Česká moderna
Mladší básnická generace, která vstupuje do literatury na přelomu století se vyznačuje v tvorbě negací společnosti, která se stupňuje až k revoltě. Jedná se o tzv. anarchické buřiče (S. K. Neuman, F. Šrámek, V. Dyk). Z dalších směrů se jedná o symbolisty (čistý symbolismus = Dvořák, Březina), dekadenty (čistý dekadent = Karel Hlaváček), impresionisty (čistý impresionista = Antonín Sova).
Vůdčím jevem generace 90. let je zakladatel české moderny, ve kterém je uveřejněn tento program:
1.) naprostá svoboda volby námětu i umělecké formy
2.) volnost zasvěcené vědecké literární kritiky
3.) odvrácení od minulé generace již vytýkali:
a. ruchovcům halasné vlastenectví, patetičnost a rétoričnost
b. lumírovcům přílišný důraz na jazyk a dokonalost často na úkor myšlení
Hlavním rysem poesie 90. letech byl tzv. individualismus
Při různosti založení členů české moderny bylo samozřejmé, že v ní nemohou setrvat vždy – scházejí se a každý podle založení vyslovuje negaci společnosti vlastním způsobem.
1.) realisté – vedeni Josefem Svatoplukem Macharem – pravdivým zobrazením skutečnosti upozorňují na nedostatky a chyby, společně napadají epigramem, satirou, ironií a užíváním prostého jazyka, hovorového jazyka.
2.) Básníci – sdruženi v tzv. české revue, u těchto básníků se odráží vliv prokletých básníků.
Josef Svatopluk Machar – (1884 – 1942)
– studoval v Praze. Pracoval 30 let jako úředník ve Vídni. Jeho obsáhlé dílo zahrnuje lyriku intimní, politickou, epiku, veršované povídky, prózu.
1.) Lyrika – pro jeho lyriku charakteristické, že ani v těchto nejintimnějších verších nemyslí jen na sebe, ale osobní prožitky a city, spojuje se životem společnosti
- Confiteor I., II., III. – sbírka intimní lyriky – milostné motivy, zklamání v lásce, kritika soudobé společnosti. Pod ironickými tóny básní je cítit bolest nad nešťastným milostným prožitkem.
- Čtyři knihy sonetů – sbírka (letní sonety, podzimní sonety, zimní sonety, jarní sonety). Touto sbírkou se hlásí k nerudově sbírce prosté motivy, i zde prosté motivy spojuje s reflexemi. Jeho znělky jsou stavěny tak, že poslední trojverší obsahuje ostrou pointu (kritiku).
2.) Politická lyrika
- Tristium Vindobona – sbírka (žalozpěvy Vídně). Jsou psány formou satiry a sarkasmu a vyjadřuje lásku k vlasti a odsuzují malicherné boje mezi naší buržoazií a paktování s buržoazií vídeňskou.
- Golgata – jsou protináboženské verše útočící na politiku Vatikánu
- Satirikon - epigramy
3.) Epika – v ní se zaměřil na postoj společnosti k ženám.
- Zde by měly kvést růže – název si vypůjčil od dánského poetisty Jakobsena. Formou lyrických dramat zpracoval nešťastné příběhy žen zklamaných buď v manželství nebo se trápících z nenaplněného života.
- Magdaléna - Veršovaný román – hrdinkou je prostitutka odvrhovaná společností, která je však schopná hlubokého citu. Zamiluje se, touží zanechat dřívějšího života, okolí v ní však nevidí člověka sobě rovného, ponižuje jí a nepřijímá. Lucy je nucena vrátit se tam. Odkud se toužila odpoutat, ale kde nachází porozumění.
- Tristium Praga – jako redaktor bystře reagoval na současné poměry a pod značkou –BY- psal fejetony do Národních novin.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT