Egypt
Nejstarší paleolitické nálezy pozůstatků na první obyvatele Egypta se datují z doby asi před deseti tisíci lety. Později v neolitu se v deltě Nilu, v Horním Egyptě a v Libyjské poušti usadily skupiny osadníků, které se zabývaly jednoduchou formou zemědělství a chovem dobytka. Změna k suššímu podnebí přinutila tyto zemědělce hledat si útočiště podél břehů Nilu. Tato řeka znamenala pro Egypt každoroční záplavy, díky nimž se okolí Nilu stalo mimořádně úrodným. Pro tehdejší obyvatele byla důležitá i proto, že velmi usnadňovala cestování a výměnu informací. Právě poblíž Nilu byla založena první mětstská sídliště. Tím začala fáze vývoje Egypta, která je známá jako předdynastické období. V čele státu stál faraon, v jehož rukou se soustřeďovala veškerá moc. Výkon své moci svěřoval úředníkům. Dalším hodnostářem byl vezír. Kultura se začala soustřeďovat do dvou středisek - jednoho na severu v oblasti Delty, druhého na jihu v Hierakonpoli.
Narmer, poslední král předdynastického období, dobyl po několika válkách Dolní Egypt a zemi sjednotil. Jeho nástupce Meni založil první dynastii. Za vlády Meniho bylo na severu založeno druhé hlavní město: odtud byla vykonávána kontrola nad územím, které nemohlo být ovládáno z Hireakonpoli. Tak bylo založeno město Bílých zdí, z něhož se později stalo Memfis, první velké hlavní město ve Staré říši. Město bylo založeno v území Mech-tavej neboli "To, co spojuje dvě země."
Z informací o Meniho vládě víme, že vedl války proti národům, které žily poblíž Egypta, proti Libyjcům a Nubijcům.V té době také kvetl obchod s kraji Středního východu. Po skončení vlády posledního panovníka 1. dynastie, který byl znám jako král Kobra, nastoupila na trůn řada králů 2. dynastie. Jim se však jednotu Horního a Dolního Egypta už nepodařilo udržet. S nástupem 3. dynastie vstoupil Egypt do období Staré říše, které znamenalo dobu velkých pyramid.
V tomto období postavili faraonové Cheops, Charfé a Menkauré tři slavné pyramidy v Gíze. Tyto stavby patří mezi takzvaných sedm divů starověku a zůstávají jediným, který se zachoval až do současnosti. Dodnes není zcela jasné, jak mohly být pyramidy ve své době vůbec postaveny. Herodotos například vypráví, že je stavěly tisíce otroků na příkaz krutého faraona. Cheopsova pyramida je vysoká přes 140 metrů, každá strana pyramidy měří asi 230 metrů a její základna zabírá plochu přibližně 12 akrů. Způsob stavby pyramid měl symbolizovat vzestup zemřelého faraona k bohu Slunce.
Uctívání faraona začalo nabývat na důležitosti, přičemž faraon získal statut slunečního boha.
Později (za vlády 6. dynastie) začala moc faraonů upadat a rozvíjela se hnutí za nezávislost. S příchodem 11. dynastie nastalo období velké prosperity Egypta (Střední říše). Egypt však musel čelit nájezdům mnoha kočovných kmenů Hyksosů. Tyto kočovné kmeny také dopomohly k rozšíření egyptské kultury a náboženství. Tehdy se historie Egypta přehoupla do doby, kterou nazýváme Nová říše (asi 1540 - 1076). Tenkrát byly hlavním městem Théby. V tomto období byly založeny nesmírně bohaté chrámy v Luxoru a Kranaku, současně s královským pohřebištěm v Údolí králů a Údolí královen. Vchody do hrobek nebyly skryté, ale pravidelně je kontrolovali strážci pohřebiště, kteří hlídali přístupovou cestu do Údolí. Přesto byly hrobky již za vlády 20. dynastie znesvěceny a vyloupeny.
Jako další panovník nastoupil mladý faraon Tutanchamon, s nímž se pojí další z egyptských památek - Tutanchamonova hrobka. Když byla v roce 1922 otevřena, bylo v ní odhaleno mimořádné bohatství: rakev z čistého zlata, zlaté diadémy a masky, klenoty, sochy, válečné vozy...
Později, během vlády 21. až 24. dynastie, došlo k rozštěpení Egypta na malé státečky: kterýkoli místní válečník se mohl prohlásit králem bez souhlasu lidu.
Pozdní doba (712 - 322 př. Kr.) byla bez ohledu na trvající války obdobím velkého rozvoje, kdy se Egypt stal velkou mocností. Jeho jediným protivníkem tehdy byla Asýrie. Také velice vzkvétal obchod, zejména s Řeckem. Po roce 490 př. Kr., kdy Řekové porazili Peršany u Maratonu, docházelo v Egyptě k občasným vzpourám.
V roce 332 př. Kr. obsadil Alexandr Veliký celý Egypt a na pobřeží Středozemního moře založil Alexandrii. Alexandrie se brzy stala hlavním sídlem obchodu a řecké kultury. Byl to začátek makedonské dynastie, která však trvala jen velmi krátce.
Roku 31 př. Kr. přijel do Egypta bojovat Oktavián proti Marku Antoniovi v bitvě u Aktia a dobyl Alexandrii. Egypt se stal římskou provincií. Také římští císaři se představovali jako následníci faraonů, egyptské náboženství v té době přežívalo a šířilo se do zbývající části Středozemní oblasti. Kolem roku 200 se začalo rozšiřovat křesťanství a později bylo prohlášeno za úřední náboženství císařství. Jako konec starověkého období Egypta se udává rok 395, kdy se Egypt stal částí Východořímské říše.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT