Franz Kafka
Úvod
Franz Kafka je neobyčejně zajímavý a záhadami opředený spisovatel. A jeden z nejslavnějších českých spisovatelů ve světě, proto je jeho dílo navždy nevyčerpatelným zdrojem inspirace a jeho literární velikost je u nás nedoceněna. Na začátek bych chtěla napsat několik důležitých momentů v jeho životě, ke kterým se postupně během práce budu vracet. Ještě rozdělení práce:

● Několik důležitých bodů v Kafkově životě
● Roztřídění do určitých typologii
● Má celková analýza jeho charakteru a osobnosti
● Závěr

Vztyčné body:
Franz Kafka
Narodil se roku 1883 v Praze, jeho otec vlastnil ochod s galanterním zbožím, jeho představa o praktické životní dráze syna však narážela na přirozenou povahu Franze – mezi jejich rozdílnými naturely se prohluboval nesoulad, který trval po celý život. Byla to nemožnost vzájemně se pochopit a přiblížit.Franz na jedné straně obdivoval otcovu životní sílu a rozhodnost, na druhé straně vůči otci trpěl pocitem nedostatečnosti, viny a strachu a ztrátou jakékoliv sebedůvěry. Vzepřel se otci a studoval práva(místo aby pracoval v obchdě), pracoval v pojišťovně. Jeho citlivost určitě ovlivnilo také jeho židovství, ono již židovství samo o sobě je determinačním faktorem. Na jeho psychiku měl také vliv pocit toho že se nikdy nedokáže osamostatnit, oženit a zplodit dítě, tuto nemožnost uskutečnit svou představu i životě nebyl schopen přehlušit povrchními vazbami s okolím a ani životem ve společenství rodiny.Všechny pokusy o proražení kruhu, který ho svíral, ztroskotaly. A také prožitek dětství měl vliv na jeho psychiku a stal se celoživotním traumatem. Strádal tím, že byl ponechán sám sobě, nedostatkem rodinného tepla a citových vazeb k rodičům, ti od rána pracovali v obchodě, vídal vlastně jen večer, a to většinou odpočívali a bavili se hrou v karty. Chlapec se postupně uzavíral vnějšímu světu a vytvářel si svět vlastní v němž lidi, věci a vztahy přetvářela fantazie.A ještě ho ovlivnila jistě jeho nemoc.

Typologie
1.Kretschmerova typologie
Mezi tělesnou stavbou a druhem psychózy je určitá souvislost. Franz Kafka byl dle Kretschmerovy analýzy – Astenik, byl spíše hubenější až štíhlý, úzká ramena a boky, budil celkový dojem hubenosti, vytáhlosti, slabosti a subtilnosti. Jeho chování odpovídalo citlivějšímu vnímání okolí i sebe, proměny nálad, bohatý vnitřní život, který se odráží na jeho psaní. Člověk, který má skrývané nitro,uzavřená osoba a velmi citlivá, člověk plný rozporů, intenzivní vnitřní život, psychické tempo – výkyvy mezi čilostí a apatií. Neměl moc přátel, byl spíše tichý, plachý- nechtěl publikovat své práce na veřejnost,pocity zmučenosti. Franz Kafka uvedl o svém životě: „Váhání před narozením.Jestliže existuje stěhování duší, pak ještě nejsem na nejnižším stupni. Můj život je váháním před rozením.“ a „Mnohdy si opravdu myslím, že jsem pro styk s lidmi ztracen“, píše v jedno z dopisů své snoubence.

2.I.P.Pavlovova typologie
Síla nervové soustavy spíše neodolná → Melancholik – vážnost, vědomí odpovědnosti (jeho zaměstnání bylo úředník, které vykonával velmi úspěšně), smutek a úzkost. Ale také citlivost, trvání prožívání je dlouhé až trvalé (citovost a citlivost zde se odráží jeho zážitky z dětství), těžkomyslnost, pocit méně cennosti a nejistota. Malá schopnost přizpůsobení se na změnu. F.Kafka: „Často a ve svém nitru asi nepřetržitě- si zoufám nad tím, že jsem člověkem.“

3.Eysenkova typologie
Dle Eysenka byl něco mezi labilním i stabilním introvertem – náladový, úzkostný, ale rozvážný, klidný, omezený v projevech, má svůj vlastní svět, vnější svět ho obtěžuje, uzavřený, představy a subjektivní pocity, jsou mu víc než objektivní skutečnost (uzavřel se do svého světa, protože si ho rodiče nevšímali).F.Kafka řekl: „Proč je na cestě k smrti tolik zastávek? Proč jde vše tak pomalu?“ nebo „ Já nejsem atlas, abych na svých bedrech udržel svět. Unesu na nich sotva svrchník!“

4.Typologie MBTI
Tato typologie vychází z Jungovy typologie, k níž přidává ještě jednu dimenzi popisu osobnosti a to je usuzování a vnímání. Je zde 16 osobnostních typů, ty se vyjadřují ve 4 dimenzích popisu osobnosti. Franz Kafka podle mé typologie vyšel jako ISFJ – to jsou smyslové typy s převahou cítění.
Introvert I - povahový typ, který má dle Junga spíše negativní nebo nedostatečný vztah mezi vlastním já, egem a vnějším objektem. Je váhavý, přemýšlivý, rezervovaný, teritoriální a není adaptabilní.
Usuzující J – umějí být rozhodní, dokáží si prosadit si svou, věci u nich mají své místo,plánují seznamy, co je potřeba zařídit a vykonat, rád dělá věci pořádně a důkladně a vše se snaží vždy dokončit. F.Kafka řekl:“Ve skutečnosti se člověk vykupuje pouze svými závazky. A to má v životě největší cenu.“ Byl výborný úředník a dosáhl hodnosti vrchního tajemníka ústavu v dělnické pojišťovně.
Cítění F – lidské hodnoty, emoce a city, časová orientace na minulost, dává přednost souladu, je vnímavý a citlivý vůči okolí a má schopnost se vcítit se do druhých. F.Kafka prohlásil:“ Všechno utrpení kolem nás je i naším utrpením nemáme všichni jedno tělo, zato jeden růst, a ten nás provází všemi bolestmi v té či oné podobě.“
Smysly S – nemiluje nové problémy, používá osvědčené způsoby řešení, je pro něj typická důkladná práce, nedůvěřuje náhlým a překvapivým tvořivým inspiracím, pociťuje nejistotu a neklid a dává přednost činnostem.
ISFJ
Trochu protichůdná osobnost, jsou spíše introverti, ale přes to se dokáží chovat jako extraverti. Pro styk s vnějším světem užívají svou sekundární funkci, extravertní cítění , to jim umožňuje být senzitivní vůči druhým, jejich ústřední touhou je být užiteční a moci vyhovět ostatním.Věnují se práci s jakousi posvátnou oddaností a odevzdaností, protože je jim dáno, že práce sama o sobě dobrá. Řídí se při tom do puntíku předpisy, závaznými postupy, manuály a řády neboť jsou pro ně zákonem. Nejsou- li dodrženy tyto předpisy – irituje je to a jsou vytočení a ten vztek v sobě dusí, protože nechtějí vyvolávat konflikty. Mají smysl pro spravedlivost, jsou oddaní a loajální pracovníci, jsou spořiví a šetrní, nevadí jim rutina a práce s detaily a jsou v kolektivu oblíbeni.

Má analýza jeho charakteru:
Vycházím z rodiny, protože ta má velký vliv na vývoj jedince a jeho utváření vztahů k okolí. Franz Kafka byl velice složitý člověk, v jeho životě je mnoho nesouladů, které měly původ v jeho rodině. Jeho otec byl dominantní člověk, který řídil celý chod a veškeré události v rodině. Konflikty s otcem provázely všechny klíčové momenty Franzova života. V jednom dopise píše otci:“V Tvé přítomnosti jsem se zajíkal, koktal, i to Ti ještě nebylo příliš, nakonec jsem mlčel, nejdřív snad ze vzdoru, potom proto, že jsem před Tebou nemohl ani myslet, ani mluvit. A protože jsi byl vlastně můj jediný vychovatel, působilo to trvale v celém mém dalším životě.“ Avšak tento dopis nebyl nikdy odeslán. Jeho matka byla spíše submisivní v konfliktech stála mezi dětmi a otcem, snažila se tlumit dopad otcových výbuchů, ale podléhala neoblomné vůli hlavy rodiny. Byl hodně uzavřený do sebe, protože mu otec nikdy nedal šanci se projevit. Byl nesebejistý, měl skeptický postoj k vlastnímu dílu a nebyl si sám razit cestu ke kulturnímu světu. Byl velice plachý a sebekritický – také zde vidím otcovu autoritu a potlačování osobnosti Franze.Ale přesto byl vynikajícím úředníkem, byl vzorný, přesný a výkonný. Měl dvojí život mezi úřadem a psaním. Ze všech typologii vyplívá, že byl velice citlivý, uzavřený a neměl důvěru v sebe sama. I jeho dílo dost odráží jeho vlastnosti a životní překážky.
Závěr

Kafka byl jako člověk silně introvertního založení byl nemírně sebekritický. Nemilosrdně, s trvalým sklonem k sebepodceňování přiznával, pitval a zdůrazňoval svoje chyby. Byl si vědom svých spisovatelských schopností, ale v poměru k vlastnímu psaní byl maximalistou, takže jen málo z toho, co napsal, došlo v jeho očích milosti. Rozpor mezi tím, co svět Kafkovi nabízel, a tím, o co sám usiloval, byl ustavičným zdrojem neklidu, který v krizových okamžicích nabýval neurastenické podoby a vedl k neschopnosti jednat. Přitom jeho geniální schopnost analýzy vytvářela i ze zcela obyčejných životních situací existenciální drama. Jeho komplikovaný postoj k životu, geniální schopnost analýzy,problematizující i nejprostší věci života, nemoc a existenciálně pocitová potřeba psát krutě poznamenaly jeho vztah k světu a jeho úsilí o uzavření manželství a založení rodiny. Jeho přítel Max Brod o něm řekl: „ V Kafkovi spolu zápasí dvě protichůdné tendence: touha po samotě a vůle společenství.“


Literatura:
Čakrt, Michal:Typologie osobnosti pro manažery.Manegement press, Praha 1999
Nakonečný, Milan:Psychologie osobnosti.Academia,Praha 1995
Hartl,Břetislav:Věčný inspiromat. Ns Svoboda,Praha 1997
Webové stránky- www.mujweb.cz/www/Franz.kafka
WWW.Franzkafka.cz

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6724