Sklo
Už v pravěku lidé vyráběli hroty šípů z přírodní formy skla, které se říká obsidián. Původ vlastní výroby skla není znám, ale je známo, že tuto techniku používali lidé kolem roku 3000 př.n.l. Kolem roku 1500 př.n.l. vyráběli Egypťané láhve a vázy. Roztavili sklo a z něj vytahovali tenké proužky, kladli je ne železnou tyč a ovinovali je kolem jádra z hlíny a písku. Někdy toto jádro naopak do roztaveného skla ponořovali.
Kolem roku 100 př.n.l. došlo k revoluční změně ve výrobě skla. Objevilo se vyfukování skla. Železná trubka se jedním koncem namočila do roztaveného skla a to se druhým koncem vyfukovalo ven. Sklo se mohlo foukat do formy a tím se utvořil jeho tvar. Při normální teplotě je sklo skoro pevná látka. Technicky je to však kapalina a bývá popisována jako „kapalina superochlazená“. Sklo také teče, ale strašně pomalu, je to vidět na starých domech, kde je sklo na oknech často tlustší dole než nahoře.
Typy skla
Chemicky nejjednodušší je křemenné sklo z roztaveného SiO2. Propouští ultrafialové paprsky, má výbornou chemickou tepelnou odolnost, snese prudké ochlazení, aniž popraská. Vysoká tavicí teplota 1 800 C omezuje jeho výrobu na laboratorní potřeby a speciální žárovky.
Vodní sklo vznikne pokud ke křemennému sklu přidáme alkalické sloučeniny (sody, potaše), které působí jako tavivo. Čímž klesne tavicí teplota SiO2, avšak zhorší se vlastnosti. Slouží k ohnivzdorným nátěrům, jako pojivo do tmelů a slévárenských písků.
¨Francouzské sklo se vyrábí tavením sklářského písku se sodou a vápencem. Je nejlevnější, snadno tavitelné, proto nejrozšířenější. Vyrábějí se z něho láhve, lisované užitkové sklo a sklo stavební.
Suroviny na výrobu lahvového skla: 50% písek ( křemen nebo kysličník křemičitý), 16% soda (uhličnan sodný), 12% vápenec (uhličnan vápenatý), 18% odpadkové sklo (drcené střepy) a 4% ostatní látky. Zahřívá se to při teplotě 1500 C a sklo roztavené v červenou žhavou hmotu se vpravuje v dávkách do stroje na výrobu lahví.
Tabulkové sklo má podobné složení jako lahvové sklo, jen obsah hořčíku je trošku větší. Od roku 1959 se to vyrábí takto: roztavené sklo tuhne na vrstvě roztaveného cín, čímž vzniká tabule s hladkým povrchem – plavené sklo.
Český křišťál vzniká tavením písku s potaší a vápencem. Je tvrdší, hůře tavitelné, lesklé a stálé, takže se hodí pro výrobu chemického a stolního skla.
Anglické sklo se připravuje tavením písku s potaší a oxidy olova Je měkké, má vysoký lesk a lom světla (optické sklo). Obsahuje-li sklo okolo 25% oxidu olovnatého (PbO), mluvíme o olovnatém křišťálu, který se zdobí bohatým broušením. Skla s vysokým podílem PbO vynikají lomem a barevným rozptylem světla. Vybroušené kaménky se vsazují do bižuterie jako „štras“. Do vysoce kvalitního optického skla se přidávají kysličníky barya, zinku, olova a titanu. Optické sklo se používá při výrobě čoček, optických hranolů a filtrů.
Skla boro-křemičitá mají část sklotvorného SiO2 nahrazenu oxidem boritým. Přísada oxidu hlinitého zvyšuje jejich pevnost a zlepšuje zpracovatelnost skloviny. Boro-silikátová skla jsou žáruvzdorná a chemicky odolná. Slouží jako sklo laboratorní a varné sklo pro domácnost.
Skla horninová vznikají tavením krystalických hornin s alkáliemi. Z čediče a znělce se vyrábějí tmavá skla na pivní láhve. Tavený čedič je surovinou pro výrobu dlaždic s vysokou odolností v oděru a rour odolných vůči kyselinám. Čedičová vlákna vynikají tepelnou a zvukovou izolací.
Zušlechťování skla
Broušení zdůrazňuje čirost, lesk, lom a rozklad světla především u silnostěnného křišťálu. U přejímaného skla (bezbarvá sklovina převrstvená sklem barevným) odkrývá broušení bezbarvé vzory.
Obrušováním se vytvářejí ostré hrany a vyrovnávají nepravidelnosti tvaru technického a užitkového skla (dna, okraje). Broušené vzory vznikají řezem do povrchu skla pomocí profilovaného brusného kotouče. Řezy se leští směsí kyseliny fluorovodíkové a sírové. Kaménkový reliéf vybroušený až po leštění zůstává matný.
