Velkomoravská říše
Velkomoravská říše se vytvořila začátkem 9.stol. na území jižní Moravy. V roce 883 porazil Mojmír I. Nitranského knížete Pribinu a připojik ke svému území i jižní Slovensko. Vliv jeho moci rostl a nástupce Rastislav (846-870) musel čelit - se střídavými úspěchy - tlaku východofranské říše. Povolal na Moravu byzantskou misii Konstantina a Metoděje, kteří osamostatnili církevní organizaci dosud závislou na bavorské diecézi a vytvořili slovanské písmo, hlaholici.
Najvětšího rozmachu dosáhla velkomoravská říše za Svatopluka (870-894), kdy byly připojeny Čechy a další území na severu, ale i na jihu a východě. Svatopluk dosáhl naprosté nezávislosti na východofranské říši, ale stále trvajíci spory mezi slovanskou a latinskou liturgií vyřešil po Metodějově smrti vyhnáním jeho žáků a stoupenců. Za Svatoplukova nástupce Mojmíra II., po porážce od Maďarů, velkomoravská říše kolem roku 906 zanikla.
SÁMO:
Historické prameny připomínají, že se ještě před vznikem českého státu rozkládaly na jeho území dvě říše. První je spjete se jménem franského kupce Sáma, který po roce 620 vedl povstání slovanských kmenů proti armádě kočovných turkotatarských Avarů. V letech 623 až 624 stanul Sámo v čele rozsáhlého útvaru, zahrnujícího teritorium Čech, Moravy, kde již tehdy vyrůstala opevněná sídliště-hradiště. Pohan Sámo (měl prý 12 manželek) vládl přibližně 35 let a do historie se zapsal úspěšnou obranou válkou proti franskému králi Dagobertovi.
MOJMÍR I.:
Souvislá řeč pramenů potom dlouho umlká, takže právě do 7.-9.stol. umístili kronikáři bájná, a však doložená česká knížata: Přemysla s manželkou Libuší, Nezamysla, Mnatu, Vojena, Vnislava, Křesomysla, Neklana a Hostivíta. Z mlhy dohadů se kolem roku 830 vynořuje až moravský kníže Mojmír I., zakladel říše, které dali později historikové
Použitá literatura:
Larousse- encyklopedie pro mládež
Panovníci čaských zemí
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát