Výklad - MÁJOVCI

Osnova
Úvod: Kdo byli Májovci, co dělali a jejich největší představitelé
Stať: 1) Jan Neruda
2) Vítězslav Hálek
3) Karolína Světlá
Závěr: Co Májovci udělali, citáty


Májovci bylo sdružení mladých spisovatelů kolem almanachu Máj, který vychází od roku 1858. Název pochází ze sympatií k Máchovi. Májovci se veřejně přihlásili k odkazu Karla Hynka Máchy. Májovci měli své zásady ve kterých se snažili svou tvorbou bojovat proti sociálnímu, národnostnímu, myšlenkovém a uměleckém útisku, o zájem o přítomnost, o pravdivé zobrazení zobrazení skutečnosti, o lidovost – tvorbu pro lid a o lidu a asi nejdůležitější pro Českou zemi o úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň. Představiteli almanachu Máj byli: Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Hejduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer, Jakub Arbes. Do almanachu Máj přispěla také starší generace: Sabina-buřič a revolucionář, Němcová-úsilí o realismus a Erben-lidovost.Mezi největší osobnosti almanachu Máj patřili Neruda, Hálek a Světlá.

Jan Neruda byl největší osobnost tzv. Kruhu májovců. Neruda se narodil i zemřel v Praze, byl skvělý v několika literárních odvětvích. Absolvoval akademické gymnázium ale už nedokončil pozdější studia práv a filozofie. Pracoval v redakci Národních listů, kde setrvává až do své smrti. Jako novinář napsal přes 2000 fejetonů v nichž si všímá všeho kolem sebe, texty mají literární hodnotu a skvěle vystihují podstatu problému. Působil také jako divadelní a literární kritik. I když jeho sbírka Hřbitovní kvítí je smutná a pesimisticky laděna a nepříznivě přijata psal i díla optimistická jako např. Vším jsem byl rád nebo Písně kosmické. Nerudovy rysy a přínos literatuře byl rozsáhlý. Řekněme např. život zobrazen realisticky, v dílech byl často satirický nebo ironický podhled, byl vynikajícím fejetonistou, měl vypravěčské, charakterizační a popisné umění a rozsáhlé spektrum lyriky.

Další vůdčí osobností májovců byl básník, spisovatel, dramatik a novinář narozený na Mělnicku Vítězslav Hálek. Stejně jako Neruda studoval na akademickém gymnáziu v Praze a po nedokončeném studiu filozofie se zcela věnoval literatuře a novinářství. S nerudou vedl almanach Máj. Sám pak řídil Lumír a Květy a pracoval jako redaktor kulturní rubriky v Národních listech. Píše poezii, prózu a nepříliš úspěšná dramata. Napsal např. Pohádky z naší vesnice, kde si všímá těžkého života lidí na venkově. Dále Muzikantská Liduška a Na statku a v chaloupce. V Hálově tvorbě převládaly optimistické tóny a snaha harmonizovat vztahy mezi lidmi. Jeho názory a vnímání skutečnosti bylo ovlivněno léty strávenými na venkově. V nedožitých 40 letech umírá v Praze na zánět pohrudnice.

Příslušníkem májovců je i autorka próz z pražského a venkovského prostředí Karolína Světlá. Narodila se v pražské poloněmecké obchodnické rodině Rottů, za svobodna se tedy jmenovala Johanna Rottová. Svůj život zasvětila myšlence vlastenectví, kterou v ní probudil její otec a později profesor Petr Mužák, její manžel. Oblíbila si venkov a čerpala odtud náměty ke svým povídkám a románům. Její první dílo z Pražské prózy, bylo Dvojí probuzení v almanachu Máj. Dalšími povídkami byly První Češka, Zvonečková královna a Černý Petříček, který je o snědém chlapci, jenž si po smrti své matky zřídil krám s knoflíky a nepokračoval v matčině prodeji kuchařských specialit na Koňském trhu. Jelikož byl Petříček velmi chytrý tak si k němu lidé nechodili jen pro knoflíky, ale hlavně pro radu. Svému nevlastnímu bratru určil dráhu kněze, ten však miloval Stázičku, dceru hostinské, a vzepřel se bratrovu přání. Petříček se poté snažil spolu s hostinskou rozdělit lásku mladých lidí. Oba milenci utečou do světa a příběh končí jejich smrtí. Světlá tu vystihla prostředí i náladu místa a s povahopisným uměním vytvořila ústřední postavu samorostlého pražského mudrlanta, suverénně rozhodujícího o životě jiných. Dále psala Ještědskou prózu zahrnující soubory povídek a pět románů.V Podještědí našla protiváhu měšťanského prostředí. Světlé ovšem nešlo o realistický obraz, ale o zobrazení mravního, náboženského a sociálního ideálu. Podařilo se jí však dosáhnout dobré charakteristiky postav. Její romány byly Kříž u potoka, Frantina, Nemodlenec a Vesnický román, kde řeší otázku svobody a přirozených práv člověka. Literární záměry Světlé byly ovlivněny četbou Němcové a úsilím o emancipaci žen. Roku 1871 založila Ženský výrobní spolek. Publikovala v časopisech Lumír, Květy, Posel z Prahy, Ženské listy… Roku 1875 onemocněla oční chorobou a od té doby diktovala své práce neteři Anežce Slukové-Čermákové.

Na závěr se dá jen říct že doba Májovců byla určitě důležitým obdobím pro Českou zemi. A připojil bych pár citátů od hlavních představitelů Májovců. - Dokud jsou mladí, chtějí z nás mít hříčky, když zestárnou, máme být jejich služkami. To, co způsobuje stárnutí, není věk, ale opuštění ideálů. – Světlá; Není smutnějšího podívání nad muže před zrcadlem. Kdo ničemu nevěří, tomu taky nic nevěřím. - Neruda

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7426