Renesance a humanismus ve světové i naší literatuře
RENESANCE A HUMANISMUS VE SVĚTOVÉ I NAŠÍ LITERATUŘE
Počátek 14. století v Itálii až do počátku 17. století všude v Evropě. Dochází k odklonu středověkého pojetí života jako „slzavého údolí“ a jako přípravy na posmrtný život. Zdůrazňuje se život člověka na této Zemi v celé jeho všestrannosti fyzické i duševní vývoj člověka. Dochází k objevům v přírodních vědách a astronomii. Zámořské objevy rozšiřují poznání světa. Otřásly autoritou církve, posílili důvěru v rozum a lidské poznání. Studium přírody a člověka a ideálem nové lidskosti se zabývá učenecký proud zvaný humanismus. Základem vzdělání je antické umění a způsob života. V polovině 15. století Jan Gutenberg vynalezl knihtisk = Inkunábule = prvotisky – knihy vytištěné do roku 1500.
Italská renesance
Výtvarné umění – vyliv řeckého sochařství, zobrazování lidského těla, malířství ovlivnil objev perspektivy.
Michelangelo Buonarroti – sochař, malíř, architekt a básník. Autorem soch Mojžíše a Davida, freskové malby Posledního soudu v Sixtinské kapli a tvůrcem baziliky sv. Petra v Římě.
Leonardo da Vinci – malíř, vědec, vynálezce. Autor fresky Poslední večeře páně a obrazu Mona Lisa.
Rafael Santi – maloval hlavně obrazy krásných madon, jako je např. Sixtinská madona.
Tizian – byl známý především svými portréty.
Literární památky
Dante Alighieri (1265 – 1321)
- pocházel z Florencie. Byl stoupencem protipapežské strany, musel kvůli tomuto politickému postoji odejít ze země do vyhnanství. Patnáct let se pohyboval ve Veroně a Ravenně. Zamiloval se do Beatricie, do které se zamiloval, ona zemřela a stala se pro něho symbolem lidské a božské dokonalosti. Láska k ní ho inspirovala k napsání prvního díla „Nový život“ – je to deník lásky.
Dílo:
1. „Božská komedie“ – hlavní postavou je básník, který během své životní cesty zabloudí uprostřed temného lesa. Vlčice, pardál a lev mu nechtějí dovolit, aby z temnoty, představující lidské hříchy a neřesti vystoupil. Z lesa jej vyvádí Vergilius a prochází s ním Peklem a Očistcem. V pekle si hříšníci odpykávají své tresty. Dante tu nachází své přátele i nepřátele a nimiž rozmlouvá. V očistci lidské duše splácí své hříchy ve víře, že jim bude odpuštěno. Očistec spodobnil básník jako horu v oceánu. Poslední částí Božské komedie je Ráj s Danteho milovanou Beatricí. Ta představuje symbol nejvyšších lidských ctností. Příběh se odehrává v rozmezí jednoho týdne.
Francesco Petrarca (1304 – 1374)
- je považován za otce humanismu. Pocházel z Florencie. Podobně jako Dante musel odejít z vlasti. Skončil ve francouzském Avignonu. Byl přítelem Karla IV. a osobně navštívil Čechy. Psal italsky a latinsky. Všechny básně inspirovala láska k italské šlechtičně Lauře.
Dílo:
1. „Zpěvník“ – obsahuje 300 sonetů, věnovaných jeho milé Lauře, z toho vybral 100 sonetů – Sonety Lauře.
Zakladatel tzv. sonetu – znělky – má 14 veršů, 4 sloky po 4 a 3 verších (4 – 4 – 3 – 3).
Giovanni Boccaccio (1313 – 1375)
- pocházel také z Florencie. uspořádal životopis Danteho a je autorem názvu jeho hlavního díla „Božská komedie“, ta se původně jmenovala jen „Komedie“.
Dílo:
1. „Dekameron“ – 100 novel zasazených do rámcové povídky. 10 mladých lidí uteče z Florencie před morem a po 10 dní si vypráví příběhy, převážně příběhy milostné.
Francouzská renesance
Francois Rabelais (1494 – 1553)
- Pocházel z Chinonu z rodiny advokáta. Původně byl mnichem, vystudoval medicínu a stal se lékařem. Vydával knihy lékařské a právnické, působil zároveň jako redaktor a ovládal spoustu jazyků.
Díla:
1. „Gargantua a Pantagruel“ – příběh se odehrává ve středověku. Příběh tvoří osudy královské rodiny obrů – otce, syna a vnuka. Knihu Rabelais vydal pod pseudonymem Alcofribas Nasier. U pátého dílu se přesně neví, zda je autorem skutečně Rabelais, neboť je kniha psána poněkud odlišným stylem, než jaký Rabelais užíval v předchozích částech. Úvodní díl vypráví o první generaci obrů – Grand-Coussiera a jeho ženy Gargamelle, které stvořil kouzelník Merlin. Obrům se narodil syn Gargantua. Děti vychovávány ve středověku. Středověký způsob výchovy však nahradily metody humanisty Ponokrata. V žácích pěstuje ducha, třídí jejich dovednosti, cvičí jejich důvtip a pozornost. V druhém díle se čtenářům také představuje Gargantuův syn – obr Pantagruel, dokonce studuje na univerzitě. Zde se seznamuje se studentem Panurgem. Druhá část románu zachycuje také válku s Dipsody. Třetí díl autor věnuje rozmluvám o ženách a o manželství. Čtvrtá kniha popisuje cesty Pantagruela a Panurga za tzv. božskou Lahvicí. Poslední pátý díl epopeje ukončuje putování za božskou Lahvicí. Pojí se s ní stálá touha po poznání. Autor se postavil proti středověké zaostalosti. Podle vzorů renesance a humanismu usiloval o víru v rozum člověka, toužil po poznání pravdy, skutečném vzdělání atd. epopej střídá prvky rytířských povídek, hrdinských eposů, ale i náboženského traktátu.
Francois Villon (1431 – 1463)
- své jméno přijal od příbuzného, který se ho v mládí ujal. Jeho původní jméno pod kterým vystupoval od první poloviny 15. století jako básník bylo Francois de Montcorbier. Byl 2x odsouzen ke smrti oběšením, ale nakonec byl rozsudek změněn na deset let vyhnanství z vlasti. Jeho dílo ocenili především v době romantismu.
- Zakladatelem francouzské Bylónské balady + lyrická báseň, která má 4 sloky, poslední verš se opakuje.
Dílo:
1. „Malý testament“ – v tomto díle básník proklíná společnost, vysmívá se jí, nešetří narážkami, ironií a kritikou. Zlehčuje uznávané mravy, nedbá žádných hodnot a napadá významné osobnosti.
2. „Velký testament“ – usmiřuje Villona se světem. Bohémský život, lehkomyslné počínání a neuvážená slova autor přičítá mládí. Nyní se poučil, uvědomil si vše a zúčtoval s minulostí. Trpce přihlíží na všechny, kteří se k němu nezachovali dobře nebo mu ublížili. Vzpomíná i na své lásky a přátele.
Španělská renesance
Lope de Vega (1562 – 1635)
- narodil se v Madridu. Je označován za největšího básníka a dramatika španělského „zlatého věku“ (doba renesance).
Dílo:
1. „Fuente Ovejuna“ – (Ovčí pramen) autor vycházel ze skutečných událostí roku 1476. Do španělské vesnice Fuente Ovejuny přijíždí panovačný a bezohledný rytíř Goméz. Ve vesnici se schyluje ke svatbě starostovi dcery Laurencie a jejím milým Frondosem. V den svatby se stane strašná událost, Goméz urazil a ponížil starostu Estébana, jeho dceru Laurencii zneužil a Frondosa ztýral. Proti Gomézovu krutému činu se postaví celá vesnice a zabijí jej. Při vyšetřování všichni drží při sobě a vydávají se za vraha jako jedno tělo. Don Rodrigo, který ve hře zastupoval královskou moc a spravedlnost, pátral po příčinách Gomézovy smrti a nakonec vesničanům udělil milost. Fuente Ovejuna je divadelní hra o nelidském chování člověka. Vega kladl důraz na soudružnost lidí a jejich kolektivní cítění v okamžiku kdy jim hrozilo nebezpečí.
Miguel de Cervantes Y Saavedra (1547 – 1616)
- působil v oblasti prózy, poezie a dramatu. V bitvě u Lepanta přišel o levou ruku a později padl při válečné výpravě do zajetí Turků. Pět let zůstal v otroctví v Alžíru, ze kterého jej vykoupili příbuzní. Zemřel ve velké bídě.
Dílo:
1. „Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha“ – vrcholným dílem španělské renesance. Děj se odehrává ve Španělsku v dobách středověku, ale můžeme jej přenést i do současnosti, protože má nadčasový význam. Hlavním hrdinou je zchudlý zeman Quijote, který čte rytířské romány. Rozhodne se pozdvihnout a obnovit pověst potulných rytířů. Vlastními silami si vyrobí helmu, doplní sešlou výzbroj, pokřtí svého slaboučkého koníka – Rosinante. V jeho mysli je však Rosinante nádherný a urostlý kůň. Podobné vybájené představy má i o své milé – Dulcinee, ale je to obyčejná venkovská děvečka. Don Quijote se vydává na cesty, kde bojuje proti imaginárním nepřátelům (např. proti větrným mlýnům). Při svých činech ho doprovází pouze výsměch, hanba a nepochopení ostatních. Po mnoha událostech se navrací domů, vše si uvědomí, že jeho snažení bylo vlastně zbytečné a nesmyslné. Don Quijote umírá, ale jeho myšlenky nacházejí nového pána – je jím Quijotův sluha Sancho Panza. Ten se rozhodl v jeho skutcích pokračovat a dokázat tak slávu rytířství.
Anglická renesance
Wiliam Shakespeare (1564 – 1616)
- narodil se v Stratfordu. Chodil na gymnázium, naučil se zde latinsky a řecky. Oženil se s o 8 let starší ženou. Roku 1585 odešel do Londýna, stal se zde hercem a později spolumajitelem herecké společnosti. Napsal mnoho tragédií, komedií a historických her. Na sklonku života se vrátil do rodného Stratfordu, kde za nedlouho zemřel.
Díla:
1. Komedie
a) „Zkrocení zlé ženy“
b) „Sen noci svatojánské“ – jedná se o komedii, její děj se odehrává prvního máje v lese nedaleko Athén. Ve hře vystupují reální i pohádkové bytosti. Všechny řeší problémy s láskou. V popředí se odehrává svatba vévody Thésea s Hippolytou – královnou amazonek. Do lesa utíkají mladí Athéňané – Lysandr, Demetrius, Hermie a Helena. Oba mladíci milují Hermii, ale Helena chce získat Demetriovu lásku. V lese ale nejsou sami. Hádají se tu Oberon s Titánií – králové skřítků a víl. Podezírají se z nevěry a vyčítají si žárlivost. V příběhu vystupuje i Oberonův sluha Puk, ten připraví kouzelný nápoj lásky. Nejdříve jím způsobí zmatek, ale nakonec se vše usmíří. Lysandr získává lásku Hermie a Demetrius se zamiluje do Heleny. Kromě svatby Thésea s Hipplytou se nakonec konají ještě dvě svatby. Náplní komedie je láska. V komedii se prolínají roviny skutečné a snové.
2. Historické hry
a) „Jindřich VI.“
b) „Julius Caesar“
c) „Richard III.“
3. Tragédie
a) „Romeo a Julie“ – tragédie o nešťastném konci lásky. Příběh se odehrává v italské Veroně v 16. století, hra má 5 dějství. Ve Veroně žijí dva znepřátelené rody – Montekové a Kapuletové. Romeo je Montek a na plese se seznamuje s krásnou Julií Kupuletovou. Hluboce se do sebe zamilují. Vědí že by jim jejich rodiny stály v lásce a proto jsou tajně oddáni františkánským mnichem Vavřincem. Zanedlouho vzniká další potyčka mezi Romeem a Juliiným bratrem Tybaltem, který zavinil smrt Romeova přítele. Romeo chce smrt Merkucia pomstít a v souboji Tybalta zabíjí. Je proto do konce života vykázán z města, v noci se ještě setkává s Julií a pak odchází do Mantovy. Bratr Vavřinec opět nachází řešení jak milencům pomoci. Nechá Julii vypít nápoj po kterém usnu, ale bude vypadat jako mrtvá. V noci by se měla probudit a z hrobky by ji unesli do Mantovy za Romeem. Romeo o léčce nic neví – dokonce se ještě dozvídá že je Julie mrtvá. Rychle se vrací do veronské hrobky Kapuletů, zde zabíjí Parise (měl se stát jejím manželem). Dříve než se Julie probudí, tak se Romeo otráví jedem. Krátce potom Julie procitá a když spatří mrtvolu Romea z neštěstí se probodne. Bratr Vavřinec vysvětlil Montekům a Kapuletům okolnosti smrti jejich dětí. Teprve jejich tragická láska a smrt přemohla dávné nepřátelství a oba rody sblížila.
b) „Hamlet“ – tragédie se odehrává začátkem 17. století na dánském hradu Elsinor a má pět dějství. Drama líčí nešťastný osud Hamletovy lásky k Ofélii (dcera komořího Polonia). Hamletovi se v noci zjeví duch jeho mrtvého otce. Hamlet se tak dozvídá, že otec nezemřel normální smrtí, ale zavraždil jej jeho bratr Klaudius. Ten se pak dokonce oženil s ovdovělou královnou Gertrudou a nahradil místo Hamletova otce. Hamlet se proto rozhodl, že Klaudiův čin nenechá bez pomsty. Předstírá šílenství, aby neprozradil svůj úmysl. Oféliin otec a bratr Leartes se ji snaží od lásky k Hamletovi odradit. Ofélie nakonec podléhá psychickému nátlaku, zešílí a utopí se. Komoří se synem pátrají po příčinách Hamletova pomatení. Snaží se to zjistit i za pomoci Hamletových bývalých spolužáků. Hamlet tuší že se něco děje. Před Klaudiem sehraje scénu, jak byl zavražděn jeho otec. Klaudius dostává strach a posílá Hamleta i s jeho spolužáky do Anglie, aby tam byl popraven. Hamlet léčku odhalí a na smrt posílá své spolužáky a vrací se zpět. Po návratu zjistí že je Ofélie mrtvá. Umírá také jeho matka, která omylem vypila otrávené víno. Hamlet podstupuje souboj s Leartem, jenž se mu chce pomstít za smrt sestry Ofélie a otce Polonia. Hamlet zvítězil, ale protivník jej poranil otráveným mečem a tak také umírá. Než zemřel zabil Klaudia a vylíčil celou událost příteli Horatiovi, aby se svět dozvěděl pravdu. Udělil souhlas norskému vojevůdce Fortinbrasovi, aby usedl na dánský trůn a stal se králem. Hamlet dosáhl svého cíle, přestože drama končí tragicky.
c) Mackbeth – hra o touze po moci, touha vládnout. Mackbeth zabije krále aby mohl vládnout. Sudičky mu předpověděli že ho zabije muž který není zrozen z ženy a až se pohne les. Jeho hlava byla nabodnuta na kůl.
d) Othello – tragédie se odehrává v Benátkách v 15. století. hra má 5 jednání. Othello velmi miluje dceru senátora Brabantia – Desdemonu. Otci se jejich vztah nelíbí a brání své dceři ve sňatku. Othello se s Desdemonou vezmou. Brabantio pak umírá a mladí manželé odjíždí na Kypr. Tragický konflikt vrcholí v okamžiku, kdy Jago Othellovi namlouvá že mu byla Desdemona nevěrná s Cassiem. Aby mu Othello uvěřil nastraží Jago Desdemonin šátek do Cassiova pokoje. Othello intrikám Jaga uvěří a ze žárlivosti svou věrnou ženu uškrtí. Pak ale pozná že Jago si vše vymyslel, neboť Othella podezříval, že se schází s jeho ženou. Othello se pokusil Jaga zabít, ale pouze jej zraní a sám se probodne.
e) „Král Lear“ – toto dílo vzniklo na podkladě keltské pověsti. Britský král Lear chce mezi své tři dcery Kordélii, Goneril a Regan rozdělit majetek a zemi podle toho, jak ho má která ráda. Uvěří falešným výrokům Goneril a Regan. Kordélii pošle do vyhnanství za upřímná slova, že ho má ráda, „jak velí povinnost, nic míň, nic víc“. Lear brzy poznal opravdové city svých dcer. Skutečně ráda jej měla pouze Kordélie. Lear z tohoto zjištění zešílel. S Kordélií se setkává až v Doveru při bojích mezi Brity a Francouzi. Oba jsou zajati a Kordélie pak umírá. Lear pod tíhou svědomí a pocitu viny vůči své dceři a také umírá.
Česká renesance a humanismus
Od 1/2 15. stol. – do zač. 17. stol.
- renesanční názory se u nás neprosadily, silný vliv katolické církve, důraz se klade na vzdělanost, chce rozvíjet schopnosti jedince a touho po vzdělání.
Literaturu dělíme na:
a) literaturu naučnou
b) literaturu zábavnou
Naučná literatura
- psána latinsky
Jan z Rabštejna
„Dialogus“ – rozmluva 4 šlechticů o politických poměrech.
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – vyšší šlechtic, dvořan, básník a prozaik, cestovatel, psal filozofické prózy, ódy a elegie.
Jan Campanus Vodňanský – rektor KU, později Þ Zikmund Winter – Mistr Kampánus.
Česky psaná literatura nauková
Viktorín Kornel ze Všehrd (1560 – 1620)
- pochází z Chrudimi, vzdělaný měšťan, univerzitní mistr, právník a překladatel. Přeložil knihu Jana Zlatoústého „O napravení padlého“ – v předmluvě vyslovuje požadavek, aby se čeština stala stejně dokonalá jako latina.
Dílo:
1. „O právech súdech a dckách Země České knihy devatery“ – dcky – zemské desky – zákony. První česky psané právnické dílo ve kterém podporuje měšťanstvo proti šlechtě a zdůrazňuje myšlenku že i chudý se má těšit právní ochraně.
Jan Blahoslav (1523 – 1571)
- biskup jednoty bratrské, znalec jazyka, mnohostranný vzdělanec.
Dílo:
1. „Filipika proti misomusům“ – bojová řeč proti odpůrcům vzdělání, obhajuje nutnost vzdělanosti. Filipika = výmluvná řeč s pádnými důkazy.
2. „Gramatika Česká“ – soubor poznatků o spisovném jazyce doplněná sbírkou přísloví.
3. „Muzika“ – první teoretické dílo o hudbě.
4. „Šamotulský kancionál“ – obsahoval asi 70 duchovních písní.
5. Přeložil z Řečtiny „Nový zákon“, tím dal podnět devíti učencům jednoty bratrské aby přeložili zbývající části bible, tak vznikla Þ „Bible kralická“ (šestidílka), jazyk Bible kralické byl používán jako spisovný jazyk na Slovensku až do 1/2 19. století (bibličtina).
Daniel Adam z Veleslavína (1546 – 1599)
- profesor historie na KU, překladatel a tiskař. Tajný stoupenec JB, nakladatel, je autorem „Kalendáře historického“. Jeho manželkou byla dcera tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina.
Jiří Melantrich z Aventina
- nakladatel a tiskař. První tištěná kniha u nás v Plzni v roce 1468 „Trojánská kronika“.
Česky psaná literatura zábavná
- cestopisy
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
- vzdělaný dvořan, malíř, hudební skladatel, účastník stavovského povstání – popraven.
Dílo:
1. „Cesta z království Českého do Benátek odtud do země svaté, země Judské a dále do Egypta“
Václav Vratislav z Mitrovic
Dílo:
1. „Příhody Václava Vratislav z Mitrovic“ – cestoval do Cařihradu s císařským vyslancem císaře. Tam byli obviněni ze špionáže, uvězněni a zase vykoupeni a zpět šli pěšky.
Václav Hájek z Libočan
- přešel ke katolické církvi.
Dílo:
1. „Kronika Česká“ – začíná příchodem Čechů a končí roku 1526, domýšlel nebo vymýšlel osudy historických posta – je to poutavě psané dílo, ale není historicky věrné.
Doba od 60. let 16. století se nazývá dobou Veleslavínskou.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát