Finsko
Finská republika, Suomen Tasavalta
Rozloha: 338 000 km2
Obyvatelstvo: 5 100 000/16 obyvatel na 1 km2, je to 2.-3. nejřidčeji osídlená země Evropy
HDP: 110 000 milionů USD
HDP na 1 obyvatele: 21 750 USD
Státní zřízení: republika
Úřední jazyk: finština, švédština
Členství: OSN, EU, OECD
Hlavní město: Helsinki
Měna: finská marka (Fmk) /Euro
Obecné údaje
Finsko se svou rozlohou i počtem obyvatel řadí mezi středně velké státy. Svou rozlohou je Finsko pátou největší zemí Evropy. Finsko je po Islandu druhou nejsevernější zemí světa. Velkou část Finska tvoří nížina svažující se mírně k jihu a k jihovýchodu. Průměrná nadmořská výška této země je jen 152 m, zatímco průměrná nadmořská výška Evropy je 330 m a celé zeměkoule 840 m. Na jihu a na západě je Finsko ohraničeno Baltským mořem a jeho zálivy. Finsko je jednou z nejjezernatějších zemí světa, neboť jezer je v zemi téměř 188 000 a tvoří jednu třetinu celkové rozlohy. Většinou jde o jezera velmi malá, velkých jezer s vodní plochou větší než 200 km2 je pouze 22 a to včetně umělých nádrží Lokka a Porttipahta. Vedle vodních ploch dominují finské krajině lesy a mokřiny. Z celkové rozlohy je asi 75% pokryto produktivními lesy, čímž je Finsko relativně nejlesnatější zemí Evropy. Podstatná část Finska se rozkládá v severním pásmu jehličnatých lesů. Evropské pásmo dubu zasahuje jen do jižních částí země a v nejsevernější oblasti vládne vysokohorská bříza a kleč. Lesy neoplývají velkým množstvím druhů dřevin. Význam pro ráz krajiny má jen borovice, jedle bříza, částečně i olše a osika. Většinu finské fauny představují druhy typické v severním pásmu jehličnatých lesů jako například finské národní zvíře, medvěd.Finské podnebí je v podstatě mírnější, než by se podle polohy na severu očekávalo. je ohříváno Baltským mořem, vnitrozemským vodstvem a především západními větry, které přinášejí vzduch od Atlantiku, ohřívaného Golfským proudem. Zima je nejdelším ročním obdobím a trvá déle než ostatní roční období dohromady.
Historie
Prapůvodní předkové Finů přišli na Finský poloostrov již v prehistorických dobách. Na počátku novověku vymanil Gustav Vasa Švédsko s Finskem z Kalmarské unie. Zároveň přerušil styky s Hanzovní ligou, ovládající obchod, a s katolickou církví. Luteránská reformace je spojena s počátky národní literatury. V 50. letech 16. století vstoupilo Finsko jako součást Švédska do dlouhotrvajících válek. Švédsko se stalo velmocí, byl rozvíjen obchod a školství. V Turku byla v roce 1640 založena univerzita. Důsledkem finské války v letech 1808-1809 se Finsko stalo Finským velkovévodstvím Ruské říše. Stalo se státem s vlastní administrativou a ekonomikou. Novým hlavním městem se staly Helsinki, kam byla přestěhována i univerzita. Rozvíjelo se školství a byla postavena železnice. 6. prosince 1917 vyhlásil finský sněm nezávislost a počátkem roku 1918 ji Rusko i jiné státy uznaly. Od ledna do května 19189 byla ve Finsku občanská válka. Skončila vítězstvím buržoazie nad socialismem. Od roku 1919 je Finsko republikou. Ve 2. světové válce bylo Finsko na straně Německa. Po válce si ale vztahy Finska s východem i se západem získaly důvěru. Rozvíjela se i ekonomika, během několika desetiletí se z Finska stal stát s dominující sférou služeb. Nyní vede Finsko aktivní mírovou politiku.
Státní správa
Moc patří ve Finsku lidu, který je reprezentován parlamentem, jenž má 200 členů volených v přímých volbách na 4 roky. Prezident má nejvyšší výkonnou moc, je volen na 6 let. Voliči volí prezidenta v přímých volbách, zároveň volí i zástupce voličů. Jestliže prezident nezíská nadpoloviční většinu hlasů, 301 zástupců voličů rozhodne. Prezidentova pravomoc je rozsáhlá, zvláště v oblasti zahraniční politiky. Předkládá parlamentu návrhy zákonů, řídí zahraniční politiku, je hlavou státní církve a velitelem ozbrojených sil. Prezident jmenuje ministerského předsedu a ostatní ministry, jimž musí parlament vyslovit důvěru.
Hospodářství
Růst ekonomiky v 60.-80. letech 20. století bývá označován za "hospodářský zázrak." V dnešní době je míra nezaměstnanosti na středoevropském průměru. V poslední době je pro finské hospodářství typická mezinárodní spolupráce a využívání špičkové technologie zvláště v průmyslu.
podíl na HDP: zemědělství: 5% průmysl: 22% služby: 65%
Ve Finsku se v oblasti jezer těží hlavně rudy barevných kovů (chrom, nikl, zinek a vanad). 8% rozlohy tvoří orná půda, 75% lesy, které jsou největším finským bohatstvím. Produkty dřevozpracujícího a papírenského průmyslu jsou díky jejich vysoké kvalitě předním vývozním artiklem. Ve vývozu kartonu je Finsko na 2. místě na světě (1. je Kanada). Z celkové produkce je asi 80% určeno na vývoz. Na celkovém vývozu se podílí 40% a tvoří 20% hodnoty průmyslové produkce. V současné době jsou kovoprůmysl a strojírenství nejdůležitějšími průmyslovými odvětvím. Na hrubé hodnotě průmyslové produkce se podílejí asi 30%. Asi 40% jejich objemu je určeno pro vývoz. 10% tvoří chemický průmysl.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4610