BOJE V AFRICE
Michal Kubina, Lukáš Pastrňák
trubec@centrum.cz
--------------------------

Zabývá se válkami a občanskými nepokoji v současnosti a blízké minulost v nekterých afrických státech.
-------------------

Egypt


Po otevření Suezského průplavu vzrostl strategický význam země pro Velkou Británii , která Egypt
roku 1882 okupovala a roku 1914 nad ním vyhlásila protektorát. Roku 1922 byla vyhlášena
nezávislost (spolu s Británií pak Egypt spravoval Súdán ), ale Velká Británie si udržela
rozhodující vliv v zemi až do 50. let. Po znárodnění Suezského průplavu se v roce 1956 dostal
Egypt do konfliktu s Velkou Británií a Francií . Válku ukončilo zprostředkování USA a SSSR .
V letech 1958 až 1961 byl Egypt součástí Sjednocené arabské republiky (spolu se Sýrií a Jemenem )
. Po Šestidenní válce roku 1967 byla část egyptského území okupována Izraelem . V roce 1976
Egypt jednostranně vypověděl smlouvu o přátelství a spolupráci se SSSR (uzavřena v roce 1971)
a roku 1977 zahájil separátní jednání s Izraelem. Po podpisu mírové smlouvy s Izraelem v roce
1979, jíž získal okupovaná území zpět (do května 1982), Egypt ztratil v arabském světě své
postavení. Zavražděn byl prezident Sádát, který jednání inicioval. Koncem 80. let se Egypt a
arabské země vrátily k dřívějším vztahům. Narůstající problémy si vynutily konferenci národního
dialogu (25.6-8.7.1994), jíž se vedle vládnoucí Národně demokratické strany (NDS) prezidenta
Mubáraka zúčastnily i legální opoziční strany. V parlamentních volbách v roce 1995 získala NDP
opět většinu. V současnosti země čelí růstu islámského fundamentalismu (teroristické útoky
proti státním institucím a turistům).

---------------------
Liberie

Libérie je dějištěm jednoho z nekrvavějších válečných konfliktů v dějinách Afriky. Na území
probíhá občanská válka prakticky již od roku 1980. V roce 1996 bylo dosaženo
relativního klidu a míru.

Po pěti letech se do Libérie vrací občanská válka.
Za současné konflikty na území Libérie je zodpovědná zakázaná ozbrojená opoziční
politická síla, nazývaná Sjednocení Liberijci za usmíření a demokracii ( Liberians United for
Reconciliation and Democracy -LURD). LURD zahájila svoji kampaň proti vládě už v roce 2000,
ale dlouho ovládala jen malé území na sevrozápadě země. Nyní se povstalci dostali už k městu
Klay ve vzdálenosti 35 km od metropole Monrovie. LURD se snaží o ozbrojené svržení současné
vlády NPP a odstranění prezidenta Taylora. Vláda obviňuje z podpory jednotek LURD sousední
Guineu.

Na druhé straně za aktivní podporu a vyzbrojování jednotek rebelů Revolutionary United
Front – RUF v sousení Sierra Leone je na Libérii je uvaleno embargo OSN zakazující cestování
vládních představitelů země a vývoz diamantů a surového dřeva. Podpora Libérie RUF spočívala
ve výměně sierrských diamantů za zbraně dodávané z třetích afrických zemí právě přes Libérii.
----------------------------
ETIOPIE


- jako jediná mezi africkými zeměmi si starověká etiopská monarchie udržela svou svobodu před
koloniální nadvládou, jedinou výjimkou byla italská okupace v letech 1936-41. V roce
1974 byl sesazen císař Hail Salassie (který vládl od roku 1930) a byl založen
socialistický stát. Trhán krvavými údery, povstáními, šířícím se suchem a masivními
utečeneckými problémy, byl pluk (ten, co sesadil císaře a založil soc. stát) nakonec skácen
koalicí odbojných vojsk, Etiopskou lidovou revoluční demokratickou frontou (EPRDF), v roce 1991.
Ústava byla přijata v roce 1994 a první etiopské vícestranné volby se konaly v roce 1995.
Hraniční válka s Eritreou, která začala v květnu v roce 1998, upevnila vládnoucí koalici, ale
poškodila národní hospodářství.

----------------------
KEŇA

V rámci boje proti terorismu se Keňa snaží vystupovat jako spolehlivý partner Západu. Je si
vědoma své důležitosti zejména coby odrazový můstek pro jakoukoli akci v sousedním Somálsku. V
zemi probíhají např. společná cvičení britského a německého námořnictva. S terorizmem má Keňa
bohužel už své vlastní zkušenosti: útok na americkou ambasádu v centru Nairobi v srpnu 1998,
kdy zahynulo 250 osob.

-----------------

Libye

Současná vnitropolitická situace je charakterizována příklonem k pragmatické politice se
silným akcentem na ekonomiku a hospodářský rozvoj. V posledních několika letech nebyly
zaznamenány žádné aktivity svědčící o libyjské podpoře terorismu, politické podvratné
činnosti či vývozu revoluce. Pozice M. Kaddáfího zůstává silná a stabilní.

Formálně je Libye "všelidovým státem" tzv. džamáhíríjí, podle třetí univerzální teorie, kterou
propaguje plukovník Kaddáfí ve své Zelené knize. Tato teorie zahrnuje socialistické a islámské
teorie státu, společně s prvky beduínské společnosti. Systém džamáhíríje definuje politický i
společenský řád, silně inspirovaný svatou knihou islámu, Koránem.


Nemá ústavu, žádné politické strany a oficiálně ani hlavu státu.


Plukovník Kaddáfí, který se dostal k moci nekrvavým převratem, svržením monarchie krále
Idríse v roce 1969 nepoužívá od roku 1979 tituly, jeho oficiální označení je Vůdce revoluce
Al-Fátih 1. září 1969. Jeho funkční období není omezeno.

-----------------------------------

-------------------------------


ALŽÍRSKO

Již 10 let trvají v Alžírsku boje mezi vládou a fundamentalisty z Ozbrojené islámské skupiny
(GIA), která byla založena v roce 1992 alžírskými radikály a veterány vracející se z války v
Afghánistánu, když vláda rozhodla o zrušení voleb, v nichž by zvítězili islamisté. 10 let
bojů si vyžádalo již podle některých odhadů kolem 100 tis. obětí.

V létě 2001 se navíc v Alžírsku zhoršily nepokoje způsobené Berbery, které arabská vláda různě
diskriminovala
(např: hůře získávali zaměstnání, sociální podpory, i při neoficiálním styku museli používat
arabštinu)

-----------------

KONGO (ZAIR)

Rok a něco trvá křehké příměří , které ukončilo dva roky trvající válku šesti afrických států.

V kvetnu 1997 Laurent-Desiré Kabila v čele povstaleckých vojsk za pomoci armád Rwandy a Ugandy
svrhává diktátorský režim Mobutua Sese Seka. Kabila svým postupem za sebou nechal časovanou
nálož v podobě uprchlických táborů na východě země. V oblasti, kde se zrodilo jeho vlastní
povstání, se vzápětí zformovaly nové oddíly, tentokrát s cílem svrhnout nový režim v
Kinshase. Kabila ale nespoléhal na své staré spojence a pod příslibem bohaté odměny
(především v podobě práva na těžbu diamantů) získal na svou stranu Zimbabwe, Angolu a
Namibii. Na stranu povstalců se připojila Rwanda s Ugandou. V Kongu vypukl konflikt, který
si vyžádal tisíce mrtvých a statisíce uprchlíků.

Kabila původně přišel k moci s příslibem vypsání demokratických voleb, ale nakonec zrušil
politické strany a vládl ještě autokratičtěji než jeho předchůdce.
17.1.2001 byl Kabila zavražděn jedním ze svých generálů, kterého odvolal.

Po smrti Kabily nastoupil jeho syn Joseph Kabila, který usiluje o podepsání mírové dohody.

---------------

ANGOLA

35 let trvají boje v této zemi. Na jedné straně stojí Národní unie pro úplnou nezávislost
Angoly (UNITA), která vznikla v roce 1966, v čele stál donedávna Jonas Savimbi, který byl
v unoru 2002 zabit. Do roku 1992 byla UNITA podporována Washingtonem, ale po rozpadu SSSR
vzájemné vztahy ochladly. Američany si pohněval také tím, že několikrát přerušil mírový
proces. Poté, co ho USA přestaly finančně podporovat, zůstal šéf UNITA odkázán jen na obchod
s diamanty.

Na druhé straně stáli portugalští kolonizátoři, poté Moskvou podporována vláda a provládní
marxistické Lidové hnutí za osvobození Angoly (MLPA) a nakonec i demokraticky zvolená vláda.


----------------------------

Cote d'Ivoire (pobřeží slonoviny)

Kolem 20. září se skupiny rebelů pokusily v obchodním centru země Abidžanu o převrat. Vedl
je Robert Guei, jenž už v roce 1999 stál v čele chunty, která se pučem zmocnila vlády. Svrhl
ji nynější prezident Laurent Gbagbe. Guei byl údajně zastřelen.

Boje od té doby přerostly do etnických srážek. Vláda zaútočila na centrum povstalců Bouaké,
rebelové však ovládají většinu severní části země a na počátku týdne ovládli město Vavoua,
ležící 60 kilometrů od jednoho z nejdůležitějších center produkce kakaa Daloa.

Samotne mesto Daloa dobyli tento víkend.Rebelové tak v tuto chvíli ovládají více než polovinu země, včetně severního převážně muslimského regionu a druhého největšího města – Bouake.

Kakaové plantáže ovládají především
farmáři původem z Burkiny Faso, kteří se dostali do potyček s místními a nově příchozími.
V poslední době uprchlo z plantáží u Bangola na severu kakaového pásma ze strachu z útoků asi
tisíc pěstitelů kakaa a kávy.


- http:/www.idnes.cz
- http:/www.mzv.cz
- http:/www.referaty.cz :)
- atd. :)

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5359