Vzpomínka na prázdniny
sem uprostřed divokých luhů a hájů, uprostřed divočiny, daleko od ruchu velkoměsta, na naší chalupě v Benátkách nad Jizerou, pod zbytky středověkého hradu Dražice. Užíváme si prázdniny mezi množstvím ovocných stromů, které většinou právě dozrávají, mezi jehličnany, převážně jedlemi a borovicemi, velkým množstvím ptáků, kteří cvrlikají a švitoří každý něco jiného, a kteří nám pomáhají sklidit dozrávající ovoce (především jablka a třešně), ale i mezi množstvím jiných živočichů. Jsou to různá zvířátka a havěť od malých brouků, pavouků i žížal přes větší veverky, zajíce a králíky, až po velké srny a jeleny. Hrajeme si u bublajícího stříbřitého potůčku, který starousedlíci nazývají Šustivák, poněvadž v něm voda šustí jako by se někdo prodíral hustou houštinou, kterou je porostlý celý les. Na jeho břehu jsme postavili vodní mlýnek s malou elektrárničkou.
Vždy po ránu je potok zahalen do jasně bílé jemné mlhy, která se pomalu prodírá a rozlézá do všech koutů lesa i naší zahrady, ale kterou dopoledne vyžene letní slunce, rozpálené až do červena. Mlha se však snaží udržet v tmavých koutech, ale marně, slunce ji vyžene i odtamtud. Potom na blankytně modré obloze kraluje slunce - pán dne. Nikde ani mráček, který by slunci zabránil vysoušet a rozpalovat už tak dost rozpálenou a vysušenou zem. Ale ani pán dne - slunce nevyhraje. Odpoledne sluneční žár ustupuje a slunce pozvolna předává svou moc paní noci - tmě, která teď může ukázat, jaká je vůdkyně a jakou má moc. Do doby, než ji vystřídá s neúprosně pravidelnou přesností ráno se svou mlhou.
Takto vypadá jeden den na naší chalupě, stejný jako všechny ostatní a přece jiný. Originální svým půvabem a kouzlem, jedinečným soubojem mlhy a slunce, dne a noci.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT