Celý svět
SEVERNÍ EVROPA
DÁNSKO – SZ: království; R: 43 075 km2; OB: 5,3 mil. obyv. – Germáni; HM: Kodaň; M: Odense; měna: dánská koruna; poostrov: Jeutsky; dánská ostrov: Sjaeland; H: důležitější je zemědělství 61 % orné půdy. Pěstují se zde pícniny a obilí, chová se zde skot, drůbež. Potravinářský průmysl – mlékárenství z Dánska se vyváží mléko, máslo, sýry, maso, ryby. Stavba lodí, lego. Ostrovy: Faerské ostrovy, Grónsko – těží se zde barevné kovy, vývoz tresky, 2 175 600 km2 – největší ostrov na světě.
FÍNSKO – SZ: republika; R: 338 145 km2 OB: 5,1 mil. obyv. – Ugrofinové, na S – žijí Laponci; HM: Helsinky; měna: finská marka; M: přístavy – Turku, Tampere, Lahli.; „tisíců jezer“ – 55 000; Jezera jsou ledovcového původu; jezerní plošina – Saimaa; na S – je největší jezero Inari. H: lesy tvoří 76 % celkové plochy; těžba dřeva, výrobky ze dřeva, stavba lodí a jejich vývoz, rybolov, převažuje živočišná výroba – maso, mléko, sýry.
ŠVÉDSKO- SZ: království; R: 450 000 km2; OB: 8,8 mil. obyv. – Germáni, na S – Laponci, na J-JV – žije 1/3 obyv.; HM: Stockholm; poloostrov – pohoří: Skandinávské; měna: švédská koruna; řeky: prudké, krátké, využití k výrobě el. energie.; jezero: ledovcového původu „Välnern“, „Vattern“; lesy: je jich dost; H: patří nejvyspělejším zemím Evropy, těžba žel. rudy (město „Kiruna“, „Gallivare“) – kulickévá ložiska, dřevařský průmysl, papír, buničina, automobilový průmysl; M: přístavy – Göteborg, Malmö, Trelleborg, Uppsala; ostrovy: Öland, Gotland.
NORSKO – země „Fjordů“; SZ: království; R: 323 000 mil. km2; OB: 4 mil. obyv. – Germáni, na S – Laponci; HM: Oslo; měna: norská koruna; Skandinávské pohoří – fijeldy = výstupky ledovců nad zemský povrch; fjordy – úzké zálivy do pobřeží, pobřeží je členité.; H: ropa, zem. plyn, (nejznámější ložisko Ekofisk), specializované vrtné soupravy, dřevařský průmysl, el. energie – hliník; Šelf – mělké okraje moře, rybolov výroba lodí; M: přístavy – Bergen, Narvik, nejsever. Hammerfest – nezamrzají, všechny jsou ovlivňovány teplým Golfským proudem.; ostrovy: Sofoty, Vesteráli, Spicberky.
ISLAND – země „ohně a ledu“; SZ: republika; R: 103 000 km2; OB: 270 000 obyv. – Germáni; HM: Reykjavik; měna: islandská koruna; Ostrov sopečného původu, 30 sopečně činných sopek, nejznámější a nejvyšší sopka – Hekla; největší ledovec – Vatna Jökull; teplé prameny – Gejzíry; H: skleníky vytápěné gejzíry, ovoce, květiny, rybolov.
POBALTSKÉ REPUBLIKY
LITVA – SZ: republika; R: 65 200 km2; OB: 3,7 mil. obyv. – 80 % Litevci, ve městě Poláci, Rusové; HM: Vilnius; měna: lit; H: Na pobřeží Baltu se odedávna dobývá jantar. Duny „litevské Sahary“ na Kuršské kose jsou až 60 m vysoké. V poválečných letech se rozvinula sstrojírenství a elektrárenství. Jaderná centrála – vznikla u Ignaliny, při berounských hranicích. Vyrábějí se – kovoobráběcí stroje, nástroje, svařovací agregáty,, různé elektrotechnická zařízení. Tradici má potravinářský a spotřební průmysl. Nejvýznamější středisky jsou Vilnius a Kaunas. Má nejrozsáhlejší zemědělskou výrobu z pobaltských republik. Specializuje se na mléko, mléčné výrobky, anglickou slaninu. Rostlinná výroba je významnější než v Lotyšsku a Estonsku.
LOTYŠSKO – SZ: republika; R: 64 500 km2; OB: 2,6 mil. obyv. – skoro polovinu tvoří Rusové; HM: Riga; měna: lat; H: 1/3 území zalesněna, ale zdroje dřeva jsou nedostatečné. Má nejrozšířenější průmysl z pobaltských republik. Dominují elektrotechnické a radiotechnické obory, zaměřené na vývoz do Ruska. Palivově energetická základna nedostatečná. Rižská aglomerace dává 2/3 průmyslové produkce. Od 19. stol. patří k nejvýznamnějším strojírenským základnám carské říše. Dnes strojírenstvím, spotřebním i chemickým průmyslem. Z: zemědělství se specializuje na vydajný chov skotu, na plemenářství a na chov vepřů. Ventspils – je velkým vývozním ropným přístavem.
ESTONSKO – SZ: republika; OB: 1,5 mil. obyv. – 65 % Estonci (Ugrofinové), 30 % Rusové; HM: Tallinn; R: 45 100 km2 – desetina rozlohy nejmenší z pobaltských republik připadá na ostrovy; měna: estonská koruna; H: Hórlové břidlice dobývané v Kahtla – Jörve se zčásti chemicky zpracovávají, z části spalují ve dvou velko-elektrárnách. Jejich povrchová těžba nepříznivě ovlivňuje prostředí. Vedoucí postavení má elektrotechnická průmysl, výroba přístrojů, textilní a potravinářský průmysl. Z: V zemědělství pracuje desetina ekonomicky aktivních obyvatel. Dominuje výdajný chov skotu a chov vepřů.
JIŽNÍ EVROPA – Podnebná pás – subtropický (středomořské podnebí), léta –suchá, horká, zimy – deštivé, mírné, vlhké. Vegetační pás – subtropický (citrusy, olivy, myrty, vavřín, oleandr) vždy zelené such. lesy. MACCHIE – trnité keře, nebo porosty. Půda – je rezavě červená a říká se jí serro rosa, neboli červenice, obsahuje železo. vodstvo – řeky patří k jihoevropským typům, napájeny dešťovou vodou, největší průtok v zimě 70 %. FUMARE – vyschlé říční koryto.
ŠPANĚLSKO – SZ: království,R: 504 800 km2, OB: 40 mil. obyv. nejvíc je španělů (románi), menšiny na V Katalónci, dále Boskové, na SZ Goliíci. HM: Madrid, měna: peseta, Povrch: Španělská meseta – náhorní plošina (z ní vystupují pohoří: na S – Kontabrijské vrchy, JV – Iberské vrchy, Kostílské vrchy, na J od Madridu – Sierra Marena), Pyreneje, Sierra Nevada. Polopoušť- La Moncha, Nížiny – na J – Audaluská nížina , Řeky – do Atlantiku – Duora, Tajo, Guadiora, Gradoguivir.Hosp.: S – černé uhlí, žel. ruda, rtuť- na 3 místěna světě, stříbro, pyrity. Zem.: rostlinná výroba, 1 místov Evropě – citrusy, 2místo v Evropě –olivy, 2 až 3 místo v Evropě – vinná réva, a jinak cukrová řepa, cukrová třtina, rýže, tabák, bavlník. Hosp oblasti: 1) Sever – hutnictví, strojírenský průmysl, města Bilbao, chov – prasat a skotu. 2) Východ – hospodářský nejvyspělejší oblast, město Barcelona - dopravní strojírenství, chemická a textilní průmysl, města Valencia – je střediskem ovocnářství a vinařství 90 % citrusů ze Španělska se pěstuje zde. Přístav Aliconte – cestovní ruch. 3) Střed – Madrid - hlavně zpracovatelský, textilní průmysl, světoznámá obrazárna Prado Zoragóza, B. Valladolid. 4) Jih – oblast která se nazývá Andoluzie, bavlník, rýže, korkový dub, cukrová třtina. Města - Sevilla, Córdoba. Přístavy – Códiza, Málogo. ENKLÁVA – (je cizí území uvnitř jiného státu) – Centa a Melilea. Ostrovy: Baleáry (Mallorca – hl.m. Palmo, Menarca, Ibiza, Formentera) Kanárské – banány, olivy.
ANDORRA – SZ: knížectví, R: 465 km2, OB: 65 000 obyv., HM: Andorra la Vella, měna: peseta, frank (celní světová unie), Hosp.: cestovní ruch, kamenictví.GIBRALTAR – jedna kolonie na území Evropy patří Vel. Brit., SZ: království, R: 5,8 km2, OB: 30 000 obyv. je zde vojenské území Vel. Brit. Příjmy z cestovního ruchu, přírodní rezervace, Jediné území, kde volně žijí opice Makok (Magot).
PORTUGALSKO – SZ: republika, R: 92 000 m2, OB: 908 mil. obyv. – Románi, HM: Lisabon, měna: escudo. Přirozená přírůstek přesahuje evropská průměr, ale počet obyvatel až do poloviny 70 let vlivem emigrace klesá. Více než polovina populace žije na venkově. Mezi dospělými je 20 % negramotných. Poloha: Leží v pásmu subtropického podnebí, ale příliv vlhkého vzduchu z Atlantiku poněkud mění jeho rysy. Padá zde v horských oblastech na severu až 2 500 mm srážek. Jedná se o jedno z nejdeštivějších míst v Evropě. Hosp.: 1/3 rozlohy země je zalesněná. Cennou dřevinou je korkový dub. Z nerostných zdrojů mají význam pyrity a wolframové rudy. Portugalsko zůstává stále ještě chudou zemí, i přes její určitý rozvoj průmyslu a modernizaci zemědělství. Strukturou hospodářství se však řadí mezi rozvinuté země s tržní ekonomikou služby vytvářejí 51 % a průmysl 39 %. Potravinářské produkty: korek, olivová olej víno, rybí konzervy. Služby pro mezinárodní dopravu: Oprava lodí, letecký tranzit a cestovní ruch. v zaostalém zemědělství pracuje 20 % obyvatel. Prům. centra: pásmo mezi městy Sétúbal a Brago, jádrem hospodářským je Lisabon se širokou škálou tradičních i moderních průmyslových odvětví, na S je to Porto – proslulé produkcí vína. Komplex těžkého průmyslu se vytváří kolem huti v Seixalu. Zem.: v nížinách a podhůřích se orientuje na pěstování vinné révy (na 1/5 obdělané půdy), oliv, subtropického ovoce a zeleniny, rybolov, dodává polovinu světové produkce korku.Souostroví: Azory- vulkanického původu. V nižších polohách tam pěstují cukrovou třtinu, banány a ananasy. Na ostrově Santa Maria je mezinárodní letiště. Madeira – využívá příhodných podmínek k rozvoji cestovního ruchu (sanatoria, klimatické lázně prakticky s celoročním provozem, přes 3 mil. návštěvníků ročně) světově proslulá je i zdejší produkce vína.
APENINSKÝ POLOOSTROV
ITÁLIE – SZ: republika, R: 301 000 km2, OB: 57 mil. obyv. – románi, HM: Řím, měna: lira. Povrch: 80 % pohoří: na S – zasahují Alpy (Dolomity), Apeniny – po celém poloostrově, nížiny: Pádské nížiny, sopky: největší Etna (na Sicílii) 3 340 m měří, druhou je Vesuv. Vodstvo: řeky- Pád a Adige, Tiber, jezero Lago di Garda. Hosp.: Nerostné bohatství – zemní plyn, rtuť, síra, draselné soli, růžový mramor. Průmysl – strojírenství (osob. automobili – Fiat v městě Turin, kamiony a lodě ve městě Terst a Janov), chemický (fotomateriál, farmaceutický – výroba léčiv,výroba pneumatik), textilní (konfekce, obuvnictví), potravinářský (vína, těstoviny sýry). Zem.: vinná réva, olivy, citrusy, ranná zelenina, rýže skot, prasata. Hosp. oblasti: 1) Sever – nejvýznamnější průmyslová a zemědělská oblast, Miláno – nejvýz. středisko severu, Turin, Benátky – sklářský průmysl (*Marco Polo), Balogno. Přístavy – Janov, Terst (ropovod). 2) Střed – Toskánsko je hospodářsky nejvýznamnější , Florenci, Pisa, Řím – nejkulturnější, říká se mu věčné město. 3) Jih – přístavy Neapol, Bari. Ostrovy – Sicílie - je oddělena od Itálie Messinským průlivem, města Palermo, Cotonia, Sardinia – město na J Cogliari, Elba – mezi Korzikou a Itálií, Liporské ostrovy – nejvýz. sopka Stramboli. U Neapole jsou sopky Vezuv a Pompeje.
VATIKÁN – Vatikánský městský stát, SZ: absolutistická monarchie v čele papež, R: 0,44 km2, OB: 850 obyv. Úřed. řeč: latina, italština, měna: Vatikánská lira. 1929 – lateranská dohoda, kdy byla uznána suverenita Vatikánu, má vlastní armádu (Španělskou gardu), rozhlas, banku, náměstí sv. Petra.
SAN MARINO – SZ: republika (je nejstarší repub. na světě 1253), R: 61 km2, OB: 25 000 obyv. - italové (románi), HM: San Marino. Hosp.: cestovní ruch, kamenářství, keramika, vlastní poštovní známky.
MALTA – SZ: republika, R: 316 kom2, OB: 370 000 obyv. – semitohamitská jazyková skupina, Úřed. jaz.: maltština, angličtina, HM: Valletta, měna: maltéská lira. Hosp.: rybolov, zemědělství (citrusy, olivi, melouny, tabák, květiny), námořní doprava.
ŘECKO – SZ: republika (od roku 1973 je republikou), R: 132 000 km2, OB: 10,5 mil. obyv. – řekov 95 %, turci, alvánci, makedónci, HM: Athény, měna: drachma. Leží na Balkánském poloostrově a na ostrově Peloponéz. Dělí je od sebe Korintský průplav. Ostrovy: Kréta, Yonské ostrovy, Kyklady na v, Severní sporady a Jižní sporady, Radós, Lezbos. Povrch: pohoří Pindos, nejvyšší hora je Olymp (měří 2917m), řeky: Marico. Hosp.: Těžba – bauxid, chrom, mramor, nikl. Průmysl – textilní (tkaní koberců), potravinářství (víno, olivový olej, tabákové výrobky). Zem: převažuje rostlinná výroba citrusy, olivy, tabák, vinná réva, bavlník, rýže, rozinky, z živočišné – kozi, ovce, osli, muli.Doprava: námořní. Významné přístavy: Patros, Athény, Soluň (Ihessalonike).
JIHOVÝCHODNÍ EVROPA – leží na Balkánském poloostrově. Černomořské státy (Rumunsko, Bulharsko), Jadranské státy (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna- Hercegovina, Srbsko, Makedonie, Albánie)
Černomořské státy -
RUMUNSKO – SZ: republika, R: 237 500 km2, OB: 23 mil. obyv. - menšiny – maďaři, rómové, asi 3 mil – rumonů žijí v Moldávii. HM: Bucurest, měna: lei. Povrch: Karpaty – Východní a Jižní (Transervanské) Valašska(Rumunská) nížina. Vodstvo: nejdůležitější řeka je Dunaj, která se vlévá do Černého moře, na J – řeka Oltul, Maroš. Nerostné bohatství: těžba – ropa, zemní plyn, kamenná sůl. Průmysl: strojnický, chemický (s ropou), potravinářský, hydroelektrárna (soutěska, kde je postavena se jmenuje „Železná vrata“), rostlinná výroba (černozemě – obilí, slunečnice, zelinářství), živočišná výroba (skot, ovce), Města: Brašov, Kluž, Konstanta.
BULHARSKO –SZ: republika, R: 110 900 km2, OB: 9 mil. obyv. – slované, HM: Sofie, měna: leva. Povrch: pohoří- Balkán, Radopi, Pirin a Rila. nížiny – S – Valašská (Rumunská), Hornotracká. 1/3 povrchu tvoří listnaté lesy. Vodstvo: řeka- Dunaj, Marica. Hosp.: má nedostatek nerostných surovin, z průmyslu – strojírenství (psací stroje, měřící přístroje, počítače, vysokozdvižné vozíky), chemický (výroba hnojiv), potravinářský. Zem: převažuje rostlinná výroba – obilí, slunečnice, tabák, víno, zelenina, růže, živočišná výroba – ovce. Doprava: převažuje železniční, námořní – trajekty. Města: na JV Blovdiv, Přístavy – Varna a Burgos – pobřeží „Zlaté písky“.
Jadranské státy – SZ: republiky. Leží na Balkánském poloostrově. Povrch: spíše hornatá povrch – Divorské hory, na S – Julské Alpy, nížiny – Velká uherská nížina, řeky – Dunaj, Sáva, Dráva, jezera – J- Ochridské, Presponksé, Skadarské, S- Bled. Nerostné bohatství _ těžba barevných kovů (měď, zinek, olovo, rtuť bauxit, železná ruda). OB: Katolíci (Chorvaté, Slovínci) – slované, Pravoslavní (Srbové, Černohorci) – slované, Muslimové (Bosňané, Albánci) – slované.
SLOVINSKO- HM: Ljubljana, CHORVATSKO- HM: Zágreb, Ostrovy: Dalmácké (Krk, Hvár, Brač), Poloostrov: Istrijský, Přístav – Rijéka, města: Pula, Split, Zadar, Dubrovník, BOSNA A HERCEGOVINA – HM: Sarajevo, SRBSKO- HM: Bělehrad, MAKEDONIE – HM: Skopije, ALBANIE – HM: Tiranë
ZÁPADNÍ EVROPA
FRANCIE – země Gallského kohouta; SZ: republika; R: 547000 km2 – 3. největší evropská země; OB: 58 mil. obyv. – 90 % Francouzi(Románi), Bretanci, Boskové, Alsasové, Lotričané; měna: francouzský frank; HM: Paris (leží na Seině); poloostrov: Normandský, Bretaňský; pohoří: J – Pyreneje, Alpy (nejvyšší hora Francie i celé Evropy je Mont Blank), Francouzské středohoří, Švýcarský Jura, Vagézy; nížiny: Francouzská nížina, Pařížská pánev; řeky: Seine, Soira, Garonne – patří k řekám západoevropským, mají vyrovnaný stav po cleá rok, hlavně doprava, Rhöne – ledovcový typ, nejvíce vody je v létě, výroba ele. energie; H: průmysl – druhé místo za německem a čtvrté místo ve světě; Odvětví průmyslu:1) energetika: 80 %v jaderných elektrárnách, střed Francie Ural, ve Francii byla postavena jako první ve světě přílivová elektrárna. 2) hutnictví: železná ruda – SV, barevné kovy – výroba hliníku v povodí Rhöny. 3) strojírenství: dopravní prostředky (osob. automobili, letadla, letadla Concord, rychlovlaky, vlaky T.G.V., elektrotechnika. 4) chemický: přístav Sehovne, Morsille. 5) lehký průmysl: potravinářský (sýry, víno), kosmetika, textilní (móda); Z: největší producent zem. výroby z Evropských vyspělých zemí. Živočišná výroba převažuje – skotna maso a mléko, výroba sýrů, rybolov. Rostlinná výroba: 1. místo pšenicev Evropě, cukrovka, v podhůří brambory, Vinná réva (Gaseagne). Výroba šampaňského je v Champagne. D: nejvýznamnější letiště Orly, nejvýznamější tunel Vel. Británie-Francie vede z města Folkestone – do městečka Colais, otevřen roku 1994, měří 50,5 km. Francouzské města: Paříž – hl. město leží na řece Seine. Njevýznamější stavbou je Eifelova věž (postavena ke světovévýstavě 1889) měří 320 m. Siele, Strashburg, Lyon; Přístavy: Marsei, Brest, Lethover; Administrativní dělení Francie – 6 Deparlamentů; Ostrov: Korsika (hl. město – Ajaccio * Napoleon Bonaparte).
MONAKO – SZ: knížectví(Reynier); R: 1,95 km2; OB: 32 000 obyv. občanství Monaka má jen 5000 obyv.; úřední jazyk: Francouzština; měna: Francouzský frank; HM: Monako – Kmížecí palác, Oceánografické muzeum, 2. nej. měs.- Monte Carlo (založil ho Karel IV., casína), 3. nej. měs. – La Condamine, 4. nej. měs. - Fontwielle;
BENELUX ( Belgie, Nizozemí, Lucembursko)
BELGIE – SZ: království; R: 30500 km2; OB: 10,1 mil. obyv. – nežijí tu belgičané, na S - žijí Vlámové (Románi) –úřed. jaz. – vlánština, na J s hranicemi s Francii žijí Valoni (Germáni) – úřed. jaz. francouzština; HM: Brusel; federativní stát, Hustota:330 obyv. na 1 km2, vysoká urbanizace (rozšiřování městského způsobu života, 90 % obyv.); měna: belgiský frank; pohoří: Ardeny; H: převažuje průmysl: na S – těžba černého uhlí, na JV – žel. ruda, strojírenství (výroba zbraní), prům. textilní (krajkářství), sklenářství(zrcadla) , brusírna diamantů (ve městě Antwerpy), pivovarnictví; Z: převažuje živočišná výroba, mléčný skot, obilí, cukrovka, chmel, pšenice; D: nejhustší na světě je dop. železniční; přístavní města: Antwerpy, Ostende,Waterloo (bitva 1815).
NIZOZEMÍ – SZ: království; R: 40 880 km2; Ob: 15 mil. obyv. – Germáni – úřed. jaz. - holandština; Hustota: 361 obyv. na km2; HM: Amsterdam; měna: Gulden; povrch: nížiny 2/3 pod úrovní mořské hladiny – hráze, POLDERY – vysušená (voda z moe) půda využívá se hlavně k zemědělství, typiské: větrné mlýny; vodstvo: hustá síť a zde ústí Rýn do Severního moře, GRACHTY – průplavy v Holandsku; H: těžba zem. plynu – 4/5 jde na export, cín – hutnictví; strojírenství: elektrotechnika (Philips), dopravní prostředky, broušení diamantů; potravinářský průmysl: sýry, mléko, máslo. Z: patří k nejintenzivnějším na světě, živočišná výroba: skot, skot na mléko, rostlinářství – tulipány, cibulovité květiny, rybolov; D: Rotrdam – využití říční dopravy i námořní, nejznámější letiště v Amsterdamu je Shipol; města: KONURBACE – stavební propojení měst, ale právní samostatnost. Randstadt, Holland patří sem Amsterdam, Haag, Rotrdam, Utrech, Norden (zde pochován Ámos komenský) zde část území ČR, Mastrid;
LUCEMBURSKO – SZ: velkoknížectví; R: 2600 km2; OB: 0,4 mil. obyv. – 73 % lucemburčane, zbytek jsou francouzi, němci a belgičané; HM: Lucemburk; Pochází odsud český král Jan Lucemburský, otec Karla IV.; H: zakládá se hlavně na tradičním hutnictví železa a oceli (v jejichž produkci v přepočtu na jednoho obyvatele je země na 1. místě na světě). Dnes se však zpracovávají dovážené rudy. V hlavním městě sídlí některé nadvládní organizace EU. Lucembursko je i centrum mezinárodních bank a finančních institucí.
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE SEVERNÍHO IRSKA – SZ: království; R: 244 000 km2; OB: 59 mil. obyv.; HM: Londín; měna: anglická libra;(4. Historické země: 1) ANGLIE – HM: Londín; OB: Germáni; 2) WALES – OB: Walsové (Keltové); 3) SKOTSKO – HM: Edinburk; OB: Skoti (Keltové); 4) SEVERNÍ IRSKO – HM: Belfast; OB: Keltové) ; vodstvo: řeky:Lever, nejvýznamnější je Temže - vyrovnaná hladina po celý rok; jezero: Lochnes; průplavy: Kaledonský; H: nerostné bohatství: těžba černého uhlí, ze Sever. moře ropa, kaolín na Formalském poloostrově (k výrobě porcelánu), vápenec, kamenná sůl; Průmysl: 1) strojírenský (stavba lodí, atd.) 2) textilní 3) chemický 4) potravinářský; Průmyslová centra: Londín, Birmingham (stroj.), Sheffield, Manchester a Seeds (textil), Newcastle a Edinburg (chem.), Glanqow; Z: převažuje živočišná výroba, skot na mléko, má vysoké počty pasat, ovce. Z rostlinné výroby: obilí, brambory, cukrovka, rybolov; D: námořní, největší angl. přístav Liverpool; Univerzitní města: Canbridg, Oxford; Ostrovy: Shetlandy, Orknej, Hebridy, Rockall, Man, Normanské;IRSKO – zelený ostrov nebo smaragdový ostrov; SZ: republika; R: 70 000km2; OB: 3,5 mil. obyv. – Keltové; HM: Dublin; měna: irská libra; H: převažuje zemědělství, louky a pastviny tvoří 60 %, skot, ovce, rybolov, v rostlinné výrobě: brambory, cukrovka; těžba: barevné kovy, zinek, olovo, měď, rašelina; nejvýznamnější města: Dublin, na JV – Cark;
STŘEDNÍ EVROPA
MAĎARSKO – SZ: republika; R: 93 000 km2; OB: 10,2 mil. (ugrofinové) 1/4 obyv. žije v okolních zemích, 1/5 obyv. žije v Budapešti; HM: Budapešť; Nížina: Velká nížina uherská; Maďarsko má úrodné půdy, teplé slunečné podnebí, významné zásoby bauxidu, ostatní zdroje jsou chudé, pohoří:Mátra – hora Kekes (1075), Boskoňský les; H:Průmyslová země; nekvalitní hnědé uhlí; ropa, plyn; jaderná elektrárna v Paksi na Dunaji; rozvoj hutnictví a hliníku, bauxidu, zpracování ruského hliníku; strojírenství, chemický průmysl, potravinářství, odvětví průmyslu, konzervy; Z: rost. výroba – kukuřice, pšenice, ovoce, zelenina, víno, cukrovka, step = PUSTA; živoč. výroba – vepřové a drůbeží maso; řeky: Dunaj, Tika; jezero:Balaton; Města: Leged, Debrecen, Pecs; měna: forint;
Alpské země –
RAKOUSKO – SZ: republika spolková; 9 republik: Rakousy, Horní Rakousy, Korulciny, Solnohradsko, Štýrsko, Tyrolsko, Burgeland, Vorarlbersko, Vídeň; R: 84 000 km2; OB: 8 mil. obyv. (germáni – němčina); HM: Vídeň – leží na Dunaji; měna: šilink; pohoří: Alpy – S- Salcburské Alpy, J- střední pásmo - Vysoké Toury, nejvyšší hora – Gross Glochner (3797 m), třetí pásmo – Karavanky; S Rakousko – český masiv, vídeňská pánev; řeky: Dunaj(výroba el. energie) – řeky krátké; jezero: Bodamské – ledovcového původu, Neziderské – stepní; FENY - padavé větry, INVERZE – v kotlinách ošklivo; H: dřeva, kamenná sůl, žel. a manganové rudy, tuha; P: hutnický, chemický – město Linec, strojízenský – Gross (Štýrský Hradec), zpracovnání dřeva, potravinářský – mléko;Z: převažuje živoč. výroba – skot na mléko; D: říční doprava, dokonalá silniční síť, mezinárodní letiště – Šehvechat; Města: Salzburg, Insbrug, Kitzbúkl;
LICHTNŠTEJNSKO – SZ: knížectví; R: 160 km2; OB: 31 000 obyv. – němčina, měna: švýcarský frank; HM: Vadůz; Příjmy z cestovního ruchu, výroba zubních protéz.
ŠVÝCARSKO – SZ: republika – skládá se z 26 kontonů; R:48 000 km2; OB: 7 mil.; HM: Bern; 4 úřední jazyky: němčina, francouzština, italština, rétorománština; měna: švýcarský frank;povrch – nejhornatější země Evropy, průměrná nadmořská výška je 1 300 m, 2/3 – Alpy - nejvyšší hora – Monte Rose (4634 m), švýcarská plošina; řeky: Rýn, Rhöne; jezero: Bodamské, J – Ženevské; H: obory nenáročné na erostné bohatství, ale kvalita, elektonika, čokolády, sýry, léčiva; Z:převažuje živ. výroba – skot, mléko; M: Bern, Eurich – město bank, Basiley, J- Ženeva – mezinárodní organizace (OSN, Červený kříž);
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO – SZ: republika, ke složení V a Z německa došlo v roce 1990, 16 spolkových zemí; R: 356 00 km2; OB:81 mil. – germáni, němci, JV – Lužičtí Srbové; HM:Berlín; Ostrov: S- Rujana; měna: marka; Povrch: S – nížiny – severoněmecká nížina, Střední – Středoněmecká vysočina, pohoří – Schwarzwald, Krušné hory, SZ – Šumava, Český les, J – Alpy – Špice (2963 m); Vodstvo: řeky – Rýn (pramení ve Švýcarsku, vlévá do Severního moře), Dunaj, Labe, Severoněmecký průplav (spojuje Rýn s Labem) Odra, jezera – Bodamské jezero, Meklenburská jezerní plošina (ledovcový původ); Hosp: nerostné bohatství – hnědé uhlí (V Německa, hranice s ČR), černé uhlí (na pravém břehu Rýna), kamenná sůl (Střed Německa), draselné soli (S Německa), kaolín a další stavební materiály; Průmysl: 1) Nejprůmyslnější oblastí je Rýnsko – Porúrská aglomerace, hutnický a těžký průmysl, města: Dieserdolf, Dortmund, Essen, Duisburg, Kolín nad Rýnem, Rotrdam (ropa), Bon; 2) JZ Německa – město Frankfurt nad Mohanem (město bank, největší letiště), Stuttgart; 3) JV Německa – Bavorsko, největší město: Mnichov, výroba: pivo, automoobilů, vzácné umělecké sbírky; Norimberk – výroba kanc. strojů; Ingolstadt – petrochemie, ropovod z Terstu do Ingolstadtu; 4) V Německo – nej. město: Lipsko (známé veletrhy), Drážďany (výroba fotochemických materiálů, umělec. sbír. a obrazárna Cvingr), Halle (těžba hněd. uhlí), Jena (optika), Chemnitz (saská kamenice), Míšeň (porcelán); 5) SV Německo – města: Schwedt, Frankfurt nad Odrou, nejvýz. přístav: Roztock; 6) SZ Německo – města přístavní: Hamburg, Brémen, Hanover (strojírenství), Wolfsburg (automobilový průmysl); Zem: rost. výroba – chmel, obiloviny, brambory, cukrovka; živ. výroba – skot na mléko, ovce, rybolov;
POLSKO – SZ: republika; R: 312 000 km2; OB: 38 mil. obyv. – slované západní; HM: Varšava; měna: zlotý; Povrch: S – Velkopólská nížina (KOSA – úzké výběžky do moře), Karpata (nejvyšší hora Rysy 2 499 m), Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník; Na hranicích s Běloruskem je národní park Belověšský prales – Zubr Evropský; Vodstvo: řeky – Visla, Odra, Varta; jezero – Mazurská jezerní plošina (ledovcového původu); Nerost. bohatství: černé uhlí (J – Dolnoleská a Hornoleská pánev), JV – síra, kamenná sůl, barevné kovy (měď, zinek, olovo); Průmysl: hutnictví – na J města: Krakov, Katovice; strojírenství – města: Varšava, Vraclav, Poznaň, na S – Štětín, Gdaňsko, Gdině – výrob lodí; textilní – střediskem je město Lodž; Zem: rost. výroba – brambory, žito, len; D: převažuje námořní doprava, přístavy – Štětín, Gdaňsko, Gdině; města - Torun, Osvětini;
SLOVENSKO – SZ: republika (osamostatněna 1.1.93); R: 49 000 km2; OB: 5,5 mil. obyv. – slováci (západní slované, největší menšiny maďaři); HM: Bratislava; měna: slovenská koruna; Povrch: Karpaty, Tatry (Gerlachovský štít – nejvyšší hora Slovenska, 2 655 m), Malé a Bílé Karpaty, Fatra, Slovenské rudohoří, nížiny – Podunajská nížina, Východoslovenská nížina; Vodstvo: řeky – Dunaj, Váh, Hron, Bodrog, vodní nádrže – V – Zemplinská šírava, Domaša, S- Orava, Liptovská Mara; Nerost. botahtství: hnědé uhlí (Handlová, Nováky), železná ruda, magnezit (Slovenské rudohoří), vápenec (Karpaty); Průmysl: hutnický – Košice, hliníkárna – Žiár nad Hronom (barevné kovy), strojírenský – Bratislava, Střední pováží, chemický – Bratislava (ropa z Ukrajiny a Ruska) Šala (hnojiva), dřevařský – Banska Bystricea, oděvní – Trenčín, Púchov, Bardějov; Zem: mírný pás, rost. výroba – ovoce, papriky, rajčata, brambory; živ.výroba – ovce; Města: Nitra, Bratislava, Košice, Prešov, Žilina, Ban. Bystrica, Trenčín, Trnava, Poprad;
RUSKO – SZ: republika SNS (Společenství nezávislých států); R: 17 mil. km2; OB:148 mil. obyv., 80% rusové – východní slované, menšiny – Tataři, Jakoti, Burati, atd.; HM: Moskva; měna: rubl; Povrch: Východoevropská nížina, V – pohoří Ural, J – Velký Kavkaz; Poloostrovy: Kola, Kanin; Vodstvo: řeky – nejdelší řeka Evropy je Volga (do Kasp. moře), Don (do Azovského moře), Ural, na S – Pečora, Severní Dvina; jezera - Kaspické moře, SZ – Ladožské jezero (největší jezero Evropy), Oněžské jezero; Hosp. oblasti: 1) Moskevská oblast – hnědé uhlí – energetika, strojírenský a textilní průmysl; 2) Povalží - ropa (Volžská uherská oblast), výr. el. energie – vodní nádrže, automobili, města: Nižnij Navgarod, Kazaň, Samara, Volgograd, Astrachoň; 3) S a SZ – Pečorská oblast- ropa, zemní plyn, černé uhlí, dřevo, města: Archangelsk, Murmansk, Sant Peterburg; 4) Černomořské pobřeží a Kavkaz neboli J – zemědělství (ovoce, zelenina, obilí), příjmy z cestovního ruchu, města: Soči, Rostov na Donu; 5) Ural – těžba: ropy, zemního plynu, všechny základní barevné kovy, kamenná sůl, Průmysl- hutnictví, těžké strojírenství, chemický, města: Celjabinsk, Ufa, Perm, Jekaterinburg;
VÝCHODNÍ EVROPA - BĚLORUSKO – R: 207 000 km2; OB: 10 mil. obyv. – východní slované; HM: Minsk; měna: běloruský rubl; Těžba: draselné soli – chemický průmysl, strojírenský prům. – traktory, automobily (Mogilov); Zem: obiloviny, len, brambory;
UKRAJINA – SZ: republika; R: 604 000 km2; OB: 51 mil. obyv; HM: Kyjev (na řece Dněpr); měna: karbovarec; Poloostrov: Krym (omývají ho Černé a Azovské moře); Neros. bohatství: žel. ruda (Krivaj Rog), černé uhlí – hutnictví, strojírenství (Charkov, Zaporožie, Jekaterinoslav); Zem: na Z – město Lvov – obilí, cukrovka – černozem, na J – ovoce, cestovní a turistický ruch, rekreační oblast Oděslav, Jalta, Sevostopol;MOLDÁVIE –„republika zahrad“; SZ: republika; R: 34 000 km2; OB: 4,5 mil. obyv.; HM: Kišiněv; Zem: ovoce, víno
ASIE – R: 44,4 mil. km2, OB: 3,5 miliardy obyv., Ostrovy: Japonské, Tajvan, Filipíny, Velké a Malé Sundy, Nikovary, Angamary, Cejlon, Maladivy, Lakadivy, Kypr; Poloostrovy: Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský (největší na světě), Malá Asie; Moře: Japonské, Korejský průliv, Žluté moře, Východočínské moře, Jihočínské moře, Luzaňský průliv, Filipínské moře, Malatský průliv, Thajský záliv, Andamaňské moře, Bengálský záliv, Arabské moře, Ománský záliv, Hornuzský průliv, Perský záliv, Bot al Manda průliv, Rudé moře, Sueský průplav; Povrch: nížiny: Velká čínská nížina, Indoganžská nižina, Mezopotánská nížina, Turanská nížina. plošiny: Tibet – největší náhorní plošina; vysočiny: Iránská vysočina; pohoří: Himalaie (mont Everest – 8848 m), Karokorám, Pamír (střecha světa), Hindukuš, Ťan-Šan, Mongólský altaj, Velký a Malý kavkas, Elbors, Taurus; pouště: Gábí, Karakurm, Kizilkum, Sirská, Nafů; Vodstvo: řeky: Chuang-che, Jang-ć-ťiang, mekong, Iravádi, Brahmaputra, Ganga, Indus, Eufrat, Tigris, Syrdaya, Amudaya; jezero: Kaspické moře(371000 km2), Aralské, Balchašské; Podnebí: pravidelné větry MONZUNY, které se dělí na: letní – vanou z moře na pevninu, zimní – vanou z pevniny na moře; Obyvatelstvo: mongoloidní rada (žlutá) JV V Asie, europoidní rasa (bíla) J a JZ Asie; RUSKO – Moře: v Severním ledovém oceánu – Karské, Laptěvov, Východosibiřské, Beringův průvliv, v Tichém oceánu – Beringovo, Ochotské. Ostrovy: Nová země, Země Františka Josefa, Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelov, Kurilské, Sochalin . Nejvyšší sopka: Krucenskaja 4750 m (na Kamčatce). Poloostrovy: Jamal, Tajmýr, Čukotka, Kamčatka. Povrch: Západosibiřská nížina, Středosibiřská vysočina, SV – Verchojanské pohoří, Čerské pohoří, Kolymské pohoří, S – Anydyrské hory, J – Sajanské pohoří, Altaj, Jabloňovyj hřbet. Vodstvo: řeky – Ob, Irtyš, Jenisej, Angara, Lena, Indigirka, Kolyma, Amur; jezero – Bajkal – nejhlubší na světě (1620 m. p. m.) . PERMAFROST = věčně zmrzlá půda. Hospodářské oblasti: 1) Západní Sibiř – řeka Ob – ropa a zemní plyn, střediskem této oblasti je město Omsk; černé uhlí – Kuzbas, středisko Novokuzněck, S – tajga – jehličnaté lesa.2) Východní Sibiř – řeka Jenisej a Lena, těžba barevných kovů (měď, nikl a chrom), S – těžba dřeva, J – výroba el. energie, města: Irkutsk, Krasnojansk, Norilsk. 3) Dálný východ – řeka Kolima – zlato a diamanty, rybolov, chov sobů, města: Chaborovsk, Vladivostok, Nachodka, doprava: železnice (Transsibiřská magistrála, vede z Moskvy do Vladivostoku 10000 km měří)
VÝCHODNÍ ASIE
ČÍNA – R: 9,5 km2 ; OB: 1,2 mld. obyv.; HM: Pej–Ťing; Hospod. oblasti: 1) S a SV – hutnický průmysl (černé uhlí, žel. ruda), dřevo – výroba papíru, střediskem je Pej-Ťing a město Horbink; 2) V – nejvíce osídlená oblast, textilní a potravinářský průmysl, přístav Šang-chaj; 3) Střed – oblast zemědělská, rýže, bavlna, čaj, tabák, baurec morušový – hedvábí, střediskem Wu-chan; 4) J – pěstování rýže, bavlna, juta – pytle, cukrová třtina, střediskem je přístav Guangzhan; 5) JZ – čaj, tabák, střediskem město Lhosa; 6) SZ – nízká ekonomická úroveň ropa, ovce.
HONGKONG – samostatné území pod správnou Číny; MACAO – samostatné území pod správou Číny;
MONGOLSKO – HM: Ulanbátar;
S-KOREA – HM: Pchjangjang; J – KOREA – HM: Soul;
JAPONSKO – SZ: císařství, R: 377 tis. km2, OB: 125 mil. obyv., HM: Tokio, Ostrovní stát na 4 hlavních ostrovech, 54 činných sopek. Pěstují – rýze, brambory (Batáty), zelenina, ovoce mírného i subtropického pásu. Produkce – mléka, čaje, rybolov. Doprava- námořní, železniční (Tokaidská dráha), podmořský tunel Seikon (mezi Honšú a Hokkaida). Letiště: Osaky a Tokio mají mezinárodní význam. Závislost Japonska na hospodářství na zahraničním obchodě je mimořádná. Dovoz – surovin, paliv i některých zemědělských produktů z důvodů omezených přírodních zdrojů. Vývoz – průmyslové výrobky (stroje, dopravní prostředky), hutnické výrobky. Výroba – na 1 místě automobilů, syntetických a umělých tkanin, náročné i spotřební elektroniky a stavba lodí. – na 2-3 místě syntetický kaučuk, kyselina sírová, oceli, hliník, papír a elektronické energie.
JIHOVÝCHDNÍ ASIE – je to poloostrov Zadní Indie, Malajský , Velké a Malé Sundy, Filipíny. Poloostrov Zadní Indie:
VIETNAM – HM: Hanoi, hl. plodina: rýže, Hotciminovo město; LAOS – HM: Vientiane;
KAMBODŽA – HM: Phnom Phen;
THAJSKO – HM: Bangkok;
MYAN MAR (Barma) – HM: Rangún;
MALAJZIA – pol. Malajzia, pol. Borneo, HM: Kruala Lumpur, pěstuje: rýže, kaučuk, plama olejná; neros. bohat.: cín;
SINGAPUR – městský stát H: elektronika, ropa – rafinérie, loděnice, bankovnictví;
INDONÉSIE – na ostr. Malé a Velké Sundy, největší ostrovy: Sumatra, Borneo, Jáva, Celebes, Nová Guinea; HM: Jakarta; H: cín, ropa; pěstuje: kaučuk, rýže, palma kokosová, koření (pepř, hřebíček), sladké brambory (Batáty a Jami), manioková mouka; známá sopka- Krakatoi;
BRUNEI – bruneiský sultán;
FILIPÍNY – ostrovní stát, sopečná oblast, sopka – Apo, pravidelné tajfuny, HM: Manila; těžba: cín, měď – jde na vývoz;
JIŽNÍ ASIE
BANGLADÉŠ – u Bengálského zálivu, HM: Dháka;
BHÚTÁN – Hymalaje, HM: Thimphu;
NEPÁL – HM: Káthmóndu, je zde nejvyšší hora na světě;
PÁKISTÁN – zeměděl. výroba, HM: Islamabad, Karači;
INDIE – HM: Dillí, samostatnost v roce 1947, mnoho národnostní stát, 720 jazyků a dialektů, úřed. řeč: hindština, angličtina; náboženství: hinduismus (převtělování, kráva posvátná), dělí se na kasty; Z: rýže, pšenice, proso, čajovník, cukrová třtina, bavlník, juta, tabák, 200 000 000 krav (1 na světě) , těžba: černého uhlí, žel. rudy, bauxidu; hlav. prům. oblast: S – přístavy: Kalkata, Madros, Bambci; ostrovy: Zakadiny, Nikobary, Angomany;
SAMOSTATNÉ SOUOSTROVÍ – Maledivy, Sri Lanka (Cejlon) –HM: Colamba, vývoz čaje, kokos, kaučuk, grafit; ZÁVISLÁ ÚZEMÍ - CAGOSKÉ OSTROVY – patří VB
STŘEDNÍ ASIE – 5 republik: součást SNS, hospodářská závislost na Rusku. KAZACHSTÁN – HM: Alma-ata, neros. boh.: černé uhlí, ropa a zemní plyn, uran; stepi = CELINY; pěstuje se: obilí, chov: ovce; UZBEKISTÁN – HM: Taškent; TURKMENISTÁN – HM: Ašchabát; TÁDŽIKISTÁN – HM: Dušanbe; KIFGISTÁN – HM: Bišek
ZAKAVKAZKO – 3 republiky – bývalého sovětského svazu a jsou to členové SNS; ARMÉNIE – HM: Jerevan; AZERBAJDŽÁN – HM:Baku, těžba: ropy; GRUZIE – HM: Tbilisi, pěstuje: čaj, teplomilnější ovoce, lázeňství
JIHOZÁPADNÍ ASIE – AFGANISTÁN – HM: Kábul; IRÁN –HM: Teherán, těžba: ropa pěstují: pistáciové oříšky; IRÁK – HM: Bagdád, těžba: ropa; SAUDSKÁ ARÁBIE – HM: Rijád, H: ropa, největší světový vývozce ropy, posvátné místo – Mekka, pouštní oblast – velbloudi; SPOJENÉ APABSKÉ EMIRÁTY – HM: Abu-Zabí; BAHRAJ – příjmy z ropy; KATAR – příjmy z ropy; OMÁN – HM: Moskat, ropa; JEMEN – republika, HM: Saná, přístav: Adan ; STÁTY KOLEM STŘEDOZEMNÍHO MOŘE – SÝRIE – HM: Damašek, Z: pšenice, ječmen, brambory; JORDÁNSKO – konstituční monarchie, HM: Ammón, Mrtvé moře – léčebné účinky, leží mezi Jordánskem a Izraelí. H: sůl, fosfáty; IZRAEL – HM: Jeruzaém, 90 – židů, H: fosfáty, soli, broušení diamantů, Zeď nářku; TURECKO – HM: Ankara, největ. hora: Arara; H: luštěniny, olivi, ořechy, fíky, bavlna, hrozinky (Sultánky); neros. bohat.: barevné kovy (chrom, měď, bor); Istambul (Cařihrad, Konstantina Pól); KYPR – HM: Nikozia, H: citrusy, tabák, mandle, datle
AFRIKA – R: 30,3 mil. km2; OB: 750 mil. obyv., převážná část rasy negropoidní, S – rasa europoidní (bílá) arabové; Gebraltarský průliv, Středozemní moře, Malá a Velká Sirta, Suezský průliv, Rudé moře, Bad-al-Manda, Adénský záliv, Mozambický průliv, Guinejský záliv – Pepřonosné pobřeží, pobřeží Slonoviny, Zlatonosné, Otročí. Mysy: S – Bílí mys, Z – Zelený mys, J – Střelkový mys, V – Mys Hafún. Ostrovy: Atlantik: Kanárské ostrovy, Kapverdské ostrovy, Princův ostrov, svatý Tomáš, Svatá Helena; Indický: Madagaskar, Mauritius, Komory, Seyschely, Pemfo, Zanzibar, Mafia. Povrch: SZ – Atlas; Sahara (9 mil. km2) – pohoří Ahaggae a Tibesti, Sahara je složena z několika pouští a jedna z nich je Libejská, max. teploty 58°C; oáza Kufra; JZ –Súdánská vysočina, Etiopská vysočina, Somálský poloostrov, Kamerunská hora – nejvyšší činná sopka (měří 4 070 m); „srdce afriky“ - Kangžská pánev, Východoafrická vysočina j- nejvyš. hora – Kilimanžáro (měří 5 895 m), Kalohory – poušť, poušť Nomif, Dračí hory. Tropické větry = PASÁTY; Vodstvo: řeky: Nil – 2 nejdelší na světě, Bílý a Modrý Nil, Asnóvská přehrada – největší vodní přehrada na Nilu, Senegal, Niger, Limpopo, Orange, Zambezy – Viktoriny vodopády, Vodopád Tugolo (948 m měří); Vyschlá říční koryta = VÁDÍ. jezera: největší – Viktorino (Ukereme), nejhlubší – Tanganika (1 435 hloubka), Malowi (Ňasa), Čadské.
SEVERNÍ AFRIKA – (Arabská, nebo-li Muslimská), 1) MAGHRIB (= Arabský západ) – 5 států: LÍBYE – HM: Tripolis, TUNIS – HM: Tunis, ALŽÍRSKO – HM: Alžír, MAROKO – HM: Ribát, MAURETÁNIE (arabové), 2) SUDÁN – HM: Chartum; Nejvýznamnější země je EGYPT – HM: Káhira, město: Alexandria, Cheopsova pyramida. Za Suezkým průplavem leží Synajský poloostrov, který geograficky patří k Asii, ale jinak je součástí Egypta. H: Z – subtropický pás – citrusy, obilí (pšenice, ječmen, kukuřice), datle, fíky, podzemnice olejná (buráky), bavlna; Živoč. výroba – rybolov, kočovný chov ovcí a velbloudů; Těžba a vývoz: ropy (Alžírsko, Libye, Egypt), fosfáty (Maroko), sůl.
ZÁPADNÍ AFRIKA - (státy Saharské a kolem Guinejského zálivu) – 15 států: Nejlidnatější stát je NIGÉRIE – HM: Abudža, město: Lagos, SENEGAL - HM: Dakar, GHANA – HM: Accno, LIBÉRIE – HM: Monrovia. H: ropa (hlavně Nigérie), zlato a diamanty, bauxit, těžba vzácných dřev (ebenové, mahagonové dřevo). Rostlinná výroba : na 1. místě pěstování kakaovníku, palma olejná, banány proso, rýže, jami a mania (brambory), kukuřice. Živ. výroba: kočovný chov dobytka, kozy. SAHEL = pás hladu a smrti 10° s. š. OSTROVY KAPVERDY - HM: Praia, pěstování a vývoz skořice.
CENTRÁLNÍ (STŘEDNÍ) AFRIKA – 9 států: KONGO – HM: Brazzaville, DEMOKRATICKÁ REP. KONGO (= ZAIR) – HM: Kinkosa, ANGOLA- HM: Luanda, enkláva – Cabinda; H: dřevo (ebenové 1/3 těžby), batáty (sladké brambory), banány, palma olejná, kávovník, kakaovník, kaučuk, těžba – technické diamanty, barevné kovy (měď, kobalt), ropa, zlato (Kongo).
VÝCHODNÍ AFRIKA – 11 států: KEŇA – HM: Nairobi, TANZÁNIE – HM: Dodoma, SOMÁLSKO – HM: Mogadišo, ETIOPIE – HM: Addis Abeba, ERITREA – HM: Asmera, od roku 1993 oddělena od Etiopie. Nejvíce lidí nakaženo AIDS. H: těžba – měď, Z: vývoz – kaučuk, banány, rýže, batáty, kukuřice, proso. Ostrovy: Pemba, Zanzibar – na obou ostr. se pěstuje hřebíček.
JIŽNÍ AFRIKA – 11 států: NAMÍBIE – HM: Windhoek, BOTSWANA, MOZAMBIK, JAR (JIHOAFRICKÁ REP.) – HM: Pretoria, H: diamanty, platina, zlato, barevné kovy (měď, nikl, žel. ruda). Největší město Johannesburg, největší přístav – Kapské město – mep. dobré naděje. Ostrov MADAGASKAR – HM: Antananárive, 4 ostrov na světě.Pěstování: vanilka, pepř, hřebíček. Původní obyvatelé – molgoši. Úřed. řeč – molgóština, francouština. MAURITIUS, REUNION, SEYSCHELY – HM: Viktoria, Korálového původu, vznik sopky. KOMORY – sopečný původ. Pěstování: vanilka, pepř.
AMERIKA – R:42,2 mil. km2; OB:788 mil. ob.; 1) Základní rozdělení: S, Střední, J; 2) Další rozdělení: Anglosaská (S), Latinská (Střední a J).
SEVERNÍ AMERIKA
KANADA – 2 největší stát na světě; R: 9,9 mil. km2; OB: 30 mil. obyv.; HM:Otava; ÚJ: angličtina, francouzština.; Země javorového listu. Nezávislý federativní stát. 10 provincí a 2 teritoria.; Ostrovy: S- Arktické souostroví (největší Baffinův ostrov, ostrov Viktoria), Ostrovy Královny Alžběty, V – Newfoundland, Ostrov prince Edvarda, Z – Vancouver, Ostrovy královny Šharloty; Poloostrovy: Labradorský poloostrov, poloostrov Nové Skotsko, S – Malvilův poloostrov; Povrch: Laurentínská plošina, Z – Kordylery, J – Arktická nížina; Řeky: Mekenzi, Sv. Vavřince; Jezera: Hořejší jezero, Michiganské, Hurónské, Erijské, Ontario, mezi Erij. a Ontár. jez. jsou Niagárké vodopády. Winnipegské, Velké Otročí, Velké Medvědí; Hosp.: nerostné bohatství – žel. ruda (Labrador), barevné kovy(zinek 1 místo v těžbě, nikl, olovo, měď), vzácné kovy (stříbro, zlato, uran, platina), draselné soli, azbest, na S – ropa, zem. plyn, černé uhlí, lesy tvoří polovinu rozlohy, 1 místo v novinovém papíru, 2 místo v celulose, 3 místo dřevo; Zem.: stepy – kolem města Vinigut, rybolov, pšenice, obilí; Hospod. oblasti: 1) Velké jezera a JV – strojírenský, petrochemický průmysl, města: Montreal, Otava, Toronto, Kebik; 2) Střední – obiloviny, obilí; 3) JZ – pobřeží, Vencouwer - ostrov 1 místo těžba zpracování dřeva, slídy, rybolov;
USA – R: 9,4 mil. km2; OB: 260 mil. obyv.; ÚJ: angličtina; Federativní stát, má 50 států a území HM: Washington; Ostrovy: Havajské; Poloostrovy: Florida, Aljaška; Povrch: pohoří: Kordylery – nejvyšší hora USA a S Ameriky je Mt. Mc. Kinley (měří 6 194 m), Siera Nevada, Skalnaté hory; Kaňon: Grand kaňon, Údolí smrti;Velké prérie, Centrální roviny, Appalačské pohoří; Nížiny: Mississippská, Pobřežní nížina, JV- Atlantská nížina; Řeky: Mississippi (s přítokem Missouri, Arkansas, Ohio), Rio Grande, Colorado, Columbia; Sopečná činnost, zemětřesení – Zlom Andess (Andreas); Národní parky: nejstarší – Jellowstonský nár. park (SZ 900, km2), Jasemitský nár. park (JZ, vodopády, stále zelné sekvoje), Sekvoje, Everglades (na Floridě); Neros. bohatství USA: těžba čer. uhlí (Apallačské pohoří); ropa, zem. plyn (Mexický záliv, Aljaška); žel. ruda (Hořejší jezero); síra (dolní tok Mississippi); fosfáty (poloostrov Florida); kamenná sůl (Apallačské pohoří); vápenec; Zem. plodiny: pšenice (J, Z Velkých jezer tzv. prérie); kukuřice (Centrální roviny); bavlna (J a JZ USA); rýže (J Mississippi); cukrová třtina (Florida); brambory (SV a podhůří Kordiller);, podzemnice olejná (J a kolem Mexického zálivu); citrusy, banány (Florida); Hosp. oblasti: 1) Nová Anglie SV USA – střediskem přístavní město Boston, průmysl strojírenská a textilní; 2) SV – města s obchodními, finančními, administrativními funkcemi, největší město New Jork – sídlo OSN, ústí řeky Hudson; čtvrtě: Manhattan, Bronx, Brooklyn, Queens, Stater Island; nejvýznamnější stavbou USA – je Socha Svobody (1886), stojí na ostrůvku svobody (měří 73 m); města: Buffalo a Pittsburg – hutnictví, žel. ruda z Kanady, Washington (DC) – na řece Patomac, Baltimore; 3) Středo Z – města: St. Loris – chemická průmysl – na hnojiva, strojírenský průmysl – zemědělské stroje;Chicago – největší letiště, chemický a strojírenský průmysl; Ditroit; 4) J – zemědělská oblast, města: New Orleans – kolébky džezu, ropa; Atlanta – letecký průmysl (elektronika); poloostrov Florida – město Miami, mys Conoveral – rakety; 5) JZ – petrochemický průmysl – Dallas, Houston; 6) Státy skalnatých hor – příjmy z rekreace a turistiky; 7) Z - USA Tichomořský – města: Portland, Seattle, San Francisco, Hollywood, Las Vegas, San Diego, Los Angeles- letecký a raketový průmysl; 8) Aljaška – zlato, ropa, zem. plyn, dřevo, Anchorage – hosp. centrum Aljašky; 9) Havajské ostrovy - HM: Honolulu, cestovní ruch, ananas, orchideje.
STŘEDNÍ AMERIKA – 1) Pevninský most – největší stát MEXIKO – Kordylery – sopka Popocatepetl (5 452 m), nejvyšší sopka i hora –Citátetlepl (5 699 m); Poloostrov: Jucatán, Kalifornyký; HM: Mexiko City; Hosp.: těžba stříbra, barevné kovy (zinek, olovo, měď), ropa (Mexický záliv), chemický průmysl, hutnictví barev. kovů, strojírenský a automobilový průmysl; Zem.: obilí, kukuřice, bavlník, subtropické plodiny – citrusy, agáve (Teguila); Původní obyv. Mexika: májové; Na J od Mexika leží „Banánové republiky“: GUATEMALA, HONDURAS, NIKARAGUA, KOSTARIKA, BELIZE, PANAMA. 2) Ostrovní oblast – 2 souostroví, Ostrovy: Velké a Malé Antily, KUBA – HM: Havana, Vývoz: doutníky, cukrová třtina (třtinový rum). BAHAMY – HM: Nassou, Bermůcký trojúhelník: Bermudy, Bahamy, Portoriko. HISPONIOLA – Z – HAITE , V – DOMINIKÁNSKÁ REP. ; JAMAJKA – těžba a vývoz bauxitu, jamajský rum; PORTORIKO.
JIŽNÍ AMERIKA – Mysy: S- Gallinas, J – Hoorn, Z- Parinos, V- Branco;R: 17,85 mil. km2; OB: 300 mil. obyv.; Přírodní podmínky: pohoří: Andy – největší hora J Ameriky – Aconcagua (6 959 m), zemětřesení, sopečná činnost, S – Guayanská vysočina, V – Brazilská vysočina; nížiny: největší nížina na světě – Amazonská, S – Orinocká nížina, J-JV – Laplatská nížina, Patogonia – tabule; Ostrovy: J – Ohňová země – je oddělen Magalhaesovým průlivem, Drejkův průliv odděluje Ameriku od Antarktidy. řeky: nejvodnatější, nejdelší řeka na světě – Amazonka (měří 7 025 km), Orinoko – nejvyšší vodopád - Angelův, Parona – Igvoznu vodopády, Itaipů přehrada – hydroelektrárna, ústí do zálivu Laplata; Jezera: Titicaca, Marakaiba; Podnebí: pasáty – vanou směrem SV a JV k rovníku. Subtropický podnební pás – střídání suchých a deštivých období. Mírný podnební pás. Přírodní krajiny: 1) tropické deštné lesy – kolem rovníku; 2) savany; 3) stepi = PAMPY, Z – poušť Atacamo; Obyvatelstvo: míšenci (mulat, mestic, zambo). 1) Státy kolem Karibského moře – KOLUMBIE – HM: Bogota, kávovník, smaragdy; VENEZUELA – HM: Caracas, ropa, zem. plyn, žel. ruda; GUAYANA, SURINAM, FRANCOUZKÁ GUAYANA; 2) Andské státy – EKVÁDOR – HM: Quito, banány, kávovník, kakaovník. ostrovy: Galapágy; PERU – HM: Lina, kakaovník, kávovník, rybolov, ptačí trus (Guano) – těží se a používá jako hnojivo; Nacu Piechu – ztracené město v Andách. BOLIVIA – HM: La Paz, vývoz: barevné kovy(cín), káva, kakao; CHILE – HM: Santiago de Chile, rybolov, měď Chilský ledek – hnojivo, Ostrovy: Guána Fernandeza, Velikonoční ostrovy; 3) Laplatské státy – ARGENTINA – HM: Buenos Aires, rostlinná výroba, pampy, obílí, sója, bavlník, len, ovce, skot; URUGUAY – HM: Montevideo, jako Argentina – zemědělství; PARAGUAY – HM: Asunción, zemědělství jak v Argentině; 4) BRAZILIE – HM: Brasília; ÚJ: portugalština; R: 8,5 mil km2; OB: 160 mil.; federativní stát – 23 států; Hosp.: žel. ruda, barevné kovy (olovo, cín a mangan), drahé kovy (zlato), smaragdy, ropa; Zem.: káva – na 1 místě ve světě, kakaovník, cukrová třtina, bavlník, banány, skot; města: přístav Rio de Janeiro, Sao Paulo, přístav Monaus; Ostrovy: Falklandy (Malvíny) – britská kolonie.
AUSTRÁLIE – R: 7,7 mil. km2; OB: 18 mil. obyv.; Auzbealský svaz. Hlava státu – britská královna. Federativní stát 6 států a 2 teritoria. ÚJ: angličtina; Měna: australský dolar; HM: Canberra; Bosův průliv, Velký Australský záliv, Tichomořské moře, Arafurské, Carpentanský záliv, Torresův průliv, Korálové moře; Poloostrovy: Yorský ,Arnhemská země; Povrch: 1) Západoaustralská plošina – málo řek, pouště – Velká písečná poušť, Gibsonova poušť, Velká Viktoriina poušť, Nullarborská nížina, Simpsonova poušť; 2) Středoaustralská pánev – Eyrova pánev; 3) Velké předělové pohoří – JV- Australské Alpy – nejvyšší hora Mt. Koscinsko (měří 2 228 m); Řeky: JV – Murai, Darlin; CRIEKY = vyschlá koryta řek; ARTÉSKÁ = podzemní (spodní) voda; Obyvatelstvo: nejnižší hustota zalidnění, 2 obyv. na km2; Původní obyv.: australci (1%), jinak tu žijí angličané a míšenci; Hosp.: bauxit (1-2 místo s Jamajkou, poloostrov Yorský), žel. ruda (S, SZ), černé uhlí (S), opály (1 místo na světě); Zem.: živočišná výroba: chov ovcí (1 místo), vývoz vlny (1 místo), skot, řední vývozce hovězího masa, rybolov; rostlinná výroba: JV – Světová obilnice – obilí, cukrová třtina, rýže; Města: nejstarší a hospod. nejvýznamější Sydney, Melbourne, Adelaide, přístav Perth Brisber; Ostrov: Tasmanie – HM: Hobart.
OCEÁNIE = ostrovy v Tichém oceánu, 40 000 ostrovů; Plocha: 1,7 mil. km2; 1) POLYNÉSIE – Ostrovy: Havajské ostr., Polinésie; 2) MIKRONÉSIE – Maršálovy ostr.; 3) MELANÉSIE – obyvatelé černé pleti. NOVÝ ZÉLAND – HM: Bellington; ÚJ: angličtina; S ostrov = Ostrov ohně, J ostrov = Ostrov chladu a zimy, S a J ostrov odděluje Cookov průliv; Zem.: ovce, skot – vlna, máslo, sýr. přístav: Aukland.
ARKTIDA = ledovec, zamrzlá hladina Sever. led. oceánu; R: 18 mil. km2; Obyv.: Eskináci, Jakuti, Laponci; Zvířata: lední medvěd, tuleni, mroži; 1909 – první na S pólu byl Robert Peay.
ANTARKTIDA – R: 14 mil. km2; Nejvyšší střední výška 2 040 m; 99% pokryt ledovcem; průměr 2 km; V a Z Antarktida; Z - Antarktický poloostrov je nejbližší J Americe; Bedelovo moře, Moře krále Hakona VII, Rosovo moře, Amunzenovo moře; Absolutní minusová teplota: - 88°C; Zvířata: tučňáci, tuleni,mroži, ptáci Alky; 1911 – první na J pólu by l Amunzen; 1959 – byla podepsána smlouva o Antarktidě; 1989 – byla vyhlášena jak přírodní rezervace;
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát