Zikmund Winter (1846 – 1912)

Profesor historie na gymnáziu v Rakovníku. Každé jeho dílo vzniklo na základě studia archívů, kronik a historických pramenů.
Povídky:
- Rakovické obrázky
Novela:
- Rozina sebranec
Román:
- Mistr Kampanus (Vodňanský)
Román je situován do 15. – 16. století do doby po bitvě na Bílé Hoře (1620). Vypráví zde osudy posledního rektora Karlovy univerzity před její germanizací a pokatolidštěním Ferdinandem II.Ukázal zde historicky přesné všechny události nejen na Karlově univerzitě, ale i v Praze a na celém uzemí těsně před bitvou na Bílé Hoře a po ní. Zobrazuje zde hlavní události – vzpouru českých stavů, defenestraci, vlastní bitvu na BH, drancování v Praze a popravu českých pánů na Staroměstském náměstí. Zvlášť živé je vyobrazení popravy, kterou Mistr Kampanus spolu s ostatními studenty a profesory sleduje z věže Týnského kostela a po ní následuje vydání univerzity jezuitům, kterému nezabránilo ani přestoupení Kampana ke katolické víře, v naději, že touto svou obětí univerzitu zachrání. Jeho sebevražda je tedy nutným vyústěním jeho životní tragédie.
Venkovská próza. Ke zpracování obrazu venkova si spisovatelé v 90. letech vybraly vždy ten kraj, kde prožili většinu života


Karel Václav Rais (1859 - 1926)

Narodil se v Bělohradu v Podkrkonoší. V jeho povídkách a románech můžeme rozeznat dva základní motivy, které vychází z jeho působení jako učitele na vesnických školách v podkrkonoší a na Českomoravské vrchovině.
1) Podobně jako V. Hálek ukazuje jak se mění život na venkově vlivem pronikajícího kapitalismu. Upozorňuje na neblahý vliv peněz, touhu po majetku, která rozděluje vesnici do několika tříd(sedláci a bezzemci). Bohatství narušuje vztahy mezi rodiči a dětmi, zaviňuje tvrdé zacházení s výminkáři a také vztahy mezi sourozenci. To jsou náměty jeho povídek ve SBÍRKÁCH:
- Horské kořeny
- Rodiče a děti
- Výminkáři
- Lopota
Ukazuje také jak se lidé mění, když opustí půdu a přichází do města:
- Na lepším
2) Autor se snaží ukázat, jak by bylo možno mezi lidmi sjednat nápravu. Dochází k přesvědčení, že je možno lidi převychovat prací těch lidí, kteří mezi vesnickým lidem žijí a mají k němu nejblíže učitelé a kněží, kteří se snaží obětavě vysvětlovat, jak nést bídu.
- Západ – Dějištěm je vesnice Studenec (jedná se o kameničky, které proslavil malíř Antonín Slavíček). Je zde ukázána nesmírná bída v rodinách na českomoravské vysočině, vedle obětavosti stařičkého faráře Kalouse a učitele Pondělníčka.
- Zapadlí vlastenci – vypracovává námět z doby národního obrození,, děj se odehrává na úpatí Krkonoš, kde je zachycena práce vesnického kněze Stehlíka a učitelů Čížka a Čermáka, kteří v tomto zapadlém kraji věnují veškeré úsilí o probuzení národního uvědomění a s nadšením pečují o rozvoj vzdělanosti.


Antal Stašek ( 1843 – 1931 )

Vlastním jménem Antonín Zeman, byl otcem spisovatele Kamila Zemena nebo-li Ivana Olbrachta. Narodil se v Semilech, původním povoláním byl advokát. Celé svoje dílo věnuje zobrazení života na vesnici.
CYKLUS POVÍDEK:
- Blouznivci našich hor – vypráví zde osudy jednotlivých členů spiritistického kroužku.
ROMÁN:
- O ševci Matoušovi a jeho přátelích. Román je kronikou života vesničanů v podkrkonoší na pozadí sociálních problémů v textilních továrnách. Hrdinou je švec Matouš Štěpánek, který se nechce smířit s bídou, ale ani vykořisťováním dělníků.
- V temných vírech – Je zde vylíčena svárovská stávka, při níž dal továrník Liebich poprvé střílet do dělníků.
- Na rozhraní – upozorňuje na poměry a zápas mezi českým a německým živlem v malém pohraničním městečku.


Tereza Nováková (1853 – 1912)
Jako jediná nepocházela z vesnice – narodila se v Praze. Největší část svého života však prožila v Litomyšli, která byla rodištěm jejího manžela. Studovala kroje, zvyky lidí, obyčeje. Do literatury vstoupila národopisnými studiemi. Hrdiny jejich děl jsou hloubaví, přemýšliví venkované, kteří se snaží najít svou cestou svoje lidské štěstí.
Nejspíš bude součástí a doplňující otázka na nějaké dílo – je v tom chlap
- Jan Jílek – hrdinou je skutečná postava – český bratr z doby pobělohorské. Osudy autorka zpracovává podle jeho vlastních zápisků. Hrdina se nemůže smířit s náboženským útiskem a utíká do evangelického Pruska.
- Na Librově gruntě - jsou vykresleny myšlenky roku 1848 (selské bouře). Silně se odráží zrušení roboty, které zasahuje do soukromého života rodiny sedláka Libry.
- Jiří Šmatlán – je prostý tkadlec, který po celý život hledá svou „praudu bóží“. Nejdříve se ji snaží najít v náboženství, po zklamání v životě ve městě. Nakonec ji nachází v náboženské pravdě.
- Děti čistého Živého – je zde ukázán život příslušníků blouznivé sekty, v níž zbídačení venkované hledají únik z těžkého života.
- Drašár – formou životopisu jsou vykresleny osudy vlasteneckého kněze Josefa Justina Michala, nazývaného Drašár. Ukazuje osvětové působení mezi lidmi.


Karel Klosterman ( 1868 – 1923)

Zaměřil se na oblast Šumavy a Jižních Čech.
- Mlhy na blatech
- Ze světa lesních samot
- Pošumavské rapsodie
- V ráji šumavském

Josef Holeček ( 1853 – 1929 )

Písecko, Táborsko. Napsal románovou kroniku Naši, která má 10 dílů a psal ji 20 let.

Jindřich Šimon Baar ( 1869 – 1925 )

Zobrazuje Chodsko v trilogii
- Paní komisárka – ( život Boženy Němcové na Chodsku kolem roku 1848 )
- Osmatřicátníci – obraz Chodska v letech 1848
- Lůsy – 1848 – 1849 (zrušení roboty), rozdělování částí panských lesů
- Jan Cimbura – život katolického kněze

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4039