Pohled z okna (popis)
Pohled z okna (popis)
Ke svému popisu jsem si vybrala pohled z okna našeho pokoje.
Mám tento pohled velice ráda. Vidím les, pole, louku i vzdálenou hájovnu. Po celý rok můžu na obrovské louce vidět lesní zvěř, nejvíce srnky, které sem chodí na pastvu. Někdy se objeví i zrzavá liška a zajíci. Na obloze poletují vlaštovky a sem tam také nějaký sokol nebo jestřáb, který se každou chvíli vrhá k zemi pro svoji potravu. Ale má smůlu. Myška mu zmizela v díře. Nezbývá než počkat a číhat na svou oběť dál. Ale co to? Sluníčko se schovalo za mraky a začíná pršet. To ovšem srnkám, které sem přišly na čerstvou travičku, vůbec nevadí. Ostatní zvířátka se rychle schovala. Ale už zase svítí sluníčko a na obloze jsou vidět dvě nádherně barevné duhy. Vypadají jako by se chtěly dotknout země. Nestihnou to. Mezitím přestane pršet a duhy zmizí. Slunce osušuje kapky deště na listech stromů a květech. Všechno krásně voní létem. Je večer. Všichni se chystají ke spánku. Květiny se zavírají, srnky si jdou najít klidné místo v hlubokém lese, vlaštovky se vracejí do svých hnízd a jenom občas zaslechnu cvrčka, jak hraje na své housličky. Sluníčko se jako zlatý kotouč schová za lesy. Ještě chvíli jsou vidět červánky, ale i ty brzy zmizí a vystřídá je temná obloha s tisícemi zlatých světýlek. Příroda ztichne docela. Všichni spí až do krásného letního rána.
Vychází slunce. Vlaštovky už pilně létají a shánějí potravu. Vše se probouzí do slunného dne. Sluníčko se už vyklubalo ze svých peřin a jakoby říkalo ospalým květinkám: „Vstávejte, už je den.“ Ano, je tu nový den. Stejný jako včera, ale přece jiný. Srnky si vyjdou na pastvu. Jdou stále blíž a blíž. Nebojí se. Dívám se na modré nebe bez mráčků. Po tváři mě lechtá tráva. Když se kouknu do trávy, vidím mravence, tisíce mravenců, jak si staví mraveniště. Na obloze poletují motýli. Tu a tam si některý sedne na kopretinu, jiný zase na pampelišku, aby se napili sladkého pylu. Připadám si jako v pohádce.
Ale i pohádka jednou skončí. Napadne sníh a všechna krása zapadne bílým sněhem. Bude foukat sychravý vítr. Mráz spálí i poslední trávu, která nezapadala sněhem. Všude bude hrobové ticho. Ale i v zimě se ukáže sluníčko, srnky a liška se vydají shánět potravu. Na obloze se budou honit tisíce vloček. Ptáčci budou hledat krmítka s potravou a přitom si vesele pískat. Zima jim nebude vadit. I v zimě má krajina své kouzlo.
Takový je můj pohled z okna.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát