Počátky písemnictví na našem území do 14. století
Počátky písemnictví na našem území do 14. století
Staroslověnské a latinské písemnictví v raném feudalismu
Velká Morava
- význ. panovník Rastislav – chtěl šířit křesťanství, ale ne násilně a ne latinsky
- požádal Byzantského císaře o pomoc (o Konstantina a Metoděje) Þ vznik staroslověnštiny (na základě jihoslovanských nářečí) a hlaholice
- literatura:
překlady – autoři: hl. Konstantin a Metoděj a jejich žáci
- před. církevní texty (modlitby, části Bible, …)
- právnické texty ( Zákon sudnyj ljudem – zákoník)
původní tvorba – Proglas – nejstarší dochovaná slovanská báseň (autor: asi Konstantin)
- předmluva k překladu evangelia
- nemá rýmy, ale má pravidelný verš
Život Konstantinův – známější, rozsáhlejší, starší, lit. zajímavější než ¯
Život Metodějův
= moravsko – panonské legendy (autory jsou jejich žáci)
Písemnictví v českém státě
10. – 11. stol. – existence staroslověnské a latinské literatury a jejich soupeření
- vedle sebe existují latinská i staroslověnská bohoslužba
- vznik českého státu – knížata Přemyslovci
od 11. stol. – latina postupně vítězí (západní církev byla silnější a měla podporu panovníků)
- vyhnání staroslověnských mnichů
od 12. stol. – pouze latinská literatura a bohoslužba Þ jejich spojení: legendy, kázání, bohoslužebné písně, lidová slovesnost, …
Sázavský klášter – první opat: Prokop – zasloužil se o udržení staroslověnštiny
Staroslověnské památky:
Život sv. Václava = Život knížete Václava = 1. staroslověnská legenda o sv. Václavovi
– z 1. pol. 10. stol.
– autor je neznámý svědek jeho vraždy
Gumpoldova legenda = 2. staroslověnská legenda o sv. Václavovi
- vznikla jako překlad a úprava z latiny
- hodně zázraků, méně historicky věrná
Kyjevské listy – zlomky starosl. překladu mešních knih (obs. bohemismy)
Pražské hlaholské listy – překlad modliteb (obs. bohemismy)
Pozn.: bohemismy = staroslověnská slova napsaná a zkomolená češtinou (české prvky hláskové)
České památky:
Hospodine, pomiluj ny! – duchovní píseň z 10./11. st.
= nejstarší literární památka napsaná v češtině
Latinské památky:
Kristiánova legenda o sv. Václavu a sv. Ludmile
Převaha latiny a pronikání češtiny
- románská kultura, rozvoj společnosti
- centrem státu je Praha
- literatura: legendy (– v latině; i veršované; hl. o sv. Václavovi, ale i sv. Prokop a Vojtěch), duchovní písně, první kroniky, divadelní hry, právnická literatura, …
Chronica Boemorum = Kronika česká
– autor: Kosmas
- psaná latinsky, v próze (místy i verše), anekdoty, ironický nebo satirický příběh, přímá řeč, vysoká jazyková úroveň
- začíná stavbou Babylonské věže X končí rokem 1125 (smrt Kosmase)
- návaznost dalších kronik
Prosazování češtiny: a) bohemismy = hlásky
b) bohemiky = slova nebo slabiky
c) překlady ® vět, výrazů (glosy)
d) překlady celých děl – modliteb, písní
Svatý Václave – pův. 3 sloky, verše se rýmují
- básnické přívlastky (epiteta)
Vznik a rozvoj česky psané literatury
- vláda Přemyslovců a Lucemburků
Počáteční fáze
- dochází k laizaci literatury = do lit. proniká světský prvek (čtou a píší ji už nejen duchovní, píší se nejen náboženské texty)
- rozvoj hospodářství Þ rozvoj školství – školy nebyly už jen při kostelích
- kolonizace pohraničí
Latinská tvorba
- kroniky, legendy
Tvorba v češtině
- lyrika – milostné a duchovní písně
- epika – legendy, eposy, kroniky
- drama
- nauková literatura
Dalimilova kronika – napsaná česky, ve verších (na poč. 14. stol.)
- autor není zcela přesně znám, je lidovější než Kosmas, vlastenecký
- od potopy světa až po nástup Jana Lucemburského na trůn (= poč. 14. st.)
- z počátku vychází z pověstí
Alexandreida – světský epos ve verších z konce 13. stol.
- cizí námět:život Alexandra Velikého (= vzor rytířských ctností)
Vrcholná fáze (2. pol. 14. stol.)
- doba vlády Karla IV. a Václava IV.
- velký dostatek financí Þ rozvoj země
- stále existuje latinská lit. – nauková (latina = úřední jazyk)
- vznikají první české cestopisy
- satirické, filosofické skladby
- dochází k demokratizaci lit. – už i měšťané a hodně studenti
- začíná se více prosazovat próza
Latinská lit.:
Vita Caroli – vlastní životopis Karla IV.
- latinsko – české
Česká lit.:
a) legendy: Život svaté Kateřiny – pro intelektuály, vysoká jazyková úroveň
- Kateřina byla cizí královská dcera, která dokázala obrátit pohany na křesťanství
Život sv. Prokopa – prostší, jednodušší než , nemá moc zázraků
- domácí námět, leckdy hovorový jazyk
b) světská epika – navazuje na Alexandreidu
- dochází k poklesu její kvality
Tristram a Izalda – epos o milencích a nešťastné lásce
Trójanská kronika – Trója vylíčena jako středověké město
= první tištěná česky psaná kniha
c) filozofická próza: Tkadleček – vystavěna na diskusi mezi Neštěstím a mužem milencem, kterému Neštěstí vzalo milou
= filozofické úvahy o svobodě lidských činů
d) drama – oblíbené hry o Kristovi
Mastičkář – satirická hra zesměšňující podvodné lékaře (mastičkáře)
- dává obraz o životě městské chudiny
- hrála se na náměstích
e) lyrická poezie – písně – nejen lidové, ale i umělé (většinou milostné)
Závišova píseň
f) žákovská poezie – témata i autoři z univerzitního prostředí
- charakteristická satira, vtip a parodie
- makaronské písně
Píseň veselé chudiny
Podkoní a žák – parodie na učené disputace (= diskuse)
g) satira – Desatero kázanie božie
Satiry o řemeslnících a konšelích – obě nalezeny v Hradeckém rukopisu
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT