CHARAKTERISTIKA- Finsko svou polohou patří k severním zemím. Leží
v lesním pásmu a jako v jiných severských zemích povrch odedávna představovaly lesy. Pro Finsko je navíc charakteristické množství jezer, která vznikla v důsledku činnosti pevninského ledovce řadu tisíciletí př.n.l. Množství jezer, která vytvářejí v některých oblastech celé jezerní systémy, nemá obdobu v ostatních severních zemích a jsou proto jedinečnou zvláštností Finska. Finsko je proto nazýváno „zemí tisíce jezer“.
Finsko má zhruba rozlohu 338 145 km čtverečních. Na svou rozlohu má velmi nízkou hustotu zalidnění asi 15,5 obyvatel na 1 km čtvereční. Počet obyvatel v roce 1993 činí 5 020 000.



POLOHA- Finsko leží při východním pobřeží Baltského moře mezi Finským
a Botnickým zálivem. Pobřeží je lemováno řadou drobných ostrůvků, z nichž největší jsou ALANDY. Oba zálivy jsou mělké a v zimě zamrzají. Na východě Finsko hraničí 1600 km dlouhou hranicí s Ruskem. Na severozápadě a severu se Švédskem a Norskem. Skoro čtvrtina leží za polárním kruhem. Finské pobřeží je velmi členité a je kolem něho roztroušeno na 30 000 drobných ostrůvků.

PODNEBÍ- Ve Finsku je podnebí kontinentální, které je ovlivněno Golfským proudem. Projevuje se zde také vliv Atlantského oceánu. Jelikož území Finska sahá až za polární kruh, můžeme zde sledovat fenomén půlnočního slunce, které v létě mění noc v den. Naproti tomu dlouhé a tuhé zimy přinášejí trvalou sněhovou pokrývku, která pouze na jihu občas roztaje.


VODSTVO- Finské řeky jsou pro své bohatství vody a místy i prudký spád významným zdrojem elektrické energie. Až do konce 60.let více než 50% elektrické energie dávaly Finsku vodní elektrárny.
Řada krátkých řek směřuje k západnímu pobřeží a vlévá se do Botnického zálivu. Nejdelší a největší toky jsou v severní části Finska - v Laponsku. Hlavní řekou je Kemijoki, která se svými přítoky sbírá vody téměř z celého Laponska. Nejdelším vodním tokem a hranicí mezi Švédskem a Finskem je řeka Muoniojoki. Řeky Kemijoki a jejich přítoků se využívá k plavení dříví, jehož doprava na delší vzdálenosti by byla velmi obtížná a nákladná. Finsko je velmi bohaté na jezera (asi 55000), která jsou odvodněna sice krátkými, ale prudkými řekami. Na severu je nejvýznamnějším jezerem INARI ( plocha 1000km čtverečních). Největším jezerem je SAIMAA(4400km čtverečních).


HOSPODÁŘSTVÍ - Finsko je průmyslově zemědělský stát s poměrně malým nerostným bohatstvím. Nejvýznamější je těžba mědi, dále se těží nikl, chróm, kobalt, pyrity. Je zde velké množství stavebního kamene a velké bohatství dřeva - rozsáhlé lesy pokrývají 65%území státu. Dřevo se stalo rozsáhlým zdrojem dřevozpracujícího průmyslu. Z ostatního průmyslu je zastoupen strojírenský, potravinářský a textilní.
Pro zemědělství nemá Finsko příznivé podmínky - obhospodařuje pouze 8% veškeré půdy a 3%zabírají pastviny. Nejvyspělejší zemědělství je na jihu - pěstuje se oves, žito, len, pícniny a brambory. Důležitější je produkce živočišná, hlavně chov skotu, ovcí a vepřů.

PŮVODNÍ
OBYVATELSTVO - Finové jsou národ ugrofinského původu. Původní ugrofinské kmeny sídlily v oblastech na jihu Uralu, kde se dosud uchovaly pozůstatky jejich kultury. V 6 stol. se tyto kmeny rozdělily na dvě skupiny, z nichž jedna se vydala na severozápad a dostala se na pobřeží Baltského moře, odkud postupně pronikla dále na sever až do Finska. Druhá skupina směřovala na jihozápad. Rozsáhlé a lestnaté prostory byly osídleny Laponci. S příchodem nových obyvatel se Laponci se svými stády sobů stáhli dále na sever.

HLAVNÍ MĚSTO - Hlavním městem jsou od roku 1812 HELSINKY.
V aglomeraci mají asi kolem 1mil. obyvatel. Helsinky leží na výběžku jižního pobřeží a jsou obklopeny ze tří stran mořem. Založil je v roce 1550 švédský král Gustav Vasa jako přístav pro spojení s Tallinem, ležícím na protějším břehu Finského zálivu. Helsinky se staly hlavním městem až v roce 1812, kdy bylo finské území součástí carského Ruska. Původní Helsinky, vystavěné ze dřeva, lehly popelem při velkém požáru a na jejich místě vyrostly moderní Helsinky.
Chloubou Helsink je moderní kongresová a koncertní hala FINLANDIA, kde se v roce 1975 konalo historické zasedání Konference o bezpečnosti a spolupráci
v Evropě. Nejnovější zajímavostí je kostel v Temppeliaukio, vybudovaný ve skále.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

ZEMĚ				V ČELE VLÁDY: 		MĚNA:
oficiální název:		ministerský předseda	finská marka
FINSKÁ REPUBLIKA		LEGISLATIVA:		DOVOZ:
HLANÍ MĚSTO			jednokomorový 		ropa, palivo, stroje, chemické 
HELSINKY			parlament s 200 		výrobky,automo , železo, ocel
ROZLOHA			poslanci volenými na 4 roky	VÝVOZ:
		338145km čtverečních		ARMÁDA:		papír, dřevo a výrobky ze
GEOGRAFICKÉ 			branná povinnost		dřeva, stroje, lodě, textil,
ČLENĚNÍ:			6 až 11 měsíců:		chemické výrobky		                  pahorkatina a hornatina na Z		síla: pozemní vojsko 		
OBCHODNÍ PARTNEŘI:
		roviny na SZ pohoří			27 800 mužů		Švédsko, SRN, Velká Británie,
PODNEBÍ			námořnictvo 1800 mužů		Francie, USA
		kontinentální, ovlivněno 		latectvo 3000 mužů
		Golfským proudem			POČET OBYVATEL:
HLAVNÍ ŘEKY:			5 020 000 (1993)
		Kemijoki, Ounasjoki, Oulujoki		JAZYK:
VLÁDA				findština, švédština
		forma vlády:			NÁBOŽENSTVÍ:
		parlament, republika			protestantů 89%
HLAVA STÁTU:			katolické a pravoslavné
		prezident				menšina

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=143