Hadi
KOSTRA: skládá se z lebky, páteře(obratlů), žeber a u některých hadů pozůstatky pánevního pletence. Ohebnost páteře je dána vysokým počtem obratlů. Ke každému krčnímu a hrudnímu obratli je připojen pár žeber, které se mohou roztáhnout
KŮŽE: kůže většiny hadů nepropouští vodu. Účinně zabraňuje vysychání těla. Kůži tvoří tři vrstvy. Vnitřní vrstva obsahuje pigmentové buňky, je nejtlustší. Střední, velmi tenká část se skládá z buněk, které rostou a dělí se. Vnější, pevnou vrstvu buněk.
Prvním krokem ke svlékání je vyloučení tekutiny mezi starou a novou vrstvou pokožky. Zbarvení hadů zmatní a oči se mléčně zkalí. Mladí hadi se svlékají častěji než dospělí. Kůži svlékají vcelku.
VELIKOST: od 15 cm až po 9 metrů. Největší had je Krajta mřížkovaná a na druhém místě je Anakonda velká. Největším jedovatým hadem je Kobra královská(až 5,6 m) a po ní je čtyřmetrová Mamba černá a stejně dlouhý Taipan velký.
Nejmenší hadi jsou Slepáci a Slepani. Slepák květinový bývá menší než 15 cm a slepani rodu Leptotyphlops dorůstají pouze 8-10 cm délky.
POHYB:1)Pásový posun-had se pomalu posunuje po břiše pomocí vln svalových stahů,jež posouvají břišní štítky dozadu a nad zemí zase dopředu.
2)Boční vlnění-nejčastější pohyb. Hadi se zapírají o kameny, rostliny nebo o drobné nerovnosti.
3)Červovitý pohyb-tuto techniku používají hadi v úzkých prostorách. Pohyb spočívá ve smrštění zadní části těla a jeho přitažení za vysunutou hlavou.
4)Kráčení do strany-na klouzavých površích. Had přitom směřuje diagonálně do strany, opírá se o písek co největší plochou dvou čtvrtin těla a zbylé dvě čtvrtiny přenáší dopředu k dalším opěrným plochám. Opěrné a přenášené části těla se střídají jako při chůzi.
ZRAK:tři typy zorniček-kruhová(užovky,mamby,kobry)
-vertikální(hroznýši,zmije,chřestýši)
-horizontální(bičovky)
ČICH:hadi mají nozdry, které jsou prostřednictvím čichové sliznice propojené s čichovým lalokem mozku. Jsou vybaveni JACOBSONOVÝM ORGÁNEM, který je tvořen dvěma jamkami na patře hadí tlamy, do nichž zasahuje rozdvojená špička jazyka.
SLUCH:hadi nemají vnější ucho, pozůstatky středního se zachovaly ve formě malé kostičky, třmínku, který přenáší vibrace do vnitřního ucha. Aby je had byl schopen zachytit, musí mít dolní čelist v kontaktu s půdou.
TEPLOČIVNÝ ORGÁN:hroznýši,krajty a chřestýši. Hroznýši mají jamky mezi šupinami lemujícími tlamu, u krajt jsou uvnitř těchto šupin. Chřestýši mají jeden pár mezi očima a nozdrami. U všech druhů jsou jamky vystlané vrstvou buněk, která obsahuje množství termoreceptorů, každá z nich má své vlastní spojení s mozkem. Díky receptorům mohou hadi vnímat i nepatrné rozdíly teplot, jaké způsobují teplokrevní živočichové. A umožňují hadům vnímat tepelné rozdíly menší než 0,2°C.
TYPY KOŘISTI:vejce(vejcožrout africký), slimáci a hlemýždi(šnekožrout), myši, potkani, kuřata, křečci, ryby, králíci, morčata, ještěrky, chameleoni, mládě gazely...kajmany, hady, ptáky, žáby..
TVORBA JEDU:jed vzniká v přeměněných slinných žlázách a je směsí proteinů a enzymů, které původně napomáhaly při trávení kořisti. Čím silnější trávicí šťávy, tím silnější jed.
JEDOVATOST:hadí jed lze rozdělit na:1)Hemotoxiny-působí destrukčně na tkáňové a krevní buňky
a)hemorrhaginy-ničící buňky vnitřních vrstev krevních cév
b)hemolyzíny-rozkládají červené krvinky
c)cytolyzíny-působící na bílé krvinky a tkáňové buňky
d)trombiny-způsobující srážení krve
sekundárně-e)enzymy-potřebné především k umožnění lepšího trávení
2)Neurotoxiny-působící na mozková a míšní centra nervového systému
jiné dělení jedu:1)neurotoxiny
2)hemorrhaginy
3)trombiny
4)hemolyzíny
5)cytolyzíny
6)atifibriny nebo antikoaguliny-zpomalující srážení krve
7)antibaktericidní látky-které omezují účinky krevního séra
8)enzymy
Jed korálovcovitých hadů je obvykle bohatý na kategorie 1,4 a 6, zatímco jed zmijí a chřestýšů na 2,3 a 5. Enzymy mají především chřestýši a zmije.
Vodnář kobří:smrtelná dávka jedu pro člověka-3,5mg
maxim. množství jedu-15mg
počet smrtelných dávek-asi 4 lidi
Taipan: smrt. dávka pro člověka-5mg
max. množ. jedu-400mg
počet smrt. dávek-asi 80 lidí
Kobra indická:smrt. dávka pro člověka-10-17mg
max. množ. jedu-230mg
počet smrt. dávek-asi 20 lidí
Korálovec kroužkový:smrt. dávka pro člověka-15mg
max. množ. jedu-60mg
počet smrt. dávek-asi 4 lidi
Zmije obecná:smrt. dávka pro člověka-15mg
max. množ. jedu-10mg
počet smrt. dávek-0
Chřestýš brazilský:smrt. dávka pro člověka-24mg
max. množ. jedu-300mg
počet smrt. dávek-asi 13 lidí
Chřestýš kostkovaný:smrt. dávka pro člověka-60mg
max. množ. jedu-100mg
počet smrt. dávek-asi 16 lidí
SYSTEMATICKÝ PŘEHLED HADŮ:(řada lidí rozděluje hady jinak)
1.čeleď:SLEPÁKOVITÍ(typhlopidae)-malí hadi s nepatrnýma očima. Drobné zuby pouze v horní čelisti, spodní čelist je bezzubá. Na kostře patrny zbytky pánevního pásma. Rozšíření-v jižní Evropě, jižní a jihovýchodní Asie,Africe,Austrálii a tropické Americe
2.čeleď:SLEPANOVITÍ(leptotyphlopidae)-malí hadi s drobnýma očima. Zuby pouze v dolní čelisti. Na kostře zbytky pánevního pásma. Rozšíření-Afrika, tropická Amerika
3.čeleď:HROZNÝŠOVITÍ(boidae)-tělo silné a svalnaté. Až na výjimky vyvinuta obě plicní křídla, levé však menší. U většiny druhů zbytky pánve a zadních končetin v podobě krátkých výrůstků. Oko má svisle postavenou zornici
1.podčeleď:Hroznýšové paví-živorodí hadi. Rozšíření-Amerika, Madagaskar, malé druhy v severní Africe a jižní Asii
2.podčeleď:Krajty(pythoninae)-kladou vejce. Rozšíření-jižní a jihových. Asie, Afrika, Austrálie, Nová Guinea
3.podčeleď:Bolyeriinae-rozšíř.-na ostrově Round u Mauritia
4.podčeleď:Loxoceminae-rozšíř.-Střední Amerika
4.čeleď:VINEJŠOVITÍ(aniliidae)-šupiny na břiše nejsou zvětšeny jako u většiny hadů. Kosti lebky pevně spojeny. Stopy po zadních končetinách v podobě drábků po stranách řitního otvoru. Zbytky pánve. Ocas velmi krátký. Rozšíř.-Jižní Amerika, jižní a jihových. Asie
5.čeleď:KRÁTKOREPOVITÍ(uropeltidae)-na čumáku je svislý velký štít. Silný krk, krátký ocas. Hlava kuželovitá se silnými štítky. Život pod zemí. Rozšíř.-Srí Lanka, jižní Indie
6.čeleď:DUHOVCOVITÍ(xenopeltidae)-čelisti opatřeny velkým počtem malých zubů-kterých je 33 až 38 na každé straně horní čelisti a 35 až 36 na každé straně dolní čelisti. Duhový lesk šupin. Rozšíř.-jihových. Asie až Filipíny
7.čeleď:BRADAVIČNÍKOVITÍ(acrochordidae)-tělo pokryto malými zrnitými šupinami. Rozčíř.-jihových. Asie až Nová Guinea
