Jablonecká pověst
Každé podzimní slavnosti jsou oslavou města, připomínají jeho historii, tradice a pověsti, které jsou spjaty s městem a jeho okolím. Ani letošní již čtvrtý ročník slavností nebude vyjímkou.
Během dvou dnů v září (27. a 28.) město opět ožije. Jablonečáky, ale i jeho hosty potěší tóny živé hudby různých žánrů, chuťové buňky si přijdou na své při pečených prasátkách a studeném pivu. A nezapomene se ani na ty nejmenší obyvatele Jablonce, které v ulicích města budou čekat různé atrakce a soutěže za drobné ceny.
Letošní slavnosti budou zasvěceny duchu Jizerských hor Muhovi. Ten převezme během slavností vládu od starosty nad městem a představí se Jablonečákům.
Kdo Muhu vlastně je a odkud přišel? Podle pověsti se jednou sešli Krakonoš z Krkonoš a Rampušák z Orlických hor a uvažovali o tom co udělat, aby i Jizerské hory měly svého ochránce. Prohlédli si nejdříve kopce, louky a skály od Smrku po Oldřichovské sedlo a přes Černou Studnici až dolů k Jizeře, kde se do ní vlévá divoká Kamenice a dravý Žernovník. Pak se prý zastavili na dnešním Muchově, tehdy ještě tento kopec název neměl a Krakonoš usoudil, že tady je to pravé místo, protože je odsud vidět široko daleko a dá se odtud vládnout nejen nad všemi kopci, lesy a loukami, ale i nad lidmi, kteří zde žijí. Rampušák, který je mladší než vládce krkonošských hor, se svým druhem souhlasil, a tak Krakonoš mohl začít čarovat.
Nejdříve se na okolní hory snesla mlha a pak vítr, který se rázem změnil ve vichřici. Ta začala lomcovat skalami, viklany v horách se začaly kymácet a země se chvěla. A pak právě v místě, kde oba vládci sousedních hor stáli, náhle otevřela skála a v ní vidět vchod do jakési jeskyně. Když mlha klesla, spatřil Krakonoš s Rampušákem uprostřed jeskyně průsvitnou postavu, jakoby spředenou z mlh. Měla na sobě namodralý plášť, jehož knoflíky byly z jizerského safíru, a ve tváři vodové oči velice podobné tůním na Čihadle nebo na Knajpě. Voněla již z dálky jehličím a měla dlouhé prsty, podobné kořenům buků. Když se jimi duch dotkl země, cítil každý její sebemenší záchvěv, i když přicházel až od Bílého Potoka nebo Černické skály.
Když si Krakonoš s Rampušákem prohlédli ducha, kterého stvořili, obrátil se Krakonoš k bytosti v namodralé jeskyni a pronesl několik prorockých vět:
„ Budeš dbát na to, aby lid v tvém kraji byl pracovitý a spravedlivý, aby chudým křivditi nedal a ve vzájemné lásce žil, nespravedlnost a panovačnost aby trestal a zemi rádně obdělával. A abys mohl zblízka pozorovat život lidí a zvířat, smíš na sebe brát nejrůznější podoby a v případě potřeby se můžeš učinit i neviditelným.“
Oba vládci sousedních hor byli se svým dílem spokojeni a chtěli se se svým novým druhem rozloučit a vrátit se do svých hor, když si Rampušák náhle uvědomil, že nový patron nemá jméno. V tu dobu už byla noc a odkudsi z Černostudničního hřebene začala houkat sova své táhlé muhúúú. A tak Krakonoš říká: „ Co kdyby to byl Muhu?“
A tak nějak se Muhu objevil v Jizerských horách a dostal své jméno.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát