Škoda Auto – Mladá Boleslav
Firmu založil roku 1894 mladoboleslavský knihkupec Václav Klement společně s turnovským mechanikem Václavem Laurinem. Jednalo se o dílnu specializující se na opravy a výrobu jízdních kol. V té době se zejména ve Francii úspěšně rozvíjela výroba motocyklů, na což měl podnikavý Klement potřebu zareagovat. Z Paříže si přivezl motorovou dvoukolku bratří Wernerů, s jejímž technickým řešením a složitou obsluhou nebyl v žádném případě spokojen. Se svým společníkem Laurinem ji tedy rozebrali a podrobili důkladné prohlídce. Zde zjistili, že postavit konstrukčně zdařilejší a spolehlivější stroj by pro ně nebyl problém. Roku 1898 tedy vyjel z brány mladoboleslavské dílny první motocykl, který nesl ještě značku Slavia. Obchodní úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat, což umožnilo rozšíření výrobních kapacit a postupné zavádění nových a výkonnějších typů. Od samého začátku nasazovala značka Laurin & Klement své motorové dvoukolky do nejrůznějších závodů po celé Evropě.
Kolem roku 1904 platily tyto stroje za téměř neporazitelné a nejspolehlivější, což jim přirozeně otevřelo cestu do celého světa.

Není divu, že se za takových okolností v Mladé Boleslavi odhodlali pustit i do produkce složitějšího výrobku - automobilu. Prvním typem byla roku 1905 malá dvousedadlová voituretta typu A :
Rok výroby 1905 - 1907


Charakteristika osobní automobil s pohonem zadních kol


Motor čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, vidlicový dvouválec s automatickými sacími a postranními výfukovými ventily, umístěný podél za přední nápravou


Zdvihový objem 1005 ccm


Výkon jmenovitý 5,2 kW (7 k)


Převodové ústrojí převodovka samostatně ve středu vozu, zadní osa hnaná spojovacím hřídelem


Podvozek rám žebřinový, nýtovaný z ocelových U-profilů


Hmotnost 500 až 600 kg


Max. rychlost 40 km/h


Karoserie dvousedadlová voiturette s dělenými sedadly dvousedadlová voiturette s nedělenými sedadly (dodány v červené, zelené, hnědé a za příplatek i bílé barvě)


Poznámka vyrobeno 42 voiturett, 1 uzavřený vůz, 1 podvozek, 27 samostatných motorů, celkem nejméně 44 vozů


Vyrobeno kusů 44
Tento vůz byl nabízen v pozdějších letech i v mnoha jiných variantách. Zanedlouho přibyly k původnímu typu další - v mnoha případech i větší a dražší vozy. I s auty se Laurinka účastnila závodů v nejrůznějších částech světa, takže i jim byl trh v mnoha zemích příznivě nakloněn. Aby firma uspokojila poptávku, musela roku 1912 dokonce zastavit výrobu motocyklů.

Některé statistiky uvádějí, že Laurinka vyrobila v letech 1905 - 1915 20 nejrůznějších typů se 40 druhy motorů.
Těsně po 1. světové válce (v době hospodářské krize) nebyl ovšem o automobily velký zájem. Silnější podniky jako např. Kopřivnická vozovka (Tatra) či Českomoravská Kolben - Daněk (Praga) měly auta jen jako doplněk ke svému hlavnímu výrobnímu programu a mohly si dovolit udržet je v nabídce i přes dočasné finanční ztráty. To však neplatilo pro Laurinku, která by toto období nepřežila, kdyby se nespojila s finančně silnějším podnikem. Volba padla na plzeňskou Škodu. Od července roku 1925 tedy nesou výrobky z Mladé Boleslavi značku Škoda.
Po politických změnách v roce 1989 začala automobilky v Mladé Boleslavi hledat silného zahraničního partnera.Od roku 1991 zahájila činnost firma Škoda, automobilová a.s. ve spolupráci s německým Volkswagenem, který později tuto firmu koupil. Strategie Škoda Auto v oblasti ochrany životního prostředí je zakotvena v základním dokumentu “Politika ochrany životního prostředí“, která zásadním způsobem vymezuje ekologické činnosti a cíle společnosti. Pro jejich realizaci je zaváděn systém ekomanagementu (EMS) jako nedílné součásti řízení společnosti Škoda Auto.

Polygon - zkušební plochy technického vývoje
Bez soustavy zkušebních drah (polygonu) se dnes neobejde žádný automobilový výrobce. Životně důležitou součástí technického vývoje je i pro automobilku Škoda. Pro jeho vybudování hovoří mnoho důvodů; uveďme některé z nich:
• Provádění ověřovacích zkoušek prototypů na zkušebních drahách v zahraničí je nákladnější;
• je prokázáno, že vyšší konkurenceschopnosti na trhu osobních automobilů lze dosáhnout hlavně vlastním vývojem;
• je bezpodmínečně nutné ověřovat v reálných provozních podmínkách veškeré technické změny na prototypech i sériových vozech;
• možnost testování v blízkosti vývojových a výrobních kapacit vede vždy k rychlejšímu vývoji nových a bezpečnějších automobilů;
• testování a zkoušky nelze provádět na veřejných komunikacích v běžném silničním provozu;
• díky polygonu se v regionu zvýší nabídka nových pracovních míst;
• polygon je „vlaštovkou“, která přivede do nevyužitých prostorů průmyslových zón další investory.


V současnosti vyrábí Škoda Auto osobní automobily ve třech modelových řadách: Superb, Octavia a Fabia, které jsou na světovém automobilovém trhu vážnými konkurenty ve své třídě. 80% naší produkce nachází odbyt v 73 zemích světa. Automobilka se 10 % podílí na exportu České republiky a je nedílnou součástí jejího hospodářství.
S 21.291 zaměstnanci je mladoboleslavská automobilka jedním z největších zaměstnavatelů v České republice. Průměrný věk zaměstnanců Škoda Auto je 38 let, průměrná doba zaměstnání ve firmě potom 11,8 roku.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7596