8.čeleď:UŽOVKOVITÍ(colubridae)-zuby buď všechny nerýhované, nebo rýhované jedové zuby až za zuby nerýhovanými, v zadní části horní čelisti. Rozšíř.-po celém světě(až na polární oblasti)
1.podčeleď:Užovky bahenní(xenoderminae)-obývají vlhká místa. Vázány na vodu. Rozšíř.-vých. a jihových. Asie, 1 druh v tropické Americe
2.podčeleď:Užovky mnohozubé(sibynophinae)-v horní čelisti 37 až 50 zubů, v dolní méně. Rozšíř.-Střední Amerika, Madagaskar, jihových. Asie
3.podčeleď:Užovky pravé(colubrinae)-plné, hladké zuby. Nejpočetnější skupina
4.podčeleď:Šnekožrouti(dipsadinae)-stromové užovky s velkou hlavou a dlouhými zuby. Rozšíř.-Střední a Jižní Amerika, jihových. Asie
5.podčeleď:Vejcožrouti(dasypeltinae)-hadi téměř bez zubů. Do jícnu zasahují výběžkyobratlů. Rozšíř.-Afrika, již. Asie
6.podčeleď:Vodnářky(homalopsinae)-sladkovodní užovky s rýhovanými zadními jedovými zuby. Jed poměrně slabý. Rozšíř.-jihových. Asie, Nová Guinea, Austrálie
7.podčeleď:Bojgy(boiginae)-užovky s velkými jedovými rýhovými zuby v zadní části horní čelisti. Některé druhy s velmi účinným jedem. Rozšíř.-Afrika, Asie, Amerika, Austrálie, Evropa
9.čeleď:KORÁLOVCOVITÍ(elapidae)-jedovatí hadi s rýhovnými zuby v horní čelistivpředu. Rýha na přední straně jedových zubů vypadá jako svár a tvoří kanálek. Některé druhy mají i několik jedových zubů za sebou. Jedové zuby poměrně malé, trvale v kolmé poloze. Rozšíř.-Asie, Afrika, Amerika, Austrálie
10.čeleď:VODNÁŘOVITÍ(hydrophiiae)-mořští hadi s předními jedovými zuby rýhovanými jako svár. Ocas ze stran silně zploštělý. Rozšíř.-tropická a subtropická moře
11.čeleď:ZMIJOVITÍ(viperidae)-velmi velké jedové zuby kanálkovité v přední části horní čelisti, v klidu ve vodorovné poloze. Rozšíř.-Evropa, Asie, Afrika
12.čeleď:CHŘESTÝŠOVITÍ(crotalidae)-velké jedové zuby kanálkovité vpředu v horní čelisti, v klidu ve vodorovné poloze. Na rozdíl od zmijovitých mají chřestýšovití za nosními otvory hlubokou jamku. Rozšíř.-Asie a Amerika
Seznam hadů chráněných WWF(světový fond na ochranu přírody) v roce 1992:
-CHŘESTÝŠ ARUBSKÝ(crotalus unicolor):had,žijící výlučně na Arubě, malém ostrově u severozápadního pobřeží Venezuely.Jejedním z druhů na pokraji vyhynutí, je huben mungy a krysami.
-PSOHLAVEC ZELENÝ(corallus caninus)tento až 2 m dlouhý had se vyskytuje v severní části Jižní Ameriky a v Brazílii. Žije na stromech , kde se dokáže pohybovat velice rychle. Loví ptáky a plazy, které svým sevřením udusí.
-ANAKONDA VELKÁ(eunectes murinus)vodní had až 8 m dlouhý. Žije v řekách a močálech, za kořistí se však pouští i na souš. Vyhledáván a loven kvůli hodnotné kůži, je ohrožen vlivem rychlého ničení přírodního prostředí.
-KRAJTA TYGROVITÁ(python molurus)tento velký had víc než 5 m dlouhý je přísně chráněn. Jsou dvě formy, které se vyskytují v Indii, Indočíně a v Indonésii. Jeho kůže je stále velmi žádána jako módní doplněk, i když obchodování s těmito hady je zakázáno.
-SMRTONOŠ ZMIJÍ(acanthophis antarcticus)je to prudce jedovatý, necelý metr dlouhý had. Obvykle je aktivní za šera a lze jej nalézt v otevřených neúrodných oblastech Austrálie a Nové Guinee. Samička vrhá každoročně 10 až 12 mláďat.
-a další
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát