Mezi státy bývalého Svazu sovětských socialistických repubklik patří 6 evropských států: Bělorusko - hl.město Minsk
Estonsko - Tallinn
Litva - Vilnius
Lotyšsko - Riga
Moldavsko - Kišiněv
Ukrajina - Kyjev
Dále euroasijské Rusko s hl.městem Moskvou a zakavkazské země:
Arménie - Jerevan
Ázerbajdžán - Baku
Gruzie - Tbilisi
A nakonec asijské republiky:
Kazachstán - Astana
Kyrgyzstán - Biškek
Tádžikistán - Dušanbe
Turkmenistán - Ašchabad
Uzbekistán - Taškent

Státy bývalého Sovětského svazu se rozkládají na historickém území, které bylo s největší pravděpodobností pravlastí všech Slovanů. Východní kmeny tohoto etnika se asi v 7.století usadily v okolí řeky Dněpru, a poté co se v 9.století místní kmeny notně promíchaly s Vikingy, dostaly podle jednoho ze severských kmenů (Rossové) svůj dnešní název Rusové.
V 13.století bylo téměř celé území vzato pod nadvládu Mongolů, která trvala až do století 15. Pak se stalo Rusko samoděržavnou monarchií a počalo se povážlivě rozpínat na všechny možné světové strany. Obrovská změna nastala až po Velké říjnové socialistické revoluci (9.11.1917). Zpočátku si sice Pobaltské republiky a na chvilku i Ukrajina dokázaly udržet samostatnost, ale to vzalo za své hned v zápětí. V zemi nastalo téměř sedmdesátileté období socializmu, které skončilo na základě „Perestrojky“ (hosp.a pol. reforma z roku 1985) až v srpnu roku 1991 rozpadem na výše jmenované republiky. V prosinci 1991 bylo vytvořeno Společenství nezávislých států (SNS) již bez účasti Pobaltských republik.
Moc se z Moskvy přenáší do dalších, dříve periferních center. Politický rozpad doprovází hospodářský chaos (nesklizená úroda, rozkrádání státního majetku, nedostatek „všeho“), vzestup nacionalizmu (Zakavkazsko, Střední Asie, Povolží, ale i popularita V.Žirinovského a jeho strany v Rusku) a kriminality. Nejvýznamnější silou je stále armáda. Hospodářské využívání přírodních zdrojů má v SNS dodnes charakter konkurence mezi přírodou a společností (př. vysychání Aralského jezera, nelítostná těžba ropy atd.), což přetrvává ještě z komunistických dob.

Rusko
Rozloha Ruska je 17 mil. km2, a má 150 milionů obyvatel (6. nejlidnatější stát na světě).Více než polovinu státní hranice tvoří moře, a přesto je počet dobře dostupných a celoročně využitelných přístavů malý.
Ruskou federaci tvoří 2 velmi odlišné makroregiony - evropský a asijský, přechod mezi nimi tvoří hosp.významný Ural.

Evropské Rusko
Nejvýznamnější jádrovou oblastí nadstátního významu je Moskva (9 mil. obyvatel). Připadá na ni asi pětina hodnoty průmyslové výroby země. Široká oblast kolem metropole je perspektivní pro rozvoj zemědělství a rekreace.
Dalším jádrovým regionem nemalého významu je oblast jižního Uralu. Je základnou těžby rud, metalurgie, vojenství, strojírenství, chemického a dřevařského průmyslu.
Sankt Petěrburg - ruské okno do Evropy založené Petrem Velikým soustřeďuje širokou škálu průmyslové produkce. Má významnou úlohu v kulturním a politickém životě země. Ve městě je množství paláců a významných uměleckých sbírek.
Region Povolží má nezastupitelnou roli v dopravě a výrobě el.energie, těžbě ropy, strojírenství a v chem.průmyslu. Rozhodující význam v zemědělství má černozemní střed a záp.část Kavkazska.
Turisticky zajímavou je oblast severního úpatí Kavkazu a část Černomořského pobřeží. Zbytek evr.oblasti Ruska se dá považovat za periferní a nevýznamnou. Největší nacionalistické problémy se vyskytly v Abcházii a v současnosti v Čečensku, kde řeší ruská vláda konflikty vojensky.
Asijské Rusko
Asi dvě třetiny asijského makroregionu Ruska tvoří řídce zalidněná tajga či téměř pustá tundra. Původní obyvatelé byli především lovci a rybáři a dodnes žijí v odlehlých oblastech. Tento region zaujímá téměř 80 % území Ruska, obývá ji však jen pětina obyvatel. Největší hosp.využití má Západosibiřská rovina, která je jedním z největších nalezišť ropy a zejména plynu na světě. Těžba však výrazně narušila ekosystém tajgy a tundry.
Velký význam má též Kuzněcká černouhelná pánev tzv. Kuzbas, která má velký význam v chemickém a metalurgickém průmyslu. Východní Sibiř je převážně hornatá a má velké zásoby uhlí a dalších surovin. Hospodářství je založeno na těžbě dřeva, rud, drahých kovů, uhlí a hlavně na produkci el.energie z velkých hydroelektráren (tvoří jednu z nejmohutnějších energ. základen na světě). Velký význam v oblasti má Transsibiřská magistrála kolem které je většina větších měst, a která obchází největší zásobárnu sladké vody na světě - jezero Bajkal.
Dálný východ má podobně jako Východní Sibiř většinu půdy dlouhodobě zmrzlou, což výrazně omezuje a prodražuje hospodářství a bydlení. To zapřičiňuje, že dálný ruský východ je extrémně periferní oblastí. Dominuje zde těžební průmysl (zlato, diamanty, rudy), v blízkosti Transsibiřské magistrály a Bajkalsko-amurské magistrály (BAM) i průmysl strojírenský. Zpracování ryb při pobřeží donedávna krylo asi třetinu produkce bývalého SSSR.

