla nasycený roztok, který se v tenkostěné baňce prudce ochladí proudem vody.

Náhlý pokles teploty v roztoku vyloučí přebytečná látka v podobě drobných krystalů. Tímto způsobem se většinou čistí technické soli, chceme-li připravit čisté látky.

Krystalizaci jsme také ověřili pokusem krystalovaného síranu měděného volnou krystalizací.

Na tento pokus jsme potřebovali 10g modré skalice, kterou jsme rozpustili v 50 ml vroucí vody a přidali HNO3 ( kyselina dusičná ). Roztok jsme nechali povařit a je třeba ho rychle za tepla vylít do krystalizační misky, kde ho ponecháme na chladném místě zvolna krystalizovat.

A poslední oddělovací složka byla extrace. Při extraci oddělujeme složky směsí. Na základě jejich odlišné rozpustnosti z kapalného rozpouštědla.

Extrahovary bývají nejčastěji organické rozpouštědla. Extrace pevných látek opakovanou látkou rozpuštědla za zvýšené teploty se nazývá dikece. Tento postup používáme ke stanovení cukernosti cukerné řepy.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1278