Rytí (gravírování) patří spolu s jednoduchým matným brusem k nejjemnějším technikám zdůrazňujícím křehkost tenkostěnných nápojových souprav z tvrdého českého křišťálu.
Leptání se provádí kyselinou fluorovodíkovou. Vzor vyrytý na plochách pokrytých kyselinovzdorným voskem se zahloubí ponořením do lázně. Ručně s čárovými motivy přenáší vzor do vosku pantograf nebo gilošovací stroj. Leptáním ploch se sklo též matuje.
Lazura představuje zabarvení skla pronikáním kovových iontů do povrchu skloviny. Na čirou sklenici nebo vázu se nanese barvicí směs. Při vypalování v peci zbarvují soli stříbra sklo žlutě, sloučeniny mědi žlutozeleně, černě a červeně (podle prostředí v peci). Rytím do tenké lazury vznikají jemné čiré vzory jako u přejímaného skla (lovecké motivy).
Malování využívá k vytvoření barevných vzorů prášků lehce tavitelných skel s terpentýnovou silicí. Vypálením prášek sline na průhledný plastický vzor nebo neprůhledný smalt. Nejběžnějším dekorem jsou květinové motivy kombinované se zlatem.
Zlacení je založeno na spojení částic zlata jemně rozptýlených v organickém pojivu, které se po nanesení (štětcem nebo razítkem) v peci spálí. Zrcadla a vakuový prostor termosky se pokovují redukcí stříbra z dusičnanu stříbrného.
Sortiment skleněného zboží
Užitkové sklo představuje výrobky pro běžné denní používání. Musí být funkčně, technicky a esteticky dokonalé, neboť většinou plní zároveň funkci dekorační.
Stolní sklo je převážně foukané a lisované. Nejpočetnější sortimentní skupinou je sklo nápojové, kompotové misky a mísy. Výčepní restaurační sklo má objem vyznačený ryskou.
Varné sklo nachází v domácnostech stále větší oblibu. Vaře se v něm stejnoměrně, přípravu jídla lze sledovat, je hygienické a estetické, udržuje dlouho teplo a lze v něm podávat jídlo na stůl. Z varného skla jsou i termosky. Skleničky a misky Durit kalené prudkým ochlazením nejsou žáruvzdorné, avšak odolávají nárazům.
Obalové sklo je z nejlevnější bílé, polobílé nebo zabarvené skloviny, zpracované foukacími a lisofoukacími stroji. Například lahve a konzervárenské sklenice.
Krystalerie tvoří přechod mezi užitkovým a ozdobným sklem. Jde o svícny, popelníky, vázičky, slánky, lahvičky na voňavky aj. vyrobené lisováním ze sodno-draselného a olovnatého skla.
Od osvětlovacího skla žádáme propustnost, rozptyl světla a odolnost při náhlém rozdílu teplot. Na luxusních lustrech jsou broušené ověsy z olovnatého křišťálu.
Ozdobné sklo patří odedávna k nejváženějším výrobkům sklářského umění, které využívá v nejrozmanitějších tvarech čirosti, lesku nebo čistého barevného tónu ušlechtilého skla. Tvaruje se ručně u sklářské pece jako sklo hutnické. Je typické hladkými oblými tvary, silnou stěnou a barevnými efekty.
Jablonecké zboží patří k našim jedinečným sklářským výrobkům s tradičně velkým podílem vývozu. sou to korále, perly, knoflíky, ozdobné kroužky, broušené kaménky aj.
Mezi technické sklo patří laboratorní chemické sklo, teploměry, misky, odměrné nádoby. Jde zejména o potrubí a aparatury pro chemický a potravinářský průmysl (mlékárny, mlýny), kde lze zrakem kontrolovat probíhající děje.
Stavební sklo je materiál, který pronikavě ovlivnil konstrukci i technologii staveb. Nosné ocelové konstrukce budov umožňují zvětšit zasklené plochy. Zvýšil se podíl okenních a obkladových tabulí, neboť dvojitá a trojitá okna stejně jako obkladové panely vyplněné skelnou vatou dobře tepelně izolují.
Sklárny a sklářské hutě
Avirunion a.s. – Dubí
Crystalex – Nový Bor
Egermann s.r.o. – Nový Bor
RUBÍN GLASS, spol s.r.o. – Chřibská
Sklárna SLÁVIA s.r.o. – Nový Bor
Sklárny Chřibská Black & spol s.r.o. – Chřibská
Sklárny Novosad a syn Harrachov - Harrachov
Vývozci skla
Bohemia Crystalex Trading a.s. – Liberec
Jablonex a.s. – Jablonec na Nisou
Ornex s.r.o. – Jablonec nad Nisou
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát