Slunce

Slunce je naší nejbližší hvězdou. Je zdrojem světelné a tepelné energie pro celou Sluneční soustavu. Země je slunci 3. nejbližší planetou. Právě tato výhodná vzdálenost (150 milionů km) Země od Slunce dala šanci vývoji života na naší planetě.

Vývoj Slunce: Slunce je staré zhruba 4,6 miliardy let, kdy se také datují počátky vzniku celé Sluneční soustavy. Slunce vzniklo, tak jako ostatní hvězdy jako koncentrace vodíku a helia. Plynné mračno se začalo smršťovat a jak se hroutilo rostla i teplota jádra. Když teplota dosáhla 10 miliónů °C začala na slunci probíhat termonukleární reakce.
Slunci zbývá ještě asi 5 miliard let než se všechen vodík v jeho jádru přemění na helium. Potom části heliových jader ,přeměnou na těžší jádra, začnou opět uvolňovat energii. Ve stejnou dobu se Sluce začne rozpínat a přemění se v červeného obra. Přitom bude zničena Země. Později se Slunce smrkne do bílého trpaslíka. Pak bude již jen chladnout.

Struktura Slunce: Slunce je rozžhavená koule plynů a průměru 1,4milionu km, která „plane“ termonukleární reakcí. Hmotnost Slunce je zhruba 2000 kvadriliónů tun, což je tři sta tisíckrát více než hmotnost Země.
Teplota na jeho povrchu je 15 miliónů °C = 6050 K
Skládá se převážně z vodíku přeměněného v plazmu a z menšího množství helia.
Energie, kterou Slunce vydává do okolí vzniká v jádře termonukleární reakcí.
Stavba Slunce: Jádro
Zářivá zóna – částečně absorbuje energii vydanou jádrem.
Konvektivní zóna
Fotosféra = viditelný povrch
Nad slunečním povrchem se zdvíhají oblouky žhavých plynů, kterým říkáme výčnělky.Nahodile explodují na povrchu slunce a do okolí vyzařují rentgenové záření.
Sluneční skvrny: Na fotosféře můžeme pozorovat sluneční skvrny,.
Jsou to místa, kde vyvěrající plyn chladne a ustupuje. V okolí rovníku je můžeme pozorovat ve větší míře. Objevují se ve dvojicích a označují místa, kde magnetické pole Slunce proniklo povrchem. Vznikají a zanikají v jedenáctiletém cyklu. Putují k rovníku a tam zanikají.

Sluneční cykly: Sluneční aktivita se mění v jedenáctiletém cyklu, během něhož počet skvrn roste na maximum a pak zase klesá. Pohyb slunečních skvrn je důkazem sluneční rotace. Cyklus je způsoben postupným zaplétáním a rozplétáním magnetického pole.
Slunce má různou rychlost rotace. U pólů trvá otočka o několik dnů déle než na rovníku.

Sluneční záření: Největší částí záření je žluté světlo. Méně je pak ultrafialového, infračerveného a nejmenší část tvoří rentgenové a radiové záření.
Elektromagnetismus vyzařuje pomocí příčných vln.Tato energie vzniká rovněž termonukleární reakcí.

Termonukleární reakce: Tato reakce probíhá pouze za extrémně vysokých teplot a tlaku, kdy se plyn mění v plazmu. Probíhá ve slunečním jádře. Při reakci se jádra vodíku slučují a tvoří jádra heliová. Heliové jádro má menší hmotnost než vodíkové. Rozdíl hmotností se přemění na energii.


Základní údaje o Slunci:

Fyzikální charakteristiky
průměr 1 392 530 km
objem 1,4 x 1018km3
hustota 1410 g/cm3
teplota- střed 15mil. K
teplota - povrch 6050 K
hmotnost 1,98 x 1030kg


Doba rotace
slunečního rovníku 26,8 dne
na 30° slun. šířky 28,2 dne
na 60° slun šířky 30,8 dne
na 75°slun. šířky 31,8 dne

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5828