Ukrajina
Rozloha této země je přibližně 600 tis. km2 (největší stát Evropy - bez Ruska)a žije zde více než 51 mil.obyvatel (Kijev 3 mil.), čímž zaujímá 5.místo v Evropě. 72,1 % obyvatelstva tvoří Ukrajinci, 22 % Rusové, zbytek tvoří Poláci, Židé, Bělorusové a další.
Ukrajina má vedle Ruska nejsilnější průmyslový potenciál (20 % SNS), má silnou armádu a vysoký podíl orné půdy na rozloze státu (57 %). Většinu zemědělské půdy tvoří nejkvalitnější černozemě, jejichž rozsahem a kvalitou představuje Ukrajina, společně s Moldávií, jednu ze světových obilnic (30 % zem.produkce SNS). Zemědělství na Ukrajině prodělalo velkou změnu po násilné Stalinově kolektivizaci, která vedla ke strašnému hladomoru ve 30.letech, při které zemřelo nejméně 5 milionů lidí. Situace Ukrajiny je hospodářsky velmi špatná, neboť je silně závislá na dovozu z Ruska zejména dovozu ropy, plynu a dalších surovin.

Ukrajinu tvoří čtyři zákl.oblasti. Západní Ukrajina se svou polskou menšinou má své centrum ve Lvově. Hospodářství využívá především úrodné půdy Volyňsko-podolské plošiny. Do této oblasti spadá taktéž Zakarpatská Ukrajina(Rus), která byla mezi válkami součástí Československa.
Střední Ukrajina se rozkládá kolem Dněpru a je tudíž intenzivně zemědělsky využívána. V této oblasti leží také hlavní město samostatné Ukrajiny - Kijev. Na sever od Kijeva leží nechvalně známá Černobylská jaderná elektrárna, která byla dějištěm hrozivé ekologické katastrofy v roce 1986. V tomto regionu se těží mangan a žel.ruda. Na jihozápadě leží průmyslová Oděsa, jeden z nejvýznamnějších černomořských přístavů.
Východní Ukrajina (hlavně Doněcká oblast) představuje jednu ze světových jádrových oblastí, založenou na těžbě č.uhlí. Donbas má rozsáhlou energetiku a mohutný těžký průmysl nadstátního významu. Centry oblasti jsou města Doněck a také Rostov na Donu, který však leží už na území Ruska. Nejprůmyslovějším městem Ukrajiny je Charkov s rozsáhlým strojírenstvím.
Poloostrov Krym patří dnes administrativně k Ukrajině, ale ze 60 % ho obývají Rusové žádající o připojení k Rusku. Původními obyvateli byli krymští Tataři, které vyhnal až Stalinův režim, ti se však v současnosti pokouší o návrat z Kazachstánu, kam byli přesídleni. Nyní již tvoří 12 % populace na Krymu.

Bělorusko
Bělorusko je populačně srovnatelné s Českem (cca 10,3 mil.obyvatel), rozloha je však téměř 3x větší. Bělorusko je výrazně prorusky orientovanou zemí s autoritativním prezidentem Lukašenkem.
Jsou zde nepříliš úrodné nížiny a bažiny s nedostatkem přír.zdrojů (kromě soli a dřeva), které určují charakter hospodářství. Převládá zde strojírenský průmysl a v zemědělství převažuje živočišná výroba. Míra nezaměstnanosti je velmi nízká (1,5-2 %), ale je pravděpodobně velice zkreslena vládní propagandou.

Moldavsko
Bylo násilně odtrženo od Rumunska a včleněno do SSSR v roce 1940. Úrodné černozemě jsou důvodem intenzivního zemědělství. Je téměř zcela závislé na dovozu surovin hlavně z Ruska a Ukrajiny a v současnosti je pod velkým národnostním a politickým tlakem.

POBALTÍ

Litva
Je největším z pobaltských států a má více než 3,7 mil.obyvatel. Nejvíc obyvatel je litevské národnosti (80 %), následují Rusové a Poláci. V sočasnosti v zemi ještě probíhá odsun ruských vojsk a země je v hosp.krizi, ze které se jen pomalu dostává. Markantní je hlavně pokles průmyslové výroby a výroby el.energie (dříve vysoká nadprodukce, zejména díky jaderné energii v jejíž výrobě je země na 1. nebo 2. místě na světě). Má zanedbatelné nerostné suroviny, tradicí je získávání jantaru. Zcela závislá je Litva na dovozu paliv hlavně z Ruska.



Lotyšsko
V této zemi je velmi problematická národnostní situace, neboť zde žije asi jen 56 % Lotyšů, přičemž největší minoritou jsou Rusové (přes 30 %). V zemi je jeden z největších rozdílů v naději dožití mezi mužem a ženou na světě (asi 12 let). Nárůst kriminality je největší z pobaltských zemí. Lotyšsko je zároveň nejméně závislou pobaltskou republikou na státech bývalého SSSR. Hlavní město Riga je největším průmyslovým centrem celého Pobaltí. Zajímavostí je, že každý Lotyš si musel za své jméno popř. i příjmení přidat písmeno s (př. Sergejs Kazanovs).

Estonsko
Nejméně zalidněná země Pobaltí, která má značné rozdíly v hustotě zalidnění. Taktéž má velmi silnou Ruskou menšinu, zejména v oblasti Narva, kt. žádá větší autonomii. Je zde druhá nejnižší porodnost v Evropě. Více než 50 % obyvatel pracuje ve službách. Velmi mladá vláda tu realizuje obrovsky rasantní privatizaci. Nejdůležitějším energetickým zdrojem země jsou hořlavé břidlice  tepelné elektrárny  velké znečištění ovzduší. V zahr.obchodu ustává závislost na Rusku a oproti tomu roste spolupráce s Finskem.

ZAKAVKAZSKO

Toto území je jedním ze světových ohnisek sváru, a není divu, tolik rozdílných národností na tak omezeném území s tak rozdílným jazykem, kulturou a hlavně náboženstvím se nenajde nikde jinde na světě. Na některých národech je zde pácháno nepředstavitelné příkoří, které má svůj základ už ze Stalinských dob. Střetávají se zde také dva největší náboženské směry - islám a křesťanství a klidu jistě nepřidává ani sousedství států jakými jsou Turecko se svými Kurdy a Írán.
Jedním z největších problémů je v současné době otázka Čečenských a Dagestánských separatistů, které hrubě potlačuje ruská armáda. Problém představuje i Náhorní Karabach, jenž usiluje o separaci od islámského Ázerbajdžánu a připojení ke křesťanské Arménii.
Hospodářství je založeno na těžbě surovin (ropa, plyn, rudy) a zemědělství, avšak závislost na ostatních částech SNS je nesmírná. Typická je koncentrace hospodářství do metropolí. Celá oblast má nesmírný strategický význam i proto, že leží jak u Černého tak u Kaspického moře.

STŘEDNÍ ASIE

Toto území je z J a z JV odděleno velmi vysokými pohořími a je vyplněno pouštěmi a polopouštěmi, na severu jsou stepi. Přírodní podmínky jsou tedy pro život člověka velmi nepříznivé. Jednou z mála výjimek je Ferganská kotlina, kde je dostatek vláhy, a ta je tudíž centrem osídlení. Sovětská éra z tohoto regionu vytvořila centrum produkce bavlny, což ve svém důsledku zapřičinilo jednu z největších ekologických katastrof našeho věku.
Závlahy ve velkém vedru vedly k zasolování půdy a nepovedlo se ho nikterak zastavit. To vedlo k tomu, že Syrdarja ve svém dolním toku zcela vyschla a Aralské jezero počalo vysychat, rozdělovat se a zvyšovat svou salinitu, což vedlo k vyhynutí ryb. Tím jezero ztratilo svůj nezastupitelný význam a ekokatastrofa je tady!!!
Rozsáhlé stepi na severu byli přeměněny v celiny a dnes představují jednu ze světových obilnic, ale nedostatek prostředků je příčinou obtížného využití. Průmysl je založen na těžbě rud, solí, uhlí a plynu a na zpracování bavlníku. Hospodářství je však samostatně nesoběstačné, neboť bylo pouhou částí v celku SSSR.
Oblast vlastní Stř.Asie (Tádžikistán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán) je politicky velmi neklidný, také proto, že se zde střetává komunistická ideologie s expanzivním islámem. Hospodářství republik je na pokraji zhroucení a nedobrá situace je i v sociální a etnické sféře.

Kazachstán
Situace v této zemi je poněkud příznivější. Celiny dávají možnost vyvážet potraviny a rozsáhlé přírodní zdroje zase zajišťují vcelku prosperující chod republiky (nejvyšší HDP ze všech nástupnických států).
Země je velmi řídce zalidněná. Většinu městských obyvatel tvoří Rusové, zatímco Kazaši jsou spíše venkovským národem s tradičním pastevectvím. Na území státu je i známý ruský kosmodrom Bajkonur, který je Kazachstánem Rusku pronajímán.


Obecně jsou státy bývalého Sovětského svazu na začátku strastiplné cesty, která nebude jednoduchá, ale s pomocí ekonomicky silných států mohou i tyto zdecimované republiky „povstat z popela“. Je však jasné, že naše generace se toho jen stěží dožije.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=139