Fejeton o vlezlých pojišťovácích

Host do domu, bůh do domu, praví stará moudrost našich předků . Z ní je lépe než z čehokoli jiného, vidět, že naši pradědové neměli zkušenosti s pojišťovacími agenty. Kdyby nějaké měli, nemohli by se totiž dopustit takové do očí bijící záměny. Pojišťovák totiž Boha připomíná jen velmi vzdáleně, a to ještě jenom tím, že je všudypřítomný.

Pojišťováka poznáte hned, jak otevřete dveře, podle tří znaků: drží v ruce kufřík, usmívá se a čistí si boty na vaší rohožce. A kdyby jste ho náhodou neidentifikovali ihned, udělá to za vás větou „Já jsem ten a ten z pojišťovny a můžu dál.“ Někteří agenti - začátečníci dělají tu chybu, že druhou větu vyslovují jako otázku, z čehož je léta praxe vyléčí.

Agent si opatrně sundá zablácené boty ještě před vstupem do bytu, vezme je do ruky a položí je až na koberec u vás v předsíni. Ponožky si zašpiní od rohožky a dělá pak po koberci ťápoty, co nejdou pryč.

První chybu, kterou můžete udělat, je nabídnout pojišťovákovi kávu. Káva je voda na jeho mlýn, pomáhá mu upevnit v bludu, že ho rádi vidíte. Když už musíte být pohostinní, udělejte kávu vycucanou a hodně ji oslaďte. Kávu podávejte vlažnou, aby se nemohl vymlouvat na to, že je příliš horká a že raději počká, až nápoj vychladne.

Hlavním úkolem agenta je psychicky vás utýrat za cílem uzavření pojistky. Jeho metody jsou nefér a eticky závadné. Každý pojišťovák by vás měl před vstupem do vašeho bytu upozornit, že jeho následující metody mohou být poněkud drastické.

„Když vám malý Karlíček zemře,“ dívá se pojišťovák na spící miminko „dáme vám třicet tisíc korun. Když těžce onemocní, dostanete deset tisíc. Pokud prokážete, že je nemoc nevyléčitelná,“ graduje hlas jako vyvolávač v bingu, „dostanete ovšem celých dvacet tisíc!“ Poté vyjmenuje nemoci, které dítě v Karlíčkově věku „běžně dostává - mám tady na to tabulky“ a kolik za kterou jeho rodiče dostanou. Ty jsou po několika minutách natolik zdrceni, že se jen diví, proč jim agent nestanoví datum úmrtí jejich dítěte a nepodá vlastnoručně podepsané parte.

„Každý pátý muž umírá mezi třicátým a čtyřicátým rokem,“ vmete vám do tváře poté, co si prohlédl vaše rodné číslo.

Rakovinou dnes onemocní každá desátá žena ve vašich letech,“ uklidní vaši manželku. „Nechci vás nijak strašit,“ ujišťuje vás dále,„na všechno tu mám podklady a tabulky. Počet úmrtí způsobených touto nemocí se za posledních dvacet let zvýšil o..,“ hrabe ve štosu papírů, „o dvacet procent.“ Podle statistik, které vám agent ochotně předloží, je celkem 125,6% lidí vašeho věku po smrti a zbytek tvoří těžce nemocní. Po půlhodince strávené s ním máte pocit, že zítra zcela jistě umřete a že je zázrak, že jste vůbec ještě naživu. Dozvíte se také, že když vás přejede auto, dostanete za to sedmdesát tisíc.

„Ovšem nemoci jsou jen jednou z příčin pojišťovacího plnění. Máme tady pracovní i mimopracovní úrazy, dopravní nehody, popáleniny...“ odříkává suverénně jako školák vyjmenovaná slova, „pojistíme vám i škody vzniklé na majetku. V poslední době jsou velmi oblíbené kombinované pojistky proti požáru a vytopení. Výhodou je i to, že vám částku vyplatíme do týdne poté, co vyhoříte, abyste mohli rychle začít znovu.“

Tomu, kdo ještě neměl pojišťováka v bytě, snad připadám krutý a cynický: těm, kdo již znají své, se naopak zdá, že přespříliš zjemňuji. Na obranu pojišťováků musím uvést, že mají pravdu - po dobu, co jste pojištěni, se vám nic nestane. Sotva však pojistka vyprší, ukradnou vám auto. Snad jedině tato skutečnost mě donutila, že jsem se nakonec podíval do papírů, co mi pojišťovák nechal na stole poté, co odešel. Našel jsem tam pojištění proti odcizení, zranění, úmrtí a proti všem živelným pohromám, jen proti pojišťovákům tam nebylo nic.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4835