Socioekonomocká sféra země
Obyvatelstvo:
Planeta Země existuje zhruba 4,5 mld. Let a člověk ji obývá několik 10 tisíců let. Přírodní podmínky se formulovali pod vlivem slunečního záření. Záleželo na:
- intenzitě slunečního záření
- úhlem dopadu
- délka slunečního svitu
Vytvářelo se různé přírodní podmínky(klima, vodstvo, půdy, rostlinstvo a živočišstvo). Existují 4 přírodní oblasti:
- Tropická
- Subtropická
- Mírná
- Polární
Vývoj počtu obyvatelstva:
- 1850 - miliarda
- 2000 - 6 miliard
Rychlé přibývání obyvatelstva se stalo jedním z globálních problému lidstva. Ve vyspělých oblastech přibývá obyvatelstva méně, v chudých oblastech obyvatelstva výrazně přibývá.
Demografie- věda, která studuje rození a vymírání lidské populace (tzv. přirozenou reprodukci obyvatelstva)
Porodnost (natalita)- zabývá se počtem narozených (přepočítává se na tisíce)
Úmrtnost (mortalita)- zabývá se počet zemřelých (přepočítává se na tisíce)
Výsledkem natality a mortality je přirozený přírůstek obyvatelstva. Pohyb obyvatelstva (migrace):
- emigrace- vystěhování ze státu
- imigrace- přistěhování do státu
Rozdělení obyvatelstva:
- podle pohlaví : muži (49%) ženy (51%)
- podle věku: - do 15 let (předproduktivní věk)
- od 15 do 65 let (produktivní věk)
- nad 65 let (poproduktivní věk)
Střední délka života závisí na kulturní a hospodářské úrovni regionu. Na rozmístění obyvatelstva působí mnoho faktorů: - fyzickogeografická : vzdálenost od moře (50% do 200 km), nadmořská výška (60% do 200 m.n.m., celkové klimatické podmínky- nejvhodnější je mírný pás
-socioekonomické : obyvatelstvo se usazuje v oblastech s těžbou nerostných surovin, s dopravními
komunikacemi, v oblastech, kde vznikají města (proces urbanizace).
Demografická revoluce- změna v reprodukčním chování obyvatelstva. Výsledkem je přechod od vysoké porodnosti a úmrtnost na nízkou porodnost a úmrtnost . Nejzaostalejší světadíly: Asie a Afrika (1.fáze demografické revoluce), nejvyspělejší Sev. Amerika a Evropa (v posledních lete pokles porodnosti a snižování počtu obyvatelstva.
Lidské rasy:
1. Rasa bílá (europidní) asi 45%
2. Rasa žlutá mongoloidní asi 40%
3. Ekvatoriální asi 10%- negroidní
- australoidní
4. Smíšené rasy asi 5%:
* mulat- černá + bílá
* zambo- černá + žlutá
* mestic- žlutá + bílá
Národ: skupina lidí, která má stejnou historii, žije na stejném území, mají spol. jazyk, stejné tradice. Národ je i skupina lidí, která vzniká na základě sounáležitosti. Počet národů na Zemi asi 2000.
Jazyk: zákl. dorozumívací prostředek člověka. Počet jazyků na světě je asi 4000. Jazyky dělíme do 30 spol rodin. Jedna z největších je indo-evropská(patří sem i čeština)
Náboženství: Ovlivňovalo vzdělání člověka a určovalo celkový charakter kultury dané oblasti. Dříve bylo náboženství polyteistické nyní je většina náboženství monoteistické. Nejrozšířenější je křesťanství (1,75 mld), Islám (1 mld). Polyteistické náboženství je hinduismus je především v Indii asi 750 mil.
ROZMÍSTĚNÍ A POHYB OBYVATELSTVA:
Obyvatelstvo je rozmístěno velmi nerovnoměrně. Přelidněné oblasti: Východní číst Číny, Bangladéš,
o. Java(Indonésie), východní pobřeží USA a Kanady, Benelux.
Pohyb obyvatelstva:
- Dlouhodobý : stěhování obyvatelstva- mezi kontinentální, státní, vnitrostátní. Důvody: politické, válečné
- Krátkodobý: dojížďka- do školy, zaměstnání, úřady
Vývoj hospodářství:
1.) Samozásobitelské (naturální)- člověk hospodařil v malém prostoru, rozhodujícím zdrojem obživy bylo zemědělství, později řemeslná výroba.
2.) První průmyslová revoluce- výsledkem byl vznik továrního průmyslu a tzv. industriální spol. Impuls dal vynález parního stroje. Města se tvořila v místech s těžby nerost. sur. a rozvojem dop.sítě
3.) Vědecko technická revoluce- v této době žijeme my, náročné funkce se svěřují strojům. Výsledkem je postindustriální spol. Hlavním zdrojem obživy jsou služby.
Hospodářské sektory:
a) primární-rybolov, lov, těžba dřeva a surovin
b) sekundární- průmysl, stavebnictví, nákl. dopr.
c) terciální- služby, rekreace, os. Doprava, zdravotnictví, školství
- vy vyspělých zemích je typicky vysoký podíl teriéru přes 60% a velmi nízký podíl priméru 5% sekundární 30%
Zemědělství:
Je to primární sektor hospodářství. Hl. úkolem je zajištění a výroba potravin pro obyvatelstvo-globální problém. Zhruba 2 mld. Lidí trpí na světě podvýživou. Planeta je schopna uživit zhruba 9 mld. Lidí.
- Zelená revoluce: v pol. 20 století se vyšlechtila speciální typ osiv pro obyvatelstvo s méně dobrými přírodními podmínkami. Byla použita: Mexiko, Pakistán, Indie.
Zemědělská výroba se dělí na rostlinnou (asi 65%) a chov zvířat (asi 35%).
Typy zemědělství jsou závislé na přírodní a socioekonomických podmínkách.
- smíšený: Evropa, USA
- rolnický: rostlinná výroba-v monzunových oblastech
- pastevecký: chov zvířat- stepi a polopuště
Rostlinná výroba:
Nejdůležitější je pěstování obilovin, ročně se sklidí zhruba 2 mld tun. Nejrozšířenější obiloviny: pšenice, kukuřice, rýže. Obilnice světa:
- V Americe: Prérie, Pampy
- V Evropě: Pusta(Maďarsko), Celiny(Ukrajina), Kazachstán, Rusko
- V Austrálii: je zde velkých počet výroby pšenice, která se vyváží do světa.
- Monzunová Asie: pěstuje se zde rýže
Průmysl:
Je sekundární složkou hospodářství, je rozhodující složkou výrobní základny a zaměstnává asi 1/5 všech pracovních sil.
Dělení průmyslu:
- těžební
- zpracovatelský - energetika
- těžký průmysl(strojírenství, chemie, hutnictví)
- lehký spotřební(potravinářský, textilní, papírnictví)
Nejvýznamnější průmyslové oblasti světa: USA, Evropa(západní, postsocialistická), Východní Asie(Japonsko, Asijští draci(- první generace:J.Korea, Thaiwan, Hong-kong, Singapur, druhé generace: Thajsko, Malajsie), Bývalý sovětský svaz.
Industrializace- zprůmyslnění skládá se ze 3 fází:
- 1. fáze: rozvoj těžby energetických surovin, výroba energie, rozvoj hutnictví,
- 2. fáze: rozvoj strojírenství a chemie
- 3. fáze: rozvoj ostatních odvětví (spotřební prům., rozvoj elektroniky, jaderná energetika)
Různé oblasti jsou v různých fázích →hospodářská diferenciace zemí světa.
Podmínka pro rozvoj průmyslové výroby(lokalizační faktory):
- přírodní faktor. Zdroje surovin, voda, reliéf…
- ekonomické-technické: pracovní síla, doprava, kapitál, možnost trhu(odbyt).
- sociálně politické-politika, sociální faktory.
Doprava:
Hlavní význam je propojení všech sektorů hospodářství a prochází neustálou modernizací. Dělí se na nákladní a osobní.
Dopravní systém:
- dopr. Prostředky(auta,lodě,letadla...)
- dopr.sítě(silnice, železnice…)
- dopr. Uzly(letiště, nádraží…)
Celková délka pozemních sítí je více než 33 mil. km (více jak 80% tvoří silnice). Doprava spotřebuje asi ¼ světoví spotřeby paliv. Doprava narušuje živ. prostředí